Černá tma zapomnění
Laird Barron
Don Miller žije ve šťastném manželství se ženou, která je pro něj vším. Zároveň však celý život trpí záhadnými výpadky paměti a jen zřídkakdy se rozpomíná na některé podivné příhody z jejich společné minulosti. Teprve na sklonku života Don odhaluje, proč se vlastně bojí tmy, proč ho tak děsí dveře do sklepa ve venkovském domě, který jeho manželka zdědila, a co všechno se skrývá v okolních lesích. Laird Barron předkládá v tomto románu zatím nejkomplexnější obraz svého lovecraftovského hororového mýtu o bytostech z jiného světa, nazývaných „Děti Staré pijavice“, který nastínil již v několika kultovních povídkách.... celý text
Literatura světová Horory Romány
Vydáno: 2023 , Laser-books (Laser)Originální název:
The Croning , 2012
více info...
Přidat komentář
Moje první setkání s Barronem dopadlo docela úspěšně. Víceméně to bylo přesně takové, jak jsem čekal od moderního kosmického hororu.
Velice oceňuji, že autor se v daném subžánru pohybuje s grácií a originalitou. Rozhodně nejde o nějaký pokus napodobit HPL, nebo nedej bože o něco jako fan fikci z lovecraftovského univerza. Ne, Barron má svůj vlastní svět a své vlastní hrůzy, které prožíváme skrze staříka Dona, jehož vzpomínky na život obsahují nevysvětlitelné mezery, při jejichž postupném odhalování docházíme k tomu, že jeho žena není tak úplně taková, jak se zdá. Kult Velké pijavice mě bavil, stejně jako autorův styl. Od začátku knihy je hororový prvek přítomen, ač většinou jen v náznacích, a vše do sebe začne zapadat až během posledních kapitol.
Najde se ovšem i pár věcí, které bych rád vytknul. Jednak absurdní množství vedlejších postav, které se v knize mihnou na pár stránkách a dále nehrají roli a druhak možná až zbytečnou délku románu. Přestože je téma zajímavé i hezky zpracované, ty hodnotnější pasáže by stačily na opravdu hutnou a excelentní povídku. Bohužel je zde ohromná spousta vaty, takže třeba Kingovi fanoušci budou "jako doma".
Dávám 4/5 hororu, který uspěl v tom, že jsem se cítil nekomfortně a zároveň byl originální a psaným pěkným stylem. Docela mě láká si od Barrona přečíst něco dalšího z tohoto "světa".
ČERNÁ TMA ZAPOMĚNÍ
Hodnocení Knihánkova: 1 hvězda
Tak za mě tento typ hororu teda ne :(. Horory miluju, ale u tohoto jsem trpěla. Největší problém? Za mě nuda. Prostě mi to nesedlo...
Bohužel jsem se vůbec nebála, pořád jsem čekala na "to" rozuzlení - s tím, že se třeba můj názor na knihu zlepší, bohužel se dostavil naprostý opak. Za mě to byla fantasmagorie:(. Nudila jsem se, některé (za mě nedůležité) scény byly detailně popisovány na XYZ stránkách, i jsem se ztrácela a něco jsem vůbec nepochopila. Takže za mě absolutně nemohu doporučit :(.
Tenhle horor se Barronovi opravdu povedl, z příběhu Dona Millera jde mráz po zádech. Pokud si potrpíte na pořádně temnou atmosféru a po nocích chodíte po lesích uctívat Černou kozu z lesů s tisícem mladých (Iä! Shub Niggurath!), je toto příběh přesně pro vás.
Trocha Lovecrafta, trocha konspirací a tu a tam pomrknutí na předchozí tvorbu. Barronův hororový debutový román je prostě svůj a v tom je jeho největší kouzlo.
Paradoxně mě tu nejvíc bavily pasáže, kde se na strunu napětí jen trochu brnká a hraje si s agenty a zapadlými mexickými uličkami - ono se tu skvěle ukazuje, jak je autor protřelý v povídkách a i jednotlivé části knihy jsou podobného rázu - představí kupu různých příběhů rámovaných osudy paranoidního stárnoucího a zapomínajícího Dona, takže chvílemi netušíte, zda si vůbec události vybavuje správně.
Atmosféra je na stránkách parádní, Barron si umí vyhrát s prostředím a do temnoty vás mile rád zavede na exkurzi, byť kniha obsahuje i rozvláčnější chvilky a komplexní zápletka ustupuje občas do pozadí. Což se autorovi daří relativně vyvažovat právě skličující atmosférou.
Jo a cením provázání s vynikající povídkou Muži z Porlocku.
Je to hororová lahůdka, která v sobě má notnou dávku Lovecrafta, ale pracuje s tím motivem velmi dobře a nebojím se říct originálně a zatím asi nejlépe, co jsem zatím měl možnost číst. Velkou devízou je, že autor píše jako zkušený romanopisec s citem pro tajemno a tím nemyslím jen kosmické tajemno, i když o tom to je především. Líbilo se mi, jak pozvolna a v takových nenápadných detailech dokáže Barron navodit tu správnou tísnivou atmosféru, aby náhle přešel k téměř básnickému popisu "kosmického pekla". Barron je spisovatel, který mě každou další knihou přesvěduje o tom, že je mistrem a to nejen v rámci hororu. Barron tak určitě není jen dalším Lovecraftovským epigonem, ale originálním pokračovatelem v tradici, která si bere za vzor Lovecrafta, ale posouvá žánr zas o kus dál a klade otázky i po povaze paměti, vzpomínek a času a navíc to dělá skvostným literárním stylem, který čerpá z lidového vyprávění, legend a mýtů. Doporučuji.
PS - Pro hlubší pochopení příběhu doporučuji si nejprve nebo následně (asi je to jedno) přečíst povídku Muži z Porlocku a Blackwoodův synek ze sbírky Ta nádherná věc, jež nás všechny čeká. Jinak souvislost s místy a některými vedlejšími postavami ze Tmy lze najít i v povídkové knížce Okultace.
PPS - Ano, toho Cormaca McCarthyho to místy připomíná, klobouk dolů před Barronem.
Laird si zaslouží obdiv. Jednak za velmi literární formu, která přitom nejde daleko pro jadrnosti, jednak za úzkostnou tenzi obalující i ty řádky, v nichž se vlastně tolik neděje. Paranoia osmdesátníka Dona je návyková: kór proto, že do poslední chvíle není jasný, zda se kolem něj skutečně cosi odehrává, anebo mu jen straší v hlavě. Zapojením kratších příběhů navíc knížka připomíná i GHOST STORY od Strausse, dílčími náměty dokonce PASAŽÉRA od McCarthyho. Přesto je velmi-velmi svá. A já si vlastně nevzpomínám, kdy naposledy jsem čet horor takhle pomalu. A to nikoli proto, že by mi jeho slova nešla přes oči.
Štítky knihy
nadpřirozené bytosti rodina manželství tajemství New Weird strach horory okultismus ztráta paměti, amnézie lovecraftovský horor
Autorovy další knížky
2019 | Krev je můj chleba |
2017 | Ta nádherná věc, jež na nás všechny čeká |
2016 | Okultace a jiné povídky |
2022 | Černá hora |
2023 | Černá tma zapomnění |
Kniha Černá tma zapomnění je v
Právě čtených | 1x |
Přečtených | 27x |
Doporučených | 2x |
Knihotéce | 56x |
Chystám se číst | 60x |
Chci si koupit | 20x |
dalších seznamech | 4x |
Nevím, proč to vlastně pořád zkouším. Nečtu Lovecrafta, u hororů se nebojím, Krev je můj chleba se mi nelíbila, ale pořád to tvrdošíjně zkouším znovu a znovu, jestli tahle kniha od autora nebude pro mě lepší. Nebyla. Ale už mám zas rozečtené povídky ve sbírce Ta nádherná věc...
No, tak třeba tam... :D