Boží koně ze Sidi Moumen
Mahi Binebine
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/219307/bmid_bozi-kone-ze-sidi-moumen-9AU-219307.jpg
3
47
13
Mimořádná kniha na aktuální téma! 16. května 2003 způsobilo čtrnáct sebevražedných atentátníků sérii výbuchů v Casablance. Útočníci pocházeli ze slumů v Sidi Moumen, chudinského předměstí na okraji skládky, jehož živořící obyvatelé sotva kdy vkročili do blízkého kosmopolitního města. Druhý román Mahi Binebineho vypráví o čtyřech kamarádech z dětství, kteří vyrostli v Sidi Moumen. Sleduje, jak ve všudypřítomné chudobě a násilí učiní životní rozhodnutí vedoucí k roli islamistických mučedníků. Boží koně, vyprávěné prespektivou jednoho ze zemřelých útočníků, vykreslují nevinnost dětství a přátelství, ale i potíže, kterým chlapci musí čelit s pramalou šancí na lepší život. Binebine zkoumá problematiku fundamentalismu a terorismu se soucitem a vyvolává ve čtenáři empatii k těm chlapcům, kteří věří, že nemají jinou možnost než vydat se nabízenou cestou.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2014 , PráhOriginální název:
Les Étoiles de Sidi Moumen , 2009
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Moc zajímavá kniha. Myslím, že u spousty lidí může tento příběh podle skutečné události změnit pohled, často zaslepený jen předsudky a stereotypy, na problematiku islámského terorismu. Kluci, kteří se nakonec stanou teroristy, mi zde připadají spíše jako oběti manipulace. Takže nakonec udělají něco, co nechtějí, ale přitom jsou přesvědčení, že je to správné. Ale jsou o tom přesvědčení až do poslední chvíle? Jenže cesty zpět už nakonec není.
Zajimavy napad, ne moc zajimave zpracovany. Konec me z cele knihy bavil nejvice, ale mam pocit, ze se to dalo napsat lepe.
Četla jsem už před několika lety – knížka za dvacetikorunu z Levných knih, kterou jsem si vzala do vlaku. Styl vyprávění je sice netradiční a příběh místy i dost drsný, ale určitě stojí za přečtení. Tím spíše, že byl inspirován skutečnými událostmi.
Na klíčové momenty, nad nimiž jsem musela dlouho přemýšlet, asi nezapomenu už nikdy. Například na to, jak islamističtí "verbíři" poskytli klukům z chudinské čtvrti práci, peníze, pěkné oblečení, dobré jídlo a ještě slíbili postarat se o jejich rodiny, až noví "boží bojovníci" položí život ve "spravedlivém boji" (tj. při teroristickém útoku). Ti hoši do té doby neměli k náboženství žádný zvláštní vztah. Ale stačilo, aby se o ně někdo zajímal, postaral se o ně – a pak je systematicky školil. Byli by udělali cokoli...
Autor líčí počáteční nadšení, ale později i strach a nechuť hlavních hrdinů úkol splnit. Váhají. To, co nakonec zvítězilo u vypravěče knihy, byl jakýsi vděk a pocit, že musí splnit slib... vždyť jeho učitelé se o něj postarali, nemůže je zklamat... vždyť mu slíbili, že se za to dostane do nebe.
Seděla jsem a přemýšlela, co by bylo, kdyby se k hlavním hrdinům podobně laskavě zachoval někdo jiný, někdo s počestnými úmysly. Kdyby je někdo najal na to, aby konali dobro – jaký by asi mohl být svět? Peněz je na světě dost – ale za jaké nesmysly bývají mnohdy utraceny... Přepadal mě nejasný pocit, že jsme možná měli udělat něco, na co už je dnes pozdě...
Spravedlivé či nespravedlivé lidské figurky na straně božích či ďábelských šňůrkách?Kdo ví! V tomto velikém a nebezpečném krásném světě.Každý jednou jednoho dne zemře.Každy z nás doufá že se ocitne na druhém břehu kde by to mohlo vypadat jako v ráji a čeká ho na druhém konci ten pravý klid a mír.Ale to neznamená že bude brát někomu volbu a právo žít.Zajimavá kniha a nahlédnutí do této tématiky, které se obáváme, každý z nás.
Nesmírně zajímavá kniha, která bohužel nesmírně zapadla - snad za to může naprosto ohavná obálka, která ji (doufám, že) neúmyslně pasuje na nějaké čtení pro adolescentní chlapce, nešťastně zvolený název nebo anotace, která vykecá kompletně celý děj. Anebo se tak stalo prostě jen proto, že naprosto nesluníčkový, nemiloučký a neroztomiloučký příběh bez špetičky naděje nekonvenuje stádnímu vkusu většinových čtenářům, kteří stejně jako dívky v písničce Sydney Lauper prostě "just wanna have fu-un". Nevím, ale je to veliká škoda. Protože Mahi přináší ve své knize syrový a hutný příběh skupinky kluků, kteří jsou od narození odsouzení k tomu být jen lidskou špínou, žít na okraji společnosti a na ní taky pojít. Jsou to kluci ze skládky, z jednoho z početných marockých slumů, synové prostitutek, synové chudáků, synové zavržení, odsouzení, zneužívaní, využívaní. Zloději, násilníci, ale taky fotbalisti a kamarádi. Protloukají se, jak se dá, každý z nich má svůj vlastní temný, těžký osud, příběh, který byste nechtěli za žádnou cenu prožít. A pak jim někdo nabídne cestu ven. Cestu z toho všeho srabu - stačí zatáhnout za drát a to světlo na konci tunelu nebude lokomotiva. To ti slibuji! A ty mi budeš věřit, protože já ti dal smysl a jídlo a práci a střechu nad hlavou. Já ti dal pocit, že můžeš dokázat víc, být víc, že můžeš za něco stát...
Není to obhajoba, není to vysvětlování, je to jen pár kluků uprostřed svíravých kulis. Prostý jazyk. Neuhýbání. Nekomentování. Tak to bylo. Tak se to stalo. A tak Hvězdy ze Sidi Moumen udělaly něco strašlivého.
(Jen ty transkripce mi hlava nebere.)
Tak TOHLE...TOHLE byla síla...Ano, od začátku víme jak tohle skončí. Ale tady můžeme vidět jak tahle problematika vzniká. Můžu říct, že tahle kniha ve mně vyvolala spoustu emocí a navnadila mě k tomu se začít o tohle téma zajímat víc. Ještě, že jsem si ji v Levných knihách koupila - udělala jsem dobře.
"... ale s těmi živými bylo tolik práce, že jsme nakonec na mrtvé rychle zapomněli."
Velmi čtivá kniha o tom, co je člověk schopný a ochotný udělat, pokud dostane třeba jen zdánlivou perspektivu lepšího života. Někdy prostě jen stačí být ve špatnou chvíli na špatném místě a zrovna nevidět, že kromě té jedné nabízené cesty se můžeme vydat i cestami dalšími. A i když to vypráví mrtvý muž, spíš kluk, pořád doufáte, že to dopadne jinak.
Knize dávám sotva 3 hvězdy je to tak nějak na krajíčku a proč? Již od začátku víme jak to skončí, jenže takovým způsobem, že je nám hned jasné, že doufat v naději, doufat, že z toho hrdinové nějak aspoň trochu uniknou, je jednoduše zbytečné. Je to škoda, velmi to knize ubírá, protože na druhou stranu, musím říct, že při čtení, jsem se skutečně byl schopen sžít s postavy a vidět jejich svět jejich očima, což se autorovi nesmírně povedlo. Krásně poukazuje poutavým příběhem na skutečnosti, které my zde díky televizím a dalším informačním zdrojům, mnohdy považujeme za jednostranně jasné. Ale vždy je druhá strana, vždy je víc než jeden pohled a jeden důvod a to tahle kniha, krásně ukazuje. Nejedná se o zlehčování terorismu či jeho omlouvání, pouze určitým způsobem, jeho lehké povysvětlení a přiblížení. Zlo se děje s důsledkem, zlo pochází ze zla a kniha nám krásně ukazuje, že nikdo není zcela bez viny. Dále nám kniha vzkazuje, že právě děti jsou budoucnost a pokud se nic nezlepší, tak bohužel dost temná budoucnost. Negativy, jak už jsem říkal, je jasný konec, který jednoduše odrazuje od čtení. Celá kniha je poměrně negativní, tragická a je i tak psaná a s tím že víte, že to dopadne blbě, se chuť a energie v tom pokračovat prostě snižuje, navíc zapamatovat si ta jména je docela oříšek. No, ale jako pohled do duše dětského atentátníka a co k tomu může vést je to opravdu velmi dobře sepsaný příběh.
Kniha je velmi čtivě napsaná, ale nelíbilo se mi že jí vypráví jakoby mrtvý muž. Autor se ale zřejmě narodil v místech kde se příběh odehrává, takže to vypadá že vypráví o někom koho znal. Každopádně kniha o něco málo změnila můj pohled na tuto národnost.....
No... Za mě spíš zklamání, bohužel. Kladně hodnotím námět, záporně provedení. Pokud byla kniha (vyprávěná teenagerem, i když dost netypickým) myšlena pro teenagery, budiž, pro ty mohla být jak dělaná. Pokud měla oslovit dospělé čtenáře, u mě to tak bohužel nebylo. Uvítala bych asi větší hloubku a "rozepsanost", která mohla z knížky udělat literární skvost :-). Takhle mám ze sebe jen špatný pocit, že mě nebavilo takové "ušlechtilé čtení".
"Pokud jde o nás, my jsme byli opravdu mrtví, skutečně mrtví.
A já tu stále čekám na anděly."
Kniha vyprávěná s nadhledem a ironií mladého sběrače odpadků, který nečekaně dostal zvláštní nabídku na lepší život. Jednosměrnou jízdenku do ráje. Krutý a realistický příběh o "životě bez života", o přežívání v těch nejhorších podmínkách v afrických slumech. A i přes tuto skutečnost si vypravěč uchovává svou životní sílu a elán, která se do příběhu promítá. Ojedinělá kniha s ojedinělým posláním - přiblížit lidem, že ti, kdo nosí bomby na svém těle, nejsou skutečnými teroristy. Ale jen zmanipulovanými loutkami v rukou skutečných islamistů.
Boží koně ze Sidi Moumen
Jak kdybych četla knihu jak se dostat do sekty kde se baví o větším násilí než dělali oni sami. Žít s pocitem že můžu zabíjet a znásilňovat koho koliv ať je to žena, muž, zvíře. Jejich mentalita by vůbec neměla patřit k nám do ČR kde víme že zlo existuje ale máme tu možnost se sami rozhodnout co chceme být a ne aby jsme si vybrali sektu zla jen proto že to chce někdo jiný aby jsme ukázali že jsme loajální k rodině. Za mě kniha hrozný.