Bílá jako sníh, rudá jako krev

Bílá jako sníh, rudá jako krev

Leo je šestnáctiletý kluk jako každý jiný: rád se poflakuje s kamarády, hraje fotbal, prohání se na mopedu a žije v dokonalé symbióze se svým iPodem. Dlouhé školní hodiny by nejraději vymazal a učitele vidí jako živočišný druh, v jehož brzké vyhynutí nepřestává doufat. Takže když přijde nový supl na dějepis a filozofii, Leo ho p... celý text

Leo je šestnáctiletý kluk jako každý jiný: rád se poflakuje s kamarády, hraje fotbal, prohání se na mopedu a žije v dokonalé symbióze se svým iPodem. Dlouhé školní hodiny by nejraději vymazal a učitele vidí jako živočišný druh, v jehož brzké vyhynutí nepřestává doufat. Takže když přijde nový supl na dějepis a filozofii, Leo ho přivítá pořádnou dávkou cynismu a nasliněných kuliček.

Ale zdá se, že tenhle mladý profesor je mezi ostatními vyučujícími nečekanou raritou. Když přednáší, dokáže všechny strhnout, často zabrouzdá mimo osnovy a každým slovem nenápadně pobízí své žáky, aby žili naplno a šli za svými sny. A Leo jeden velký sen má – jmenuje se Beatrice, nejhezčí holka ve škole. Beatrice je ztělesněním vášně, její rudé vlasy září na miliony světelných let a jediný její pohled Leovi otevírá brány ráje…

Ale než Beatrice vůbec zjistí, že ji někdo miluje tak, jak ani Dante Alighieri nemohl milovat, onemocní leukémií. Leo si poprvé v životě klade otázky, na které nenajde odpověď na internetu, ale musí se s nimi vypořádat sám, a vydává se bojovat za svůj sen. Pochopí nakonec, že sny neumírají, a najde sílu věřit v něco většího, než je on sám? méně textu

http://www.databazeknih.cz/images_books/20_/202015/bila-jako-snih-ruda-jako-krev-202015.jpg 3.8128
Originální název:

Bianca come il latte, rossa come il sangue (2012)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Jota
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (33)

Přidat komentář
SeverusSnape
20. března

Dobrá,smutná knížka.Nic světoborného,ale neurazí

Lenna75
16. března

Kniha byla zajímavá už podle tématu. Zpracovaná oddechovým a odlehčeným způsobem. Postava Lea mi byla takříkajíc sympatická snad už od začátku, protože z něj bylo cítit něco víc - jak už to obvykle u hlavních hrdinů bývá. Moc takové romantické teen věci nemusím, ale uznávám, že tahle kniha byla vedena trochu jiným způsobem a proto si myslím, že stojí za přečtení. Líbí se mi taky ta různá kostrbatá zamyšlení, která Leo vede a to, jak se snaží budovat postupem kapitol vlastní život.

Princezna22
18. ledna

Za začátku knihy jsem chtěla Lea pořádně praštit po hlavě...ale jak šel dej dal docela jsem si ho i oblíbila..pár knih na tohle téma jsem již přečetla,ale srovnávat to s jinými se nedá.. Tohle je spíše kniha o první lásce, která zrovna není taková jakou si ji LEO představoval. Ale je to poměrně dost silný roman, po kterém se již nedokáži na bílou, modrou a červenou barvu dívat stejnýma očima..již to nejsou pro mě obyčejné barvy. TATO kniha určitě stojí za přečtení!!! Moc pěkné. Jen bych to moc nesrovnavala s jinou knihou na téma leukémie.. Krásné.

kytarka
07.11.2016

Zajímavý příběh. Plný mladistvé lásky... nečekala jsem takový obrat v knize. Ukázka toho jak muže byt zivot krátký a proto je potřeba ho užívat tak jako vy byl každy den ten poslední...

Anna 13
09.10.2016

Jedna z nejkrásnějších knih, které jsem za svůj dosavadní život přečetla.

Vlila mi neskutečnou energii do žil. Opět jsem si uvědomila, jaké mám štěstí, že mohu žít tak, jak žiji. Takové emoce jaké jsem s touto knihou prožívala, jsem neměla ani u knihy Hvězdy nám nepřály, kterou jsem četla poprvé ve třinácti letech. To byla kniha, která mne seznámila poprvé s rakovinou, to byla kniha, kterou jsem milovala a byla jsem přesvědčená, že neexistuje lepší.

Tato kniha má v sobě tolik moudrosti. Vypsala jsem si 33 myšlenek, to se mi ještě u žádné knihy nestalo.

Kniha není o rakovině. Je o kouzelném světě dospívání, o hledání štěstí, o otázce, kdo je vlastně Bůh, o souhvězdích, o snech, o neutuchající lásce. Knihu o rudé a bílé bych doporučila všem dospívajícím, kteří mají pocit, že se občas ztrácejí a neví, kde jsou, kterým chybí naděje a také jejich rodičům, kteří je pak snáze pochopí... Nemohu uvěřit, že tuto knihu napsal učitel. Je to velmi významný člověk a žáci, kteří sedí v lavicích na jeho hodinách, ani netuší, jaké mají štěstí...

dark.ma93
18.07.2016

Tak mám trochu rozporuplné pocity. Podobné knihy typu středoškolák a rakovina jeho lásky znám, ale tahle byla zvláštní. Na jednu strana typická knihy pro puberťáky, kdy byl Leo typicky protivný kluk, který ale dospívá díky svojí lásce k nemocné holce. Na druhou stranu kniha obsahuje plno filozofických myšlenek za což může profesor snílek a nemocná Beatrice. Moc mi ale nejde dohromady to, že by se ze spratka Lea stal takový filozof. Těžko hodnotit, podle dvě témata v jednom.

KatnissLavender
16.03.2016

Velmi čtivě napsaný román o tom, jak nespravedlivý a krutý někdy život dokáže být...

martinasudová
22.11.2015

zajímavé čtení...smutné... poučné

sluppka
23.09.2015

Kniha určená především pro teenagery. Kniha, které jsem si všimla proto, že ji četli všichni v mém okolí. Nikdo z nich není teenager, líbila se ale všem. Takže když jsem už neměla ani výmluvu, že už jsem náctiletost překonala, s chutí jsem se do ní pustila. Líbila se i mě. Když tedy vyhodnotím tuto rovnici, dostanu se k výsledku, že příběh má hodně co říct všem a že je dobře a inteligentně napsaný, takže vám ho s klidem doporučím, zvláště pokud máte chuť na něco trochu méně náročného.

lekmel
16.09.2015

Kniha se mi líbila i styl jakým je napsaná, jen jsem občas měla chuť Lea praštít :)

Petule5
22.06.2015

Příběh pěkný, ale nelíbil se mi styl psaní.

Terezk-a
18.06.2015

Opravdu velmi silný román.
Mladý chlapec prožívá svojí první silnou lásku k dívce jménem Beatrice. Zamýšlí se nad životem a smrtí a hledá pochopení.
Velmi filozofická knížka.
Rychle se čte.

en.bee
03.06.2015

Nadherna kniha, krasne se cetla, nic nemohu vytknout.

kalache
03.05.2015

..kvůli takovým knihám jsme se učili číst,dík....

Sally3
06.03.2015

Na začátek chci říct, že tato kniha nejsou další „Hvězdy nám nepřály“. To ani náhodou. Ano, mají společných pár věcí jako nemoc a lásku, ale jinak to jsou knížky naprosto odlišné. A už proto je „Bílá jako sníh, rudá jako krev“ tak jedinečná.
Postava Lea mě několik prvních kapitol neskutečně štvala. Jedna (sice kratší) kapitola byla věnována jen jeho vlasům. Choval se místy i jako spratek. Když se ale ukázalo, že i on má tak silné city, nemohla jsem si ho neoblíbit.
Kniha se četla velmi rychle. Má velmi krátké kapitoly a díky tomu jsem nebyla schopna knihu odložit, protože jsem si stále opakovala: Ještě jednu kapitolu. Jen jedna věc mi v knize trošku chyběla a to byla přímá řeč. Přišlo mi, že je jí tam strašně málo. Ale tím, jak byla kniha krásně napsaná, to skoro nevadilo.

Já osobně vám tuto knihu doporučuji. Je strašně milá a krásná. Byl natočen i stejnojmenný film, který se mi taky líbil. Ale byly tam věci, které se na rozdíl od knihy lišily. Ale není to tak vždy?

http://rainbow-is-life.blogspot.cz/

Tarrei
27.02.2015

Nádhera!
Řekla bych, jak pro teenagery, tak pro dospělé; každý si z toho odnese to své.

fany.fancy
17.02.2015

Podobných knih je v poslední době hodně - z pohledu středoškoláka, který v průběhu dospěje - a na každé něco je. Kniha se mi zalíbila až postupným čtením a na konci musím uznat, že mi něco dala. A jen v této knize si přečtete nejvíc přirovnání a metafor na bílou a rudou.

Katies
07.02.2015

Dle mého autor trošku přestřelil s inteligencí 16-ti letého.
Za mě byla kniha prostě dobrá, nezklame, neurazí.
Rozhodně to není nějaký propadák, jen je hodně knih na toto téma, na které tato prostě nemá.
Chtělo by to mnohem více takových učitelů do škol.

Verrrunka
06.01.2015

Velice jsem váhala mezi třemi a čtyřmi hvězdami. Zpočátku mi to přišlo hrozně pubertální, jako by si Leo neuvědomoval, že je jeho láska platinická a všechno jen zveličoval. No ale ono to nakonec bylo pěkné. Asi není úplně uvěřitelné, že by takový puberťák začal najednou filozofovat o životě a smrti, ale nemusí být všechno reálné, né? Upřímně doufám, že tahle kniha vznikla nezávisle na Hvězdách, protože to srovnání tomu nedělá dobře. Bílá jako sníh je oproti tomu hrozně nevyzrálá a pubertální, ale když na ně budeme pohlížet jako na odlišné knihy, pak je to celkem v pohodě.

Knihomolka Rů
03.01.2015

Abych byla upřímná ze začátku mi hodně vadil styl psaní. Chápu, že mi to mělo přiblížit dospívajícího chlapce, který logicky takto mluvit bude, ale jeho osobnost mě chvílemi vytáčela do takové míry, že jsem měla chuť knihu odložit.
Jak jsem ale pokračovala ve čtení, můj názor na knihu se postupně měnil. Nemůžu říct, že by to byla jedna z knih, které zařadím mezi své nejoblíbenější, ale nakonec mne nezklamala. Je to něco jiného než jsem čekala, ale koneckonců, snad i lepšího.

Helena Lacková
27.11.2014

Pro mě velkým zklamáním

Candide
18.11.2014

Kniha se z dnešní produkce pro mládež originálně vymyká. Osobně už mi nějaký pátek není -náct, s protagonistou však máme společnou hlubokou přemýšlivost a schopnost obětavé lásky k nejbližším, neměla jsem tedy nejmenší problém vcítit se do něj a prožít s ním vše na vlastní kůži. Jen kdyby svět kolem nebyl tolik bílý...

Zpracování mě nadchlo, hrdina okouzlil, příběh oslovil. Nemohu tedy jinak než zařadit mezi oblíbence a ostatním čtenářům vřele doporučit.

Iveta Černá
06.11.2014

Citlivá myšlenka knihy, ale psaná takovým stylem, že mě osobně za srdce moc nechytla. Půlka knihy se věnuje jen myšlenkám a pocitům hlavního hrdiny Lea z toho, jak je šíleně zamilován do dívky ze školy, kterou přitom ze začátku skoro ani nezná, což mi přijde přehnané, absurdní a povrchní a půl knihy tudíž nemá žádný spád, musela jsem se nutit k tomu, abych knihu, která až teprve u samého konce čtenáře rozesmutní a probudí v něm emoce, dočetla do konce,

vaili
14.10.2014

Vážně dobrá a zajímavá kniha...jen jsem se občas ztrácela v přirovnáních bylo jich trochu moc.. jinak bych dala plný počet :)

Lenka.Vílka
11.10.2014

Odpusttte blahovemu ctenari uvodni slova, nejsou minena ve zlem.
Po seznaneni se vsim (postavy, souvislosti atd.), by jeden mohl knihu odlozit, protoze uz vic vedet nepotrebuje. V ten moment musi byt kazdemu ctenari jasne, jak to dopadne (s kazdym z nich). Jenze ono to neni tak snadne odlozit neco tak krasneho, dokonaleho a tak hrejiciho u srdce, ze kdyby pri cteni radku ono srdce nedostalo emocni infarkt, musel se by se clovek za svou vyprahlost stydet. Nebyla jsem dojata, protoze musim, aby to nevypadalo blbe. Proste jsem byla. Hodne to souviselo se stylem psani autora, ktery me moc zaujal a na vyslednem dile mel obrovsky podil...doporucuju...proste jo...

Bezantina
25.09.2014

Je to takový ten oddechový sladkobol, vhodný k tomu, když nechcete moc přemýšlet, ale chcete si přečíst něco oddychového, co vás vrátí zpět do období prvních lásek a zamilovanosti.. Nebo když se potřebujete vybrečet ale nějak ty slzy ne a ne spustit se samy.. - tak tohle je přesně ta pravá příčina hromady posmrkaných kapesníků.. A aby to nebylo tak sladce "kýčovité" autor zabrnká za citlivou "onkologickou" strunku.. Koho by to nechytilo za srdce, i ten největší tvrďas musí popotáhnout - vždyť hlavnímu hrdinovi umírá jeho láska.. No dobře, nejsem až takový cynik - poplakala jsem si taky a ano, dobře se to čte ;-) je to takové miloučké :-)

gossipavlina
03.09.2014

Možná dobrá myšlenka, ale styl autora mi vůbec nesedl. Dočetla jsem na 50. stránku a odložila.

Peace
25.07.2014

"Dospělost se nepozná podle toho, že jsi ochotný umřít pro něco vznešeného, ale podle toho, že jsi pro to ochotný pokorně žít."

Nezapírám, že mě před přečtením tato kniha zaujala především pro to, že je srovnávána s mou srdcovkou "Hvězdy nám nepřály". Po přečtení však s tímto názorem nemohu souhlasit. Ano, jsou obě o lásce, nemoci a mladých lidech. Ano, obě jsou krásné. ALE každá úplně jiným způsobem.
Leo je klasický puberťák a i když mě v mnoha ohledech štval, pod tou slupkou se naštěstí schovává i úžasný člověk.
Je to nádherná kniha, kterou určitě doporučuji - nejen pro ten příběh samotný, ale i pro myšlenky, které často vedou k zamyšlení.

maid
18.07.2014

Tato kniha není bílá, Alessandro D‘Avenia. A nikdy nebude, nikdy nevybledne.

Ach jo, je tady tolik pasáží, který bych si chtěla vypsat a někam zarámovat (možná, že to udělám) nebo vyrýt do stěny. Takové italské Hvězdy nám nepřály, ale s větší hloubkou a napsanou inteligencí s až filozofickým nebo psychologickým nádechem. Nádhera. Pět hvězdiček je sakra málo.

drbohlav
05.07.2014

tohle bylo už o něco lepší, hlavně díky konci. jako člověk, který si v dopívání prošel něčím podobným ale musím s příběhem nesouhlasit. autor se zase tak nezabýval leukémií, jak slibuje anotace, spíš nemoc i všechny pocity okolo jen načrtl. z tohoto pohledu pro mě zůstala kniha emočně hluchá. hlavní hrdina spíš zažívá jisté "dobrodružství". objevují se tam sice pocity, s kterými jsem souhlasila, ale takhle se k nim člověk nedostane. například Leo se rozhodl nenávidět, protože to je dobrý ochranný mechanismus. jenomže vy si ty pocity nevolíte, pohltí vás samy. samozřejmě se v průběhu měsíců mění, ale ne tak, jak to autor popsal. tahle nemoc je hodně aktuální a proto mě vždy rozladí, když o ní píší lidé, kteří s ní nemají vlastní zkušenost. autor sice možná odrecitoval pár dobrých úvah, ale nevložil do nich cit. alespoň já ho tam nenašla. popravdě mi ani nesedl styl psaní. na začátku je Leo klasický puberťák. s tím jsem souhlasila (ovšem v prvních kapitolách se nachází tolik odkazů na americké filmy a různá srovnání, že jsem z toho až úpěla. ta snaha psát vtipně byla až moc násilná. to samé platí o zbytku. Bylo jasné, že se Leo změní. Ale z puberťáka na věhlasného filozofa? možná tam byly krásné myšlenky, jenomže autor opět knihu doslova přesytil různými přirovnáními a úvahami, že jsem je ke konci už přeskakovala. ztratily se v tom množství. ale věřím, že někomu to naopak bude vyhovovat. já sama bych dala přednost větší pozornosti příběhu.