Astrid Lindgrenová - Válečné deníky 1939-1945

Astrid Lindgrenová - Válečné deníky 1939-1945

Deníky Astrid Lindgrenové vyšly poprvé loni ve Švédsku a okamžitě se staly senzací. Text překypuje hlubokým smutkem i strachem, zároveň však slavnou spisovatelku dětských knih představuje jako přesvědčenou humanistku, která si odvážně, s humorem a láskou stojí za svými názory. Její deník je tak komentářem k dobovým událostem i os... celý text

Deníky Astrid Lindgrenové vyšly poprvé loni ve Švédsku a okamžitě se staly senzací. Text překypuje hlubokým smutkem i strachem, zároveň však slavnou spisovatelku dětských knih představuje jako přesvědčenou humanistku, která si odvážně, s humorem a láskou stojí za svými názory. Její deník je tak komentářem k dobovým událostem i osobním záznamem toho, jak dramatické světové události ovlivňují životy nás všech. Kniha je bohatě ilustrována fotogra?emi deníkových listů a řadou dosud nepublikovaných snímků z rodinného života. méně textu

http://www.databazeknih.cz/images_books/31_/314569/astrid-lindgrenova-valecne-deniky-1-Ckc-314569.jpg 3.812
Žánr:
Literatura faktu, Biografie a memoáry, Historie
Vydáno:, Slovart (ČR)
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (7)

Přidat komentář
maryzka
07. května

Myslím si, že mě asi lidi za tento komentář asi odsoudí. Sice jsem četla tady komentáře(vesměs kladný), neodsuzuji za to nikoho, je to jejich názor-. S něčím souhlasím s něčím ne. Pravda je ta, že jako dětskou autorku jsem ji milovali, dokonce jsme četli od ní 2 knihy na škole, které byli v knihovnách( Děti z Bullerbynu, Pippi dlouhá punčocha) . Opravdu se nám moc líbila. Tahle kniha je spíš o tom i když se snažila poctivě a reálně zachytit život ve svém rodném Švédsku, tak jsem měla nutkání odhodit knihu( jíst takovou stravu za války, nevědět nic o hrůzách v Evropě(jenom se to dozvěděl člověk ze svého zaměstnání i když tam pár německých vojáků pochodovalo, pouze se skandinávských zemí dotkl osud norských židů i některé povídačky a legendy o norském králi v době okupace- asi je něco pravda, občas to projde i bulvárním tiskem. A když už jsem u toho bulváru, tak je tam zmínka, že holandská královská rodina mohla mít taky syna( bohužel prý zemřel). Pak se dotýkala i částečně politiky. No tak tam jsem si k pobavení vzpomněla na filmovou trilogii Otakara Vávry( Osvobození Prahy a další) jak se boháči báli Rusů spíš bolševizace. No tak tady je to docela naznačeno zřetelně taky. Jinak si každý stát chtěl asi v této 2. světové válce urvat svá území, kterých se musela vzdát v průběhu století. Jinak dole mají pravdu, že by novinové výstřižky mohli být přeloženy nebo alespoň stručně o čem to je.

eiramka
29. dubna

Mám moc ráda deníkovou literaturu a Astrid mě svým válečným deníkem v žádném směru nezklamala. Bylo velmi zajímavé číst o životě v neutrální zemi v době, kdy všude kolem se bojuje, je bída a zločiny proti lidskosti jsou na denním pořádku , chvílemi mi i ten švédský postoj šel na nervy - jakápak neutralita, když přes Švédsko putují něměcké jednotky a Němci jezdí do Švédska na dovolenou....jenže pak si člověk uvědomí, že svět se zas tak moc nezměnil, že i v dnešní době se na světě bojuje a zločiny proti lidskosti jsou pořád na denním pořádku - a my díky internetu jsme o všem lépe a rychleji informováni , a přesto se většinou snažíme ani nevědět. Astrid ale všechno pečlivě zaznamenávala a tím umožnila i nám podívat se válečnou realitu všedního dne - tolik odlišného od tehdejší reality české. Díky, Astrid!
Souhlasím s Knihomolovou, že chybějící překlad přetisků novinových článků je závažná chyba na kráse - škoda.

Knihomolová
25. dubna

Já sama, jako vášnivý střihač novinových výstřižků, musím srazit jednu hvězdu dolů za nepřeložené přetisky novinových článků. Jak ráda bych věděla co v nich je! Švédsky ale neumím a ani se nebudu pokoušet o překlad. Škoda. Samotné deníky však byly skvělé. Pohled ženy na válčící Evropu, ba celý svět, z relativního bezpečí neutrálního Švédska mě polapil. Astrid Lindgren dokázala stručně zaznamenat celé období války v rychlých úsečných raportech, neopoměla zmínku o oprávněné hořkosti čechoslováků nad mnichovskou zradou ani hrůzný osud Lidic. Jako pracovnice dopisové cenzury mohla také jasně vyjádřit názor (jakkoli opatrně a v omezeném množství), že o existenci koncentračních táborů musely spojenecké mocnosti vědět již během prvních let války a tím zcela odmítnout jejich poválečné ,,surprise" z bestialit, které se v nich odehrávaly. Prolínání jejích záznamů o probíhající válce s popisem relativně mírumilovného rodinného života na jihu Švédska bylo svým způsobem velmi napínavé a způsobilo, že jsem knihu přečetla na jeden zátah. Nejvíce ovšem na těchto denících oceňuji, že zprostředkovávají čtenářům náhled do života za války z pohledu matky, manželky, přítelkyně a dalo by se říct, obyčejné ženy, která vděčí celým srdcem za to, že je její rodina pohromadě a v bezpečí, zatímco o několik desítek a stovek kilometrů dál lidé trpí nepředstavitelnou hrůzou a bolestí. Lidstvo totiž stále a znova opakuje stejné chyby.

Ada23
10. dubna

Této knihy jsem se nemohla dočkat. Byl to zajímaví pohled na 2. světovou válku očima mé oblíbené spisovatelky z neutrálního Švédska. Kniha se velmi dobře četla, avšak velmi mě mrzí, že nebyly také přeloženy výstřižky z novin.

bosorka
27. března

Válečnými deníky Astrid Lindgrenové jsem se rozhodla zmírnit souběžné čtení jiné knihy o válce, a to Laskavých bohyň. Zvláštní - mírnit čtení o válce čtením o válce, ale opravdu to bylo ředění, protože zatímco prostřednictvím Laskavých bohyň se ocitám téměř přímo uprostřed válečné vřavy, očima AL sleduji válku jen zpovzdálí jako pozorovatel. A bylo velice zajímavé číst tyhle dvě knihy zároveň. Astrid Lindgrenová ji komentovala až zpravodajsky, její deníky jsou dobrým doplňkem historických materiálů o 2. světové válce. Jak ji vnímal obyčejný člověk, který navíc žil v neutrálním Švédsku, tudíž v té době vlastně v klidu a v blahobytu. Jak koneckonců AL neustále na stránkách deníku připomíná, při zmínkách o životě Lindgrenových. Astrid Lindgrenová, v té době začínající spisovatelka, na mě působí hodně nadčasově, žena se zájmem o politiku, která si až hnidopišsky archivuje články o válečných letech. Tyto výstřižky doplňují velkolepě pojaté vydání deníků, škoda jen, že málokdo z nás umí švédsky, aby docenil i dobové materiály. Každopádně zaujalo.

avokado4
23. března

Bohužel, kniha mě velmi zklamala. Čekala jsem popis jejího života v letech války, ale je to jen chronologický suchý výčet válečných událostí bez osobních zážitků... nedočetla jsem. Také snad půlka knihy jsou fotografie listů orginálního rukopisu.

bookcase
15. března

Tak na tuhle knížku jsem se vyloženě třepala. Za prvé Astrid, že jo. Kult nad kulty. A za druhé druhá světová. Období, které sice není kladně zapsáno v dějinách světa, ale mě zajímá. No a za třetí deníky. Ty miluju. AL si během válečných let psala vlastní deníky, v nichž věcně a zároveň i vtipně glosuje válečné události.