Ani svatí, ani andělé
Ivan Klíma
https://www.databazeknih.cz/img/books/64_/64117/ani-svati-ani-andele-64117.jpg
4
47
13
Hlavní hrdinkou knihy je čtyřicátnice Kristýna, která je po rozvodu velmi osamělá. Vypráví o své práci, životě, rodině, dceři, která je závislá na drogách, o svém bývalém manželovi i mladším milenci Honzovi. Ani svatí, ani andělé je příběhem o životě, smrti, lásce, nevěře a rodinných vztazích.
Přidat komentář
Co naplat, mám pro Klímu slabost. Jeho knihy , ač s obyčejnými hrdiny a obyčejnými příběhy, mne neobyčejně zaujmou. Tak stejně tahle. Dobře napsaná, čtivá, přesto nechybí hlubší psychologický pohled na život a jeho nesnadnost, na všednodennost.
Přihlédnu-li k faktu, že knížku napsal muž, tak klobouk dolů, velice dobře zpracovaná postava Kristýny. Ač se jedná o vcelku všední starosti, které prožívá sem tam každý, možná proto je to tak uvěřitelné, tak ....Blízké!
Tuto knihou jsem poslouchala jako audioknihu a za mě super. Dala jsem jí skoro na jeden zátah. Bavilo mě to, zajímavý příběh a skvělá interpretace.
Ivan Klíma opět nezklamal. Zaujal mě svým stylem psaní hned na první stránce a vydrželo mi to až do konce knihy. Je zde popsán obyčejný život plný neobyčejných zvratů.
Audio.
Další velice příjemné překvapení, které bych neotevřel nebýt čtenářské výzvy.
Neuvěřitelně civilně napsaný příběh o takových těch běžných starostech života, když nemáte žádný zásadnější cíl, žijete jinak než jak jste si představovali v pubertě, vaše děti vám nastavují zrcadlo a přidělávají starosti tím, že třeba berou drogy a vy jste nucení dělat těžká rozhodnutí, o tom, že mladší milenec znamená nový úhel pohledu, ale že nikde není psáno, že se jím musíte začít řídit, o tom, že i když je někdo váš bývalý, nemusí to nutně znamenat, že ho budete ignorovat případně že vám na něm přestane záležet a tak..
Audio. Díky čtenářské výzvě....zajímavé zamyšlení....říkala jsem si, jak tohle asi dopadne....a můj pocit je, že to nedopadlo nebo domysli si sám :)
Život dokáže člověka pořádně semlít. Hlavní vypravěčkou je Kristýna, ale důležité momenty autor ukazuje z pohledu více aktérů, takže je krásně vidět, jak stejnou událost můžou lidé vnímat odlišně. A opravdu skvělý je styl vyprávění. Je přirozený, různý pro jednotlivé postavy a u Kristýny je plný zajímavých metafor. Bez nejmenšího problému jsem se do příběhu vžila a prostě jen chtěla číst dál. Navíc se v knize promítá i naše nedávná historie a to krásně nenásilnou formou. Nemám nic, co bych knize vytkla.
Zajímavý, suverénním způsobem napsaný, komorní příběh. Společenská témata do děje vstupují nenásilně, takže si jako čtenáři ani neuvědomujeme, že při sledování osudu Kristýny dostáváme dost podnětů k přemýšlení o době nedávné i dávnější - a o tom, jak na nás stále dopadají stíny vlastní minulosti a jak zasahují do rodinného osudu i přes víc než jednu generaci.
Já jsem poslouchal jako audio adaptaci (příjemně namluvenou, mimochodem) a „zkonzumoval“ jsem ji velmi rychle, protože Ivan Klíma dokázal Krystýnu a její trápení zobrazit tak uvěřitelně a poutavě, že ve mně vyvolával zájem o další vývoj děje a touhu dozvědět se, jak to celé dopadne.
Slabší - z mého pohledu - byla část, kterou vyprávěla Kristýnina dcera, zde jsem měl pocit, že vyprávění je trochu umělé, jazyk mladé generace i motivace Jany se mi nezdály moc věrohodné.
Po delší době jsem si zase přečetla román od Josefa Klímy a přestože to nebylo veselé čtení, byla to skutečná literatura. Příběh ženy, která si pracně hledá své místo v životě mě zaujal svou opravdovostí a velmi otevřeným líčením situací, které zná asi každý z nás. Ne vždy se všechno v životě daří, ale přesto je třeba hledat pěkné okamžiky a být připraven i na nenadálé situace. Škoda, že je tento velmi dobrý autor dnes trochu opomíjený. Myslím, že i dnešní generaci má stále co říci.
Třikrát hurá rozhlasu a hercům z jihočeského divadla,kteří postavám vdechli život a posluchače odvedli od vleklé pracovní činnosti na vinici do nelehké živ.situace hl.hrdinů. Měla jsem dojem, jako bych Kristýnu znala.. obyčejná, zklamaná ženská se starostmi osamělé matky. Tak moc byl její příběh reálný a lidský. Lidské osudy,ať jsou sebevíce obyčejné,nikdy nejsou nudné. Každý je jedinečný.
Třikrát hurá I. Klímovi. Prostě umí. Řekla jsem!
Smutný příběh o smutných lidech, kteří hledají smysl života a nacházejí ho v životě samotném a ve vztazích. Klíma napsal krásnou postavu Kristýny a podařilo se mu dokonale vcítit do její ženské duše, proplétat minulost a přítomnost.
Knihu jsem měla přečtenou za jediný den, tak je tento příběh poutavý. Nemohla jsem se dočkat toho, jak to dopadne. V některých dějových liniích autor ponechal otevřený konec, některé linie zakončil pozitivně, některé tragicky. Velmi čtivé, ale pro mladšího čtenáře možná trochu náročné na zpracování. (Někdy jsem v duchu prskala vzteky!)
Štítky knihy
drogy partnerské vztahy psychiatrické léčebny deprese rodinné vztahy matky a dcery komunistický režim
Autorovy další knížky
| 1990 |  Má veselá jitra |
| 1990 | Láska a smetí |
| 2010 |  Moje první lásky a jiné milostné povídky |
| 2009 | Moje šílené století |
| 1964 | Milenci na jednu noc |
V roce svých 90. narozenin Klíma v jednom rozhovoru uvedl, že "Všechno, co jsem potřeboval napsat, jsem napsal. A abych jen tak žvanil, na to je tady dost jiných." A tak přestal psát. Dokonce už o několik let dříve. Rozumím mu. A přece mi to je sobecky trochu líto. Protože jsem objevila vynikajícího spisovatele a novináře. Ano, byl i komunistou, jenže pak metařem a disidentem. Myslím, že se očistil mnohem víc než mnoho jiných. A zmoudřel, čímž svůj nesporný intelekt znásobil.
Ani svatí, ani andělé představuje především sondu do duše ženy a dívky, byť v knize jsou i mužští představitelé. Je s podivem, jak se Klíma dokázal vcítit do obou. Ač je mi tento typ žen spíše cizí (nemstím se a ani netrpím depresemi tak, abych se ničila), tak mě zprvu obě postavy - matka i dcera - dost iritovaly. Klíma ale dokáže být velmi přesvědčivý, a já měla pocit, jako bych se ocitla v reality show a nahlížela téměř proti své vůli do nejniternějších úvah a prožitků hlavních postav. Klíma sám přiznává, že láska jej zajímá více než politika. To je fér, a navíc o tom umí výborně psát. Svatí či andělé, milovaní či nemilovaní, milující nebo ubližující... já jsem spíš na tu politiku, ale Klíma mě dostal a velmi ráda si jej příště dám znovu. Sic už nepíše - na odpočinek má plné právo - ale napsal toho tolik, že budu mít dost příležitostí se s ním lépe seznámit. Naše první rande dopadlo na výbornou.
"Nikdo z nás není ani svatý ani anděl"