Alexandr Solženicyn - Století v jeho životě I.
Donald Michael Thomas
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/46738/alexandr-solzenicyn-stoleti-v-jeho-zivote-i-46738.jpg
5
3
3
Thomas vlastně nevypráví jen o hrdinných i truchlivých stránkách života Alexandra Solženicyna, nýbrž líčí i bolestný příběh samotného Ruska, země neustále vedoucí válku se sebou samou i se svým lidem. Solženicynův dramatický život, počínající se v době revoluce a občanské války, ztělesňuje krutost, vášnivost i chaos, které jsou pro historii Ruska v uplývajícím století příznačné. Tento první svazek zahrnuje tři části: Vrstevník října (1918-1941), Barbarossa (1941-1953), Nový svět (1953-1965). Přibližuje nám tedy Solženicynovo dětství, komsomolské mládí, jeho válečná léta, pobyt v stalinských lágrech a ve vyhnanství. Dále pak jeho literární a veřejnou činnost za chruščovské oblevy až po první známky brežněvské restalinizace.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 1998 , PráhOriginální název:
Alexander Solzhennitsyn: A Century in His Life , 1998
více info...
Přidat komentář
Chvílemi se mi kniha nečetla moc dobře, ale pak jsem si na autorův styl zvykla. Přečetla jsem první díl, do druhého se už nepustím.
Štítky knihy
gulagy stalinismus Rusko ruská literatura vyhnanství občanská válka komsomolci
Autorovy další knížky
| 2001 |  Utajené případy Sherlocka Holmese |
| 2008 | Poprava Sherlocka Holmese |
| 2002 | Sherlock Holmes a mlčení Spravedlnosti |
| 1998 |  Alexandr Solženicyn - Století v jeho životě I. |
| 1999 | Alexandr Solženicyn - Století v jeho životě II. |
Smutné čtení o pohnutém životě jednoho statečného spisovatele v zemi, kterou již přes století zmítají běsi, a která se proto kupodivu stále považuje za vyvolenou a nadřazenou, ačkoli opak je pravdou. Rusofilové a komunisté by si mohli krásně rozšířit obzory, ale pochopitelně si je nerozšíří. Pořád mi však nesedí ty počty. Pokud podle této knihy v Sovětském svazu zlikvidovali nějakých šedesát šest miliónů spoluobčanů (já vím, že se tam na nějaký milión nehledí) a v rudé Číně pokud vím dalších šedesát miliónů (a tam se také na pěkných pár miliónů nehledí) plus dva milióny Kambodža a soudruzi v ostatních komunistických zemích si snad také aspoň občas trochu zavraždili, může to být možná kolem sto třiceti miliónů vesměs nevinných obětí (mužů, žen a dětí), většinou vyvražděných v době míru, a nikoli těch devadesát sedm miliónů podle Černé knihy komunismu. To už snad příčetnějším lidem dojde, že na tom je něco aspoň trošíčku špatně, a přestanou volit jejich pohrobky a klony. A nemusí si k tomu ani číst Solženicyna nebo jeho životopis.