111 míst v Brně, která musíte vidět
Stanislav Biler
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/432715/bmid_111-mist-v-brne-ktera-musite-videt-8Q5-432715.png
4
63
20
Netradiční průvodce ukazuje, že Brno nerovná se vila Tugendhat. Záměrně se vyhýbá tomu, co je v moravské metropoli takzvaně povinné navštívit, a odhaluje Brno z mnoha úhlů pohledu. Na své si přijdou jak ti, kdo cestují za architekturou či historií, tak ti, kteří si chtějí dát dobrou kávu a pozorovat brněnský ruch jen skrze okna kavárny. Díky přehledné struktuře publikace představí jednotlivá místa živě, jako by se čtenář procházel s průvodcem z masa a kostí, který danou lokalitu zná jako své boty. Krátké texty o daném místě vždy doplňuje popis, jak se k němu dostat, a autentické fotografie bez zkrášlujících filtrů.... celý text
Přidat komentář
Nemám ráda knížky, kde je víc jak tři překlepy nebo chyby...ale téhle jsem teda ochotná to výjimečně odpustit. Jelikož se mi líbí jak vtipným, ale zároveň obsahově zajímavým a přehledným způsobem je zpracována. V Brně jsem studovala a bydlela a čtení tohoto kousku bylo příjemné virtuální pocestování "běžným Brnem" se všemi jeho klady i zápory.
111 míst v Brně je kniha, která teď zdobí v turistické sezońě nejednu brněnskou výlohu knihkupectví a nad kterou jsem vážně uvažovala. Nakonec se mi donesla do rukou na půjčení a nutno říct, že v mojí knihovně by místo nenašla. Na jednu stranu se autor snaží ukázat známá i méně známá místa v Brně, na druhou stranu očividně Brno jako krásné město nevidí, protože snad u každé věci nezapomene zmínit smrad, bezdomovce a feťáky. Světe div se, vážně tu jsou, stejně jako v každém jiném městě. A jako člen Žít Brno by s tím teda mohl něco dělat ne? Asi lepší se vybrečet do knížky.
Jako průvodce to rozhodně nefunguje, to jsou ofic.texty TICU fakt lepší. V knížce jsem našla 12 míst, kam se ještě po téměř 10 letech v Brně musím podívat, ale ty fotky! Bože ty fotky. Některé fajn, některé katastrofa hadr. Upřímně i moje 14 letá dcera fotí líp, ale proč to nezaobalit pod: „autentické fotografie bez filtru". Přečteno, zhodnoceno, vráceno.
+ Některá místa jsem ani po 12 letech v Brně neznala.
+ Na obálce není Špilberk, Tugendhatka ani orloj, ale moje milovaná funkcionalistická zastávka na Obilňáku.
- Texty mnohdy působí jako opsané z Wikipedie.
- Množství překlepů a chyb.
- Celkově mám pocit, že autor Brno nemá rád.
- Některé památky jsou vyfocené z opravdu bizarních úhlů, např. hvězdárna, Riviéra, Stiassni, vazebka, Špilberk nebo obora Holedná.
Neutrální - Dobrá polovina zmíněných podniků už neexistuje, za to ale nemůže autor, nýbrž covid.
Po přečtení tohoto průvodce Brnem jsem měla docela smíšené pocity. Byly v něm opravdu všechna známá i méně známá místa Brna. Byla však mnohdy podána s takovým despektem, až mě to, rozeného Brňáka, místy uráželo. Častokrát jsem pod jeho sarkasmem až vyprskla smíchy, jindy, po částečném údivu jsem mu nakonec musela dát za pravdu. Brňák asi tak úplně nevnímá místa, kterými denodenně prochází stejně, jako když je podrobí zkoumavému pohledu mimobrněnský návštěvník.
Krásné tipy, každý si zajisté najde něco - já sama si lepítky označila desítky míst. Co mě ale od autora mrzí - a za to jsem také strhla jednu hvězdičku - jsou osobní názory na určitá místa. Proč o nich tedy píše, když se mu nelíbí? Neměl by nechat názor na čtenářích/návštěvnících?
(SPOILER) V knize se dozvíte zajímavé informace, pár tipů na zatím neobjevené výlety. V druhé polovině knihy mi vadilo množství chyb, slabší fotografie a hlavně autorovo posuzování, co je hezké a co ošklivé. Nechápu, proč bych neměl chodit do brněnské ZOO nebo proč jediné NdB, co stojí prý za zmínku je Reduta… :/ 3/5
Na toho, kdo zná Brno i předchozí tvorbu Stanislava Bilera, nečeká žádné překvapení. Fakt prakticky nic nového*, což mi s potenciálem knihy přijde docela škoda. Všichni zemřeme, Velký Špalíček je nejhnusnější, do ZOO nechoďte, Adamov je nejbizarnější město nejen na jižní Moravě, okolí Boby je jen pro feťáky a slouží jako živé muzeum 90. let. A samozřejmě dojde i na gulagy, tentokrát však není myšlena Kuřim, ale opravdu nepovedené Kamechy.
Jsou tedy cílovou skupinou knihy turisté? Nevím, pro ně je to dle mě příliš "bilerovsky specifické"... To už bych jim radši doporučil něco ze série autentických průvodců To je Brno. 111 míst je totiž spíš něco ve stylu Tří měsíců v Barceloně. Čtenáři mají rádi Gebrianovu tvorbu, Barcelonu taky, tak si přečtou, jak ji vidí on a možná se něco nového dozví. Srovnání asi kulhá na obě nohy, ale nic bližšího mě nenapadá. U 111 míst totiž snahu o popsání kvalit nebo výhod města nahrazuje nekonečný pesimismus, jak jen ho Brno dokáže vyvolat. Zdánlivě nikdy není nic dobře, ani stávající stav, rekonstrukce nebo demolice. A když už je, v další větě se musí shodit něco jiného.
Každopádně mě potěšilo, že mezi prvními 16 místy jsou hned 4, kde se starám o vlastní geocache (pro mudly myšleno herní schránku/poklad), tedy bych je určitě doporučil i já (mj. Bílá Hora se super výhledem a koupání v Chrlicích).
Je škoda, že v knize i přes kontrolu (píše se o ní v závěru) zůstávají chybky, nebo minimálně nepřesnosti (a to faktické i jazykové). Nevrhal jsem se přímo do vod factcheckingu, ale do poznámek jsem si napsal toto:
- U nádraží je zmíněno ukončení kolejí do roku 1898, přitom už bylo od roku 1849 průjezdné, končily tam ale linky vlaků dvou soukromých společností (a byly proto rozděleny přístroje zabezpečovacích zařízení). Proto se taky budově říkalo dvojnádraží (byly to dvě provozem oddělené části).
- Budova Convalarie není na místě brány, ta byla až někde u pizzy/zmrzliny. O stejné věci píše i BAM Brno, ale žádná mně známá mapa to nepotvrzuje.
- Denisovy sady dělal především Petr Hrůša (mimo zmíněného ateliéru) a vodní schody jsou u Bašt/Nových Sadů, ne u Masarykovy.
- Že není lom na Hádech zatopený? No není to pravda úroveň zatopení lomu v Blansku a Hády nejsou díra v zemi, ale ukousnutý kopec, přesto, já tam jako malý strávil nesčetně koupacích dní ;)
- Pozemky pod stadiony za Lužánkama (i kolem nich) město Brno vlastní, nikdy se jich nezbavilo, soud je o silnice, parkoviště a chodníky na nich. Což je stejně "nepěkná šlamastika".
- Kostnice není v místě, kde sedávají lidé s pivem, ta je až na křižovatce s Rašínovou. Nemyslel autor spíš bývalý hřbitov? Ten byl kolem celého kostela.
- Obora Holedná není za vodojemem, je až za ulicí Žebětínská na sever.
*Výjimkou je odkaz na hezkou a pravidelně aktualizovanou mapu Timova díla, o které jsem neměl ponětí. Škoda, že Databáze knih neumožňuje přidávat odkazy, kdyžtak mrkněte na Goodreads.
Výborný vtipný průvodce po zajímavých místech včetně těch méně známých. Škoda jen dost slabých fotek a velkého množství překlepů, které měla vychytat korektura. A bohužel místy jsou v textu i věcné chyby. Jinak ale rozhodně stojí za přečtení.
Knížka je čtivá a vtipná – hodnotila bych pěti hvězdami, ale chyba téměř na každé stránce mi v tom brání. Škoda.
V roce 1994 jsem se přestěhovala z tehdy šedivého, bezútěšného Brna do optimisticky živé Prahy. Milovala jsem ten neutuchající ruch Václaváku, davy turistů z celého světa, divadla, galerie, festivaly, Vltavu, Sázavu, Berounku... Roky jsem to zde milovala, až jsem najednou začala zjišťovat, že se to nějak (ve mně?) mění... Brno se začalo měnit v úžasnej svébytnej prostor a já jsem ho začínala milovat a žít... Kruh se uzavírá a letos se stěhuju do krásné čtvrti pod Kraví horou a těším se, až budu Brno nově objevovat... Nejen těch úžasných 111 míst... Kniha je to skvělá, až na překlepy a pochybení: Židé byli transportováni z nástupiště číslo 5, ne z nástupiště číslo 1.
Parádní knížka. Darováno dceři, která se tam odstěhovala a tvrdí, že Brno je její život... Chodila s tím celé Vánoce po baráku, předčítala svižné vtipné statě, souhlasila, jásala a dokonce se ani nepohoršovala nad nadhledem nad Brnem a Brňákama, který se už tak nějak vžil (vše v dobrém)! A konečně nám odpovídá na dotaz "Brno? Co je to Brno?" jinak, než slovy "Chcete na dóznu?" Knihu lze použít jako skvělého netradičního průvodce městem, nebo se při čtení jen tak bavit. Pro Brňáky i Nebrňáky! A víte, co se říká v Brně o Praze? Vůbec nic.
I přesto, že celý život žiji v Praze, Brno jsem si zamilovala v roce 2018, kdy jsem zde byla na dovolené. Od té doby se sem moc ráda vracím a nikdy nesmí chybět návštěva mých oblíbených míst...
A tak když jsem zjistila, že vychází tento průvodce, hned jsem jej začla hlídat v knihovně. Mám jej zatím jen půjčený, ale určitě si jej chci koupit. Narazila jsem díky němu na spoustu skvělých míst, která chci navštívit a sama posoudit, jestli se mi budou zamlouvat. Pravda, nepotřebuji znát úplně každý podnik (na to ani při návštěvách nemám čas) a některá zákoutí mě také nelákají. Po celou dobu mě však provázel příjemný pocit nostalgie a hodně jsem při listování vzpomínala.
Co se mi ale hodně líbilo, je autorův styl psaní. Nejdřív jsem chtěla knihu jen prolistovat, ale některé pasáže mě tak pobavily, že stojí za to přečíst vše. I když je fakt, že některé srdcaře může autorův sarkasmus urazit nebo aspoň pohoršit. Je však třeba to brát s humorem...
Líbil se mi autorův neotřelý styl a jeho pohled na Brno, který není vždy dvakrát kladný. Překvapilo mě, že i po pěti letech, co jsem tam bydlel jsem v průvodci objevil i nová místa, která jsem dosud neznal.
Cha :D
Jako fakt mě těší, že jsem neodolala a zrovna tenhle výtvor si přímo koupila, protože se k němu jistě budu vracet, až se budu potřebovat zasmát anebo když mi bude po Brně smutno :D Brno znám docela dobře a je trochu paradox, že jsem si průvodce koupila právě ve chvíli, kdy jsem se z tohohle skvělýho města, který občas nesnáším, po čtrnácti letech odstěhovala, heh :D Vlastně mi teď tak dochází, že jsem se tady možná nakazila tím druhem ambivalence, která v tomhle městě rezonuje, Brno je takový obojetný a je proto krásný a svý (a nikoliv turistů).
Prostě prostor před hlavákem akutně nesnášíte a hnusí se vám, ale když vás tady vyplivne vlak po dlouhý cestě a musíte obejít všecka ta zábradlí, tak vás to stejně chytne za srdíčko (jakýpak to jednou bude, až třetí generace vyřeší otázku, zda přesunout nádr do bažin k řece?), Špilberk vám jako hrad přijde o ničem, ale vlastně se vám celkem líbí, když na něj odněkud z vyvýšeninky vidíte, do chrlickýho biotopu se mhd skoro nedostanete, ale zas je fajn, že to tam není obložený mudlama, celkově vám město na první pohled přijde takový nic moc, ale zase: nejsou tam davy turistů. Přitom je Brno plný pokladů, o čemž tato kniha krásně vypráví :)
Co se stylu průvodce týče - přišlo mi líto, že v něm bylo docela dost překlepů :-/ A taky teda nevím, nevím, ale jeskyně Pekárna leží na uplně jiným konci města (směr Ochoz) než v přírodní památce Pekárna, která je u Žebětína (zas taková nástraha - prostě Brno, až se z toho spletl snad i autor - viz s. 165 - schválně jsem to googlila a vážně jsem tam žádnou druhou jeskyni Pekárnu nenašla :D)
ALE: Neskutečně moc mi seděl kousavej humor, i když mě, naivku, teda vyděsilo, kde všude se v Brně dá potkat dealer pervitinu :D Moc mě zaujal ten styl, kterej "střílí do vlastních řad" - sebekritickej, upozorňující na úplný šílenosti, který by "normální" průvodce rozhodně nevypichoval, např. "developerský gulag pro střední třídu", sídliště Kamechy, kde, cituji: Životní motto "Žít ve svém" je cílem samo o sobě. Nic víc zde nenajdete. Nejspíš vás napadne, zda okna ve zdech nebyla za příplatek coby nadstandard.
Ach, no zkrátka: je to láska - zažijte Brno, a to s pomocí tohohle vtipného průvodce, který vás zatáhne do Brna takového, jaké skutečně je :)
Do Brna jezdím několikrát do roka už hodně roků a pokaždé si něco prohlédnu, něco navštívím. V textu nebylo žádné místo, o kterém bych nevěděla, zato jich bylo dost takových, o kterých jsem se něco nového dozvěděla. Autorův styl psaní mi vyhovoval, byl lehký a vtipný, některé repliky zařadím do vlastního slovníku. Nepotřebuji sice navštívit tolik kaváren, barů, hospod a těchto míst, nicméně četba o nich byla příjemná. Také proto, že byla krátká.
Kniha odráží autorovy preference. V jeho výběru dominuje architektura 20. století, různé občerstvovny a parky. Sice mě nepřesvědčil, že bych měla většinu těch míst také navštívit, ale jsem ráda, že jsem se o nich dozvěděla. Cením také zmínku o budovách, které kdysi něco znamenaly, ale dnes chátrají a zřejmě časem z mapy Brna úplně zmizí.
Autor je dost rýpavý a sarkastický, dovolím si tedy pro začátek taky sarkasmus: Největším neštěstím knihy je to, že autor použil vlastní fotky. Ne všechny jsou špatné, ale spousta z nich o daném místě rozhodně neříká to, o něm autor píše, o technické kvalitě nemluvě. Ani v tom není nějaká jednotná koncepce, která by to zdůvodnila. A druhým neštěstím je, že autorova snaha o duchaplné větné konstrukce poměrně divoce atakuje mantinely spisovné češtiny, bohužel nezřídka natolik, že si s tím neporadil ani redaktor.
Je to škoda, protože taková skvělá knížka by si zasloužila pečlivější přípravu. Jen proto dávám hodnocení za 4. Brněnské tipy jsou ale zajímavé, perfektní, užitečné, vtipné, lákají k prochození Brna včetně všech jeho nesmyslných zákoutí – přesně tak má originální průvodce vypadat. Víc takových průvodců, prosím!
Nejdřív jsem chtěla jen tak prolistovat, ale hned po pár stranách jsem pochopila, že ji musím přečíst od 1 do 111 hned! Naprosto trefný popis Brna, tak jak existuje, jak se v něm žije a jak ho Brňáci milují. Zavede Vás na zapadlá a často zchátralá místa, což autor i sám uvádí, která ale patří k dávné, či nedávné historii Brna, bez které by to tu prostě nebylo ono... Smála jsem se u každé stránky. Tohle je fakt dobrý! I na Brno! Trošku mě mrzelo, že "Tip" u jednotlivých míst často jen odkazuje k jinému místu z knihy. Čekala bych, že tyto "Tipy" budou spíše odkazovat k dalším místům, která nestála za celou stranu, ale mohla by návštěvníka zajímat. Při pohledu z druhé strany je průvodce naopak dokonale provázán a při plánování výletu to návštěvníkům odjinud určitě pomůže. Ač narozena v Brně, dost míst z těch 111 jsem ještě neviděla, třebaže o nich vím, nebo prošla bez většího zájmu kolem. Úplně mě to navnadilo sbalit batůžek a vyrazit, třeba za lamami... Dávám 120% ze 100% a poohlídnu se i po 111 místech, které musím vidět v Praze!
Parádní netypický průvodce po městě, kde co stránka, to perla :-D Pozor, ortodoxní Brňák se může rýpavými, avšak neskutečně trefnými poznámkami urazit... Já jako brněnská náplava, která stále řeší svůj ambivalentní vztah k tomuto městu, se bavila a smála nahlas! Protože byla kniha pouze půjčená, píšu Ježíškovi... a chystám se na 111 míst v Praze, abych mohla posoudit takovou publikaci ještě i z pohledu turisty :-)
Štítky knihy
Brno místopisy cestopisy regionální literatura
Autorovy další knížky
| 2021 |  Destrukce |
| 2017 | To je Brno |
| 2017 | Nejlepší kandidát |
| 2020 |  111 míst v Brně, která musíte vidět |
Brno je město mého srdce, část mého rodu odtud pochází a prožil jsem tam mnoho hezkého. I proto jsem si s chutí prolistoval tuto knihu. Něco jsem přeskočil, něco se zájmem přečetl, bylo to pro mě příjemné. V knihovně ji mít nemusím, ale oproti Destrukci aspoň Bilera tentokrát nestrhám.