Umění být

V letech 1974–1976, kdy zestárlý Fromm pracoval na díle Mít, nebo být?, napsal mnohem vice rukopisů a kapitol, než jich bylo skutečně použito v knize, publikované v roce 1976. Některé z těchto kapitol obsahuje právě tento svazek. Pojednávají výlučně o „cestě k bytí", která může člověka dovést k tomu, aby se naučil „umění být". Jak můžeme uskutečnit a aktualizovat Lásku, Rozum a významuplnou tvůrčí práci? Fromm zde nabízí uměni být, cestu života, založenou na autentickém sebeuvědomění, k niž se dostaneme jen přes poctivou sebeanalýzu. Moudře nás varuje před vlčí jámou mínění, že osvícení můžeme dosáhnout bez úsilí či s vírou, že život lze žít bez bolesti. Kruté mámení „duchovními salátovými mísami", které nám nabízí náš konzumně orientovaný svět, je podle Fromma jen potravou našich iluzi „snadného uvědomění". V konfrontaci se samozvanými guru na Západě i na Východě, kteří slibují toto osvícení v rychlokurzu, nabízí Fromm jinou cestu k sebeuvědomění a blahu, založenou na psychoanalýze a sebeuvědomění prostřednictvím meditace. „Snad nejobtížnější překážkou v učení se umění žít je to, co bych nazval „velkým podvodem"... Takové fenomény jako výrobky s vestavěnou zastaralostí, produkty nadhodnocené nebo aktuálně neužitečné, reklama, která je směsicí zrnka pravdy se spoustou lži, a mnohé jiné sociální jevy jsou částí velkého podvodu, přičemž zákon postihuje jen jeho nejdrastičtější formy... Velký podvod ve sféře politiků vyšel na světlo aférou Watergate a vedením vietnamské války s nepravdivým tvrzením o „blízkém vítězství"... Nicméně byla odhalena jen špička ledovce politického podvodu. Ve sférách umění a literatury bují podvod také. Veřejnost, dokonce vzdělaná veřejnost, ztratila značnou měrou svou schopnost poznat rozdíl mezi tím, co je ryzí a co je padělek. Tento defekt způsobily určité faktory. Především je to čistě cerebrální orientace většiny lidí. Čtou nebo poslouchají jen slova a intelektuální pojmy, ale neposlouchají „třetím uchem", aby prověřovali autorovu věrohodnost... Jiná příčina našich obtíží rozlišovat mezi pravostí a podvodem spočívá v hypnotické přitažlivosti moci a slávy. Jestliže se jméno člověka nebo knižní titul stane proslulým díky obratné publicitě, pak je průměrný člověk nakloněn věřit tomu, co se v předkládané knize tvrdí. Tomuto procesu napomáhá jiný faktor: v kompletně komercionalizované společnosti, v níž je prodejnost a optimální zisk jádrem hodnot a v níž každý člověk zakouší sám sebe jako „kapitál", který se musí investovat na trhu s cílem optimálního zisku či úspěchu, tedy v takové společnosti svou vnitřní hodnotu cení tak málo jako zubní pastu nebo lékařský diplom. Málo záleží na tom, zda je laskavý, inteligentní, tvůrčí, odvážný, pokud těchto vlastností nepoužije pro svůj úspěch. Naproti tomu, když je pouze průměrným člověkem, spisovatelem, umělcem či kýmkoli, ale je narcistický, agresivní, piják, tvůrce obscénních titulků – obdařený určitým talentem – stane se snadno jedním ze soudobých ,vůdčích umělců či spisovatelů'."... celý text