Hádejte autory:)
Hledá se šlechtic s právnickým vzděláním, novinář, spisovatel, básník a kritik.
Napsal ledacos, ale mě osobně zaujal jeho nepříliš rozsáhlý román o hrdinovi šuanského hnutí. Ten dotyčný v té knize vlastně vůbec nevystupuje, to jenom tři staré dámy na něj vzpomínají poté, co jim jejich návštěvník poví, že ho právě potkal na náměstí.
.......mohlo by se jednat o postavu George Cadoudala? ....takové knihy nečtu, takže neznám ani spisovatele...
Nikoliv. Můžu napovědět, že autor se narodil v Normandii, která je také často dějištěm jeho příběhů. Po mladickém poblouznění republikánskými ideály se obrátil ke katolické víře a monarchismu. Ve svých dílech kritizuje úpadek mravů kněží a šlechty; je zajímavé, že - ač katolík a royalista - byl konzervativními kruhy odmítán a některá jeho díla se ocitla na církevním seznamu zakázaných knih.
Tenhle pán je o něco mladší, narodil se až v roce 1808. (Balzac nebyl Normanďan, narodil se v Tours). Nicméně náš hledaný autor, jako vlivný literární kritik působící v bonapartistickém listu Le Pays, po Balzacově smrti pomáhal Balzaca a jeho dílo rehabilitovat.
To je přesně on. Mimochodem, ten hrdina, co na něj staré dámy vzpomínají, byl Rytíř des Touches. Skvělá kniha.
Evropan, který se narodil se v 2.tisíciletí v září, a zemřel v 3.tisíciletí v březnu. Jeho knihy byly přeloženy do více než 30 jazyků, a vyšly v celkovém nákladu přes 25 milionů výtisků. Ovlivnil milovníky určitého typu literatury nejen u nás. Vydal i vzpomínky na rodné město od dětství až po gymnázium.
Upřesňuji: hledá se spisovatel, který byl mimo jiné i filozofem, lékařem, a satirikem.
Upřesňuji: narodil se ve městě, které bylo v době jeho narození třetím největším městem onoho státu. dnes je sedmým největším městem státu zcela jiného. zemřel ve městě které bylo v době jeho úmrtí druhým největším městem onoho státu.
Perfektní, přesně, máš babu - zadáváš. Mám radost, chtěl jsem dát něco hodně lehkého, autora popsat co nejpodrobněji, ale zároveň nenapovědět co možná nic, co by ho určilo zcela jednoznačně. No možná to bylo nakonec docela těžké. Blahopřeji!!!
Kapře, jak se jmenuje ta kniha vzpomínek? Byla přeložena do češtiny? Nemůžu ji na DK najít. Děkuji.
kapr: velkou nápovědou bylo rodné město autora, které tak říkajíc změnilo státní příslušnost. Před časem jsem totiž v některém vlákně něco o Lemovi zadávala, a kupodivu si to ještě z jeho životopisu pamatuju. Což je důkazem, že i tato vlákna zde na DK k něčemu jsou.
Hádanka: již nežijící spisovatel, historik, publicista, kritik, který aktivně působil v 1.světové válce a už jako starší vstoupil do armády své země i ve 2.sv. válce, po její porážce byl nucen uprchnout do zahraničí. Nejpopulárnější z jeho díla jsou románové životopisy řady slavných osobností nejen z jeho rodné země. Kromě toho napsal také dějiny několika států a rovněž další, u nás již méně známá beletristická díla.
To woodward: To jsem neměla šanci uhodnout, jediné, co jsem od něj četla je Byronův životopis - Život lorda Byrona.-))
PS: Všimli jste si, že jistý proslulý zadavatel ho tu uložil jako autora Utrpení mladého Werthera.-)
Text příspěvku byl upraven 19.05.17 v 16:03
Zatím neházej flintu do žita, třeba jsem to netrefil. A jak se pozná, kterej zadavatel co založil?
Woodward - přesný zásah, pokračuj.
Marthas - tak já jsem zase četla jen Živost sira Alexandra Fleminga, moc se mi to tehdy dávno líbilo.
woodward: Dáš upravit/ doplnit údaje, otevře se ti upravovací formulář a upo dole je, kdo knihu vložil.-)
Jsem si jistá, že ses trefil.-)
Tak zkus i Byrona, biki.-) Když si odmyslíš, jaký těžký život s takovým člověkem musel být, je to velmi zajímavé, i když ten jazyk už není úplně moderní, ale pokud ti to nevadí.
Text příspěvku byl upraven 19.05.17 v 16:09
Marthas - tentokrát ten výsměch není na místě, neboť A. M. opravdu napsal Les souffrances du jeune Werther (1926) - Utrpení mladého Werthera, a tedy konkuroval Gothemu. Stačí se podívat na obálku toho prvorepublikového vydání - opravdu Maurois a Werther jsou pohromadě:))
A jeho Život lorda Byrona také moc doporučuji - celá léta mě tam fascinovaly scény o Byronově snaze pomoci porobenému řeckému národu a snaze porobeného řeckého národa vytahat a zpronevěřit co nejvíce Byronových peněz. Když vypukla řecká ekonomická krize, tak jsem si na ty stránky knihy, v nichž Maurois charakterizoval "řeckou finanční gramotnost", často vzpomněla.
Text příspěvku byl upraven 19.05.17 v 16:28
Jen poznámka mimo soutěž k Utrpení mladého Werthera - podívejte se na obrázek obálky a na záznam v NK http://aleph.nkp.cz/F/KBXUBBVS2EJYYFSU19YGGJB2A3MSYRNLFK4VM9VJ6TUYJN6XV1-17153?func=full-set-set&;set_number=080140&set_entry=000020&format=999
Takže ona to zas taková pitomost není...
Vidím, že Koka mě předběhla...
Text příspěvku byl upraven 19.05.17 v 16:27
To Koka: To nebylo míněno jako výsměch spíš jako zajímavost, ale toto vydání od Odeonu mělo na obalu napsáno, že je to Goethe, takže pokud to opisujete z údajů, nevím, jak se to může stát, takže by to mělo být nyní opraveno resp. je, pokud tomu není tak, to jistě moderátoři opraví zpět. Myslím, že něco takového jsem kdysi slyšela.-) Jsem ráda, že se zde na DK můžeme vzájemně obohatit.-)
A teď má místo woodward, který věděl správnou odpověď.-)
Tak tady máte hádanku, je jednoduchá: Kdo tohle napsal?
Velvyslanec sfoukl prezidentovi neviditelné smítko z klopy jeho tmavomodrého proužkovaného obleku a trochu mu přitáhl uzel trojbarevné kravaty. „Takhle je to lepší,“ pravil tónem, jakým velvyslanci s prezidenty obvykle nemluví. Tónem rodiče, který vypravuje svého syna do prvních tanečních.
Václav Havel nic. Jenom netečně zíral do prázdna před sebou, kde cvakaly spouště fotoaparátů. Ani slůvkem nekomentoval otcovskou péči českého velvyslance v Londýně Karla Kűhnela, mladšího než je on, a nechal ho dokonce samotného odpovídat na novinářské otázky. Nic jiného mu ostatně nezbývalo: na rozdíl od velvyslance byl totiž voskový.
Vložit příspěvek