Moje první přečtená kniha (nebo první, kterou si pamatuji)
Já nikdy za pořádné knihy nepoš'čítala první čtení atd. takže jako svojí rvní pořádnou knihu počítám Poklady pod sněhem od Patricie St. Johanson.
U mě to byla nejspíš Ema Naopak http://www.databazeknih.cz/knihy/ema-naopak-26286
Protože jsem nikdy nebyla faninkou pohádek, ani bajek ale příběhů o dětech tak Malý Bobeš, jako školačce prvního stupně se mi moc líbilo jeho seznámení s Boženkou u řeky (deka, panenka, nádobíčko) tak jsem četla dál a dál, je to psané milým stylem, socialistické pasáže mi z dnešního pohledu nevadí ale smrt jeho bratříčka by se dnes dala považovat pro děti traumatizující.
Krteček ve městě ve 4 třídě.Totálně mě uchvátila.Dokonce jsem na ní měla i referát.Nikdy nezapomenu :D
Jo krtek ve městě je krásná a smutná, do konce života mě poznamenala.
Flíček, už nevím, kdo to napsal, krásný příběh o věrném psovi, trochu smutné.
Tak to asi bude "O letadélku Káněti" od B. Říhy, někdy na konci první nebo na začátku druhé třídy, ta je první, kterou si vysloveně pamatuju. Když teda nepočítám Slabikář, že jo... :-D
No já nepočítám knížky, které jsme četli kolektivně ve škole a na kterých jsme se teprve pořádně učili číst ( Dášeňka čili život štěněte, Pejsek a Kočička, Děti z Bulerbinu...), ale beru to jako první knížku ke které jsem sedla a sama od sebe ji přečetla. Vím že to byla Kočka Sára a její přátelé, ale už nevím kdo to napsal, ale mám ji stále doma v knihovničce (píšu to jako by to bylo moře let a přitom to bylo v 3. třídě a po prázdninách jdu do 9. ). Potom u mě nastalo odbdobí, kdy jsem četla knížky jenom o zvířatech :D !!! Dášeňku jsem četla aspoň třikrát :D !!!!!
Moje první knížka, kterou si pamatuji, byla Helenka a Princezna od Eduarda Petišky a s krásnými ilustracemi od Heleny Zmatlíkové. Před touhle knížkou jsem četla mnohem více knih, ale nevzpomínám si na ně....jenom na Helenku a Princeznu, kterou začínal můj první zápis v mém dětském čtenářském deníku.
Pokud si pamatuji, tak to byla Honzíkova cesta, kromě čítanky, Malý Bobeš, poté, jelikož jsem vyrůstala v socialismu, Syn pluku, Timur a jeho parta, Čuk a Gek, a pak to pokračovalo závratně přes všechno možné až do dnešních dnů.
Možno som niečo čítal v rámci povinnej četby na základke.. ale ako prvú si pamätám Harry Potter a Kameň mudrcov :)
první kniha kterou jsem četl byla jakási obrázková encyklopedie podmořského života. Potom asi Robinson Crusoe
Když vynechám sbírky pohádek, kterých jsme měli doma hafo, tak asi Duch Llana Estacada od K. Maye. Zároveň i moje první mayovka a na pár let slušná závislost na dobrodružných knížkách.
Na dobu, kdy jsem neuměla číst, si moc nepamatuji. Je mi jasné, že taková doba musela existovat, ale vážně si pamatuji, jak jen pořád čtu a čtu a čtu :-) Např. Děti z Bullerbynu, Profesor Kurama vynálezcem, O letadélku Káněti, Miloš Nesvadba dětem, Pohádky bratří Grimmů ... Těžko říct, která byla první. Ale četla jsem je moc ráda.
Narnie - Čarodějův synovec
trvalo mi to 7 měsíců:D ale čemu se divit, když jsem ji četla v první třídě:)
Možná nebyla první přečtená, ale určitě je první, na kterou si pamatuju. Nedávno jsem si ji sehnal v antikvariátu. Jmenuje se Franta Kaštan a jeho společníci. Je krásná.
Ako keby to bolo vcera ked sme v skole preberali Dášenku, a neskor som ju dostala od rodicov. To bola asi prva kniha, ktoru som precitala celu plynule, ktora ma priviedla k citaniu. Potom to bol Foglar a Rychle šípy.
První vážnější kniha, kterou jsem přečetla (nepočítám ten typ jako je Krteček, Kosí bratři,...) byla kniha Princ a Skřivánek. Četli jsme ji s mamkou každej večer před spaním a já pořád brečela...
Vložit příspěvek