Deset nejhorších věcí u knih!!!
127. Když si večer lehnete s knížkou do postele a ráno zjistíte, že nevíte, co se dělo na posledních deseti stránkách, protože jste byli příliš unavení.
128. Když čtete úžasnou knihu, ale nemáte si o ní s kým povídat, protože to nikdo v okolí nečte/nechce číst.
129. Když si oblíbíte knihu tak moc, že ji odmítáte v jakémkoli případě odložit.
130. Když zjistím že na vytouženou knihu prostě nemám prachy. Což o to, když jeden neměl rodinu, mohl si odpustit večeři, nebo cestou z práce prostě místo na autobus jít párkrát na stopa, ale jak se jednou zaháčkuje... :-))
131. Když vás někdo vyruší od knížky jenom proto, abyste se šli podívat, jak vaří v televizi Láďa Hruška..
Naprosto souhlasím se 128 - někdy mám pocit, že knížky, co čtu já, snad nikdo jinej nečte :D
132. Když je v knížce věta, které nerozumím, ani když si ji přečtu několikrát za sebou - to se mi pak skoro zavaří mozek :D
Souhlasím se 128. Už si myslím že mí známí snad nikdy nevzali žádnou knihu, kterou jsem četla do ruky. :(
133.Když si nechám knihu v nějakém pokoji a pak zjistím že mi ji máma nebo brácha uklidili a já nevím kde je.
134.Když mi máma nadává, že pořád jen čtu ať jdu něco dělat.
135.Když nějaký člověk uráží mou četbu(to opravdu nesnáším).
Text příspěvku byl upraven 03.06.14 v 21:49
137 - nebo když se tím sice nechlubí, ale vážně žádnou nepřečetl, poučil se z tahákové literatury
138. nesnáším, když na přebalu knihy je popsaný děj tak, že víte důležité věci již od počátku, např. Irving V jedné osobě
139. a pak je masakr, když si z knihovny půjčíte knihu, která je tak špinavá, že po čtení si musím umýt ruce a nebo smrdí, jak od popelnic.
Text příspěvku byl upraven 05.06.14 v 07:48
140.v té souvislosti připomínám knih, které setrvaly delší dobu v rodinách silných kuřáků a lze je číst jen na balkoně.
141. ještě nenávidím, když si syslím konec knihy na večer do pelechu, hrozně se těším, jak si to užiju a pak to přečtu raz dva, nechce se mi spát, chci si o tom dumat a mám na stole další tituly, na který se taky moc těším a mám dilema, jestli načít novou knihu nebo dokončit "dumání". toť dilema
142. Když je kniha tak skvělá, že jí přečtu jedním dechem a pak lituju, že už skončila
143. Když si čtu ve škole a učitel mě ruší svým výkladem
144. Když si mezi stránky knihy vložíte bankovku a pak na ni zapomenete, ale vzpomenete si po čase, že jste ji někomu i s penězi půjčili.
Tak to sa mi stalo. Knihu som dostala späť s komentárom: "Toto si si tam zabudla." Bola to stoeurová bankovka. Vtip je v tom, že som o tom ani nevedela, z vlastnej iniciatívy by som tie peniaze nehľadala. Nech žijú poctiví nálezcovia!
to já mám doma v některé knížce asi 600 francouzských franků, už jsou jen pro numismatika, nemůžu je najít.
Naias, když takhle dáváš do knih stoeurovky, tak to pak musí být zajímavé, co máš doma pod matrací-hihi
Neviem, ako sa tam tá bankovka dostala. Nikto nebol prekvapený viac ako ja. Pod matracom mám lamely.
tak mě 144 netrápí, tohle jsem přestala dělat už před lety (schovávat peníze) a když už jednou zapomenu že je v nějaké knize mám, ať si je obdarovaný/neobdarovaný užije.
To mě víc štvou lidi kteří nevrací zapůjčené knihy. A hele... mám bod 145 :-)
Jo a Hraboshko: bod 143 u mne dovedla učitelka matiky k dokonalosti tím, že mi o jeden stupeň snížila známku na vysvědčení. Bestie...
Text příspěvku byl upraven 12.06.14 v 17:36
To se už opravdu se světem něco děje, když si učitelé dovolují vyrušovat žáky při čtení...
146. Když si učitel dovolí zabavit při vyučování rozečtenou knihu a ještě se u toho drze usmívá.
146. (dodatek) a nestydatě prohlásí: "dostaneš ji na konci školního roku"
148. nebo pokud vám učitel knihu sice nesebere, ale ač je sám rodák autora, tvrdí že se to číst nedá protože je to nuda. Nevěříte? Osobně zažito, kýženým autorem byl Dickens a četla jsem tehdy Martina Chuzzlewita :-))
Vložit příspěvek