Lee Child

K seriálu nevím zda již teď, v lednu 2024 existuje, či zda již běžel na nějaké amazonske platformě. Ale Tom Cruise mi ve dvou filmech s Reacherem vůbec nevadil, ty filmy byly skvělé. I ostatní postavy byly výborně obsažené - krásná Risemund Pike a jako vždy výborný Robert Duvall. Jelikož Amazon ani Nezflix nemám, tak mi možná seriál unikl a unikne. Aniž by mi to vadilo... I když jsem Reacheruv fanoušek.

Občas napínavý děj. Reacher je mistr světa ve všem. Krátké věty. Ještě kratší. Občas dlouhé, ale spíš krátké. Opatrně. Dvě možnosti. Takže je to padesát na padesát. :)

Tato zpráva je opět pro milovníky Reachera.
Točí se seriál o Reacherovi ! Nebude tam hrát prcek Tom Cruise, ale chlapák Alan Ritchson (podívejte se na : https://www.csfd.cz/tvurce/75555-alan-ritchson/). To je jiná káva, že ? Měří prý 190 cm. Dějově má seriál začínat od knihy JATKA. Financemi vše zajišťuje AMAZON.
Teď jde o to, kdo to bude u nás uvádět. Pokud NOVA či PRIMA, tak čekejte 20-ti minutové reklamy každou chvilku.
Čerpáno z časopisu REFLEX č.38

Jestliže bude společné dílo bratrů stejně dobré jako díly původní Lee Childa, to teprve uvidíme. Nezbývá nám nic jiného, než počkat a doufat v dobré.

Novinka pro fandy Jacka Reachera:
V říjnu t.r. výjde od dvojice bratrů Grantových (Lee Child a jeho bratr Andrew Grant) novinka : The Sentinel.
Autor J.R. chce předat štafetu svému o 15 let mladšímu bratrovi, který prý má plno nových a neotřelých nápadů. Tato připravovaná kniha bude společným dílem a musíte se asi smířit s realitou, že unavený Lee skončí. Věřme, že Andrew naváže na ty u nás oblíbené knihy. (Děj začíná v Tennessee ). Lze tedy předpokládat, že novinka se objeví na našem trhu v květnu r.2021 Obálka novinky je zde:
https://en.wikipedia.org/wiki/The_Sentinel_(Child_novel)#/media/File:The_Sentinel_Twitter_Screenshot.png

Pandemie nám oddálila vydání nové knihy ze série Jack Reacher . Nebude se jmenovat Modrý měsíc (tak jako originál), ale Spravedlnost.
Zpoždění bude, kniha by měla být k dostání od 2.z á ř í 2020.
Dle anotace vydavatele:
Jack Reacher je bývalý vojenský policista, vycvičený, aby si všímal věcí. Sedí v autobuse Greyhound a pozoruje spícího staříka, kterému vykukuje z kapsy silná obálka s penězi. Staříka pozoruje i jiný pasažér… očividně natěšený, že zbohatne. Když se zloděj konečně odhodlá k činu, Reacher přispěchá na pomoc. Stařík je vděčný, ale odmítne doprovod domů. Je zranitelný, vyděšený a očividně vězí ve velkém, velkém maléru.
V jiné části města bojují o nadvládu dva nemilosrdné gangy, ukrajinský a albánský. Mají staříka ve své moci? Bude Reacher nečinně přihlížet a dopustí, aby došlo k nejhoršímu? Nebo se mu podaří zvrátit situaci ve prospěch těch, kteří to nejvíce potřebují?
„Žijeme v náhodném vesmíru,“ říká Reacher. „Jednou za uherský rok něco dobře dopadne.“
Reacherova přítomnost zvyšuje šance. To rozhodně.
Můžeme očekávat na 320 stránkách opět exhibici oblíbence.

Můj oblíbený autor Rodokapsů. Bohužel, píše tak tlustě, že se ty knížky do kapsy prostě nevlezou!
Takže když chci všechno hodit za hlavu a potěšit se s archetypem Hrdiny, půjčím si z knihovny Reachera. Libo přeskočit nudnou stránku - žádný problém, srozumitelnosti to neubere.
Za rok můžu do knihovny znovu, po přečtení se spolehlivě vykouří z hlavy.
Dnes už se mi všechny ty knížky v hlavě promíchaly a smíchaly (ony jsou totiž tzv. na jedno brdo). Takže mě napadlo - rozlepit vazby a namíchat si vlastního, nového, původního Reachera....

Tak jsem dočetla poslední , čtyřiadvacátou knihu od Lee Childa. Tohoto autora jsem objevila teprve před asi rokem a půl, nechápu, že mě dřív v knihovně neupoutaly ty výrazné hřbety. No nic, u první přečtené knihy jsem se jaksi chytila drápkem a spořádala jsem tu porci pohádek pro dospělé jako malinu. Fajn. Prostě dobré. A teď co, na co se mám těšit, co mám shánět po známých a po knihovnách? Nezbývá než čekat na nový román...

Končí pomalu rok 2019, a to znamená, že v USA bude představena nová kniha s Reacherem. Místem premiéry bude Philadelphia, a to 29.10.2019. Název knihy: BLUE MOON (Modrý měsíc). Mělo by jít opět o putování známého tuláka a stopaře. V nové knize si to vyřídí s albánskými a ukrajinskými gangy, které obtěžují obyvatelstvo USA.
Lee Child plánuje poté navštívit postupně Miláno, Madrid,Berlin a Paříž. Bude to ve společnosti Kena Folletta,Jojo Moyes a Kate Mosse. Ti všichni budou propagovat a podepisovat své novinky.
U nás to vypadá, že Modrý měsíc vyjde zřejmě v květnu 2020.

Mám za sebou polovinu série o Jacku Reacherovi. Prvotní nadšení nad příjemnou nekomplikovaností ustoupilo mírnému pobavení, a nakonec přešlo v lehké rozčarování. A vzpomínku na staré, devadesátkové seriály ala Odpadlík. Jeden osamělý hrdina proti všem, který vydá za celou policii, FBI, a čerpá z nekonečné vděčnosti bývalých kolegů z armády.
Vždycky ví víc, než ostatní, a z devadesáti procent nepovažuje za nutné nikomu nic říkat až do chvíle, kdy to celé vysvětlí sám.

Ovšem toto bych autorovi asi ještě odpustila. Horší je to s jeho představou hrdinovy nesmrtelnosti a povahy osamělého lovce. Tak odpoutaného od společnosti, že sebou zásadně nikdy nenosí žádné zavazadlo. Teprve po několika knihách tvrďák povolil a koupil alespoň kartáček na zuby. Vskutku neodolatelné pižmo musí produkovat chlapák, který se toulá Amerikou v jedněch trenclích a triku třeba několik týdnů. Těžko se pak divit, že mu do náručí padá každá ženská, která se o něj jen otře. A to opravdu padá, každá vzdělaná, vycvičená supersexy drsná ženská mu do půlky knihy vlaje v náručí jak hrdinky francouzských filmů ve stylu Fanfána Tulipána. Ani se chudák nesnaží. Prostě ho vidí a musí mít. To pižmo, to pižmo!

Dalším jeho koníčkem je sériové zabíjení lidí, ideálně pod dohledem FBI či policie, aniž by jim to jakkoliv vadilo. Prostě v rámci svého neoficiálního postavení ve vyšetřování vystřílí půlku gangu a nikdo ani nekníkne. Pravda, zabíjí jen zlé lidi. Zato po desítkách. Na konci série už asi po stovkách. Takže to se asi nepočítá a FBI stejně hyne vděkem za to, že všechno vyřeší za ně.

Zkrátka logiku v těch knihách opravdu nehledejte. Hledejte chlapáctví, sexuální napětí, spoustu zbraní, drsné hlášky a ochránce slabých žen. Najdete občas velmi zajímavou zápletku, občas neskutečný blábol. Sem tam zajímavosti z různých částí USA a podrobnosti o zbraních a armádě.

Co říct na závěr? Přečtením neuděláte chybu, obzvláště takhle v líné nedělní odpoledne, ale vyhodit za to peníze, to bych asi olitovala.

Autor po skončení základního studia, začal v roce 1974 studovat práva s tím, že předem věděl, že se této profesi věnovat nebude. Po skončení studií pracoval v komerční TV Granada v Manchesteru a brzy se stal programovým ředitelem. Podílel se na přípravě více než 40.000 pořadů a pracoval zde 18 let, z toho v létech 1994-95 také jako zástupce o tamní odborové organizace. Možná i tato funkce přispěla k tomu, že byl při restrukturalizaci TV mezi prvními propuštěn pro nadbytečnost . To jej rozhodně nepotěšilo.
V roce 1998 se přestěhoval do USA, oženil se a začal si plnit své představy a plány, z nichž hlavní bylo začít psát knihy.
Hned první kniha JATKA, vydaná sice ještě v r.1997 ve Velké Británii, byla komerčně úspěšná a Lee Child si ozřejmil, že jeho další práce musí být psány drsně a ironicky. Nebude dávat přednost krásné literatuře, ale musí psát také t.zv. komerčně, tedy aby se knihy dobře prodávaly.
Autor je fanoušek fotbalového klubu Aston Vila v Birminghamu a jména některých hráčů (i z minulých dob) používá občas jako jména postav svých knih.
Ke cti mu slouží charitativní činnost. Ku příkladu v roce 2009 financoval stipendium Jacka Reachera pro 52 studentů University Sheffield !
Ale to není samozřejmě vše.
A nyní k hlavnímu hrdinovi jeho knih:
Nevím, zda neuvažuji chybně, ale domnívám se, že je v nich analogie mezi jeho osudem (propuštění z TV Granada) a Reacherem, který byl propuštěn z armády. A naskytla se otázka - co bude dál v jejich životech ? Autor zvolil ono zmíněné psaní knih (komerčně úspěšných) v poklidu domova a Reacher jezdí stopem po USA můžeme nadneseně říci "volný jako pták".
Reacher nesnáší nespravedlnost . Je to někdy až komické, když mu v městě Dispair hned v prvé navštívené restauraci odmítnou dát kafe. V prvotině Jatka jej (bez příčiny) zatknou a posadí do vězení. V knize Volný pád je nosným tématem neobjasněná smrt jeho parťáků v MP .
Inu Reacher se vždy a za každých okolností chce domoci spravedlnosti.
To, že se při tom zaplete s nějakou tamní krásnou ženou patří již k samozřejmosti.
Když je případ vyřešen, pochopitelně s jeho nosným přičiněním, Reacher odchází.
Postaví se ke křižovatce a stopuje další auťák. Čtenáři to chápou a těší se na další knihu. A ta se samozřejmě opět bude dobře prodávat.
Musíme si uvědomit, že autor píše příběhy Reachera již více než 20 roků. Co tedy dál ?
I o konci Reachera Lee Child uvažuje (viz jeho webová stránka). Mohlo by jít o 2 varianty:
- Reacher by měl umřít ušlechtilou smrtí nebo
- bylo by pro čtenáře sugestivní a uklidňující, kdyby se vydal, a to naposledy na nějakou dalekou cestu a už ho nikdy neuvidíme, ale dokážeme si představit, že je to někde v dáli.
Ale buďme klidní ! Počátkem listopadu t.r. bude vydána v USA kniha PAST TIME (úvaha o překladu "Minulý čas") a opět se máme na co těšit.
Reacher je věčný !

PS:
A proč pseudonym Lee Child ? On říká, že na počátku své spisovatelské kariéry, bylo jeho přáním, aby své knihy měl v knihkupeckých regálech mezi R.Chandlerem a A.Christie .

Prameny: wikipedia - Lee Child
www.leechild.com

Večerní škola + V utajení ....obě skvělé detektivky , hodlám se přečíst všechny jeho knihy

Jack-bez prostředního jména-Reacher, narozený 29. října. Vojenská rodina, ale ne dědičná kariéra, protože jeho otec byl příslušník námořní pěchoty. Jeho matka byla Francouzka. Absolvoval West Point. Sloužil třináct let. Od začátku u vojenské policie, což z něj dělalo podle Susanina názoru anděla, ale přesto šel z jednoho maléru do druhého. Říkal, co bylo třeba, a bylo mu jedno, komu to říká. Jednal bez zbytečných okolků a stínal hlavy. Za zlomení nohy civilisty ho degradovali na kapitána. Degradace byla vždycky kódovaná zpráva. Je načase, abys odešel, kamaráde. On ale zůstal. Zůstal a vypracoval se zpátky na majora. Což byl největší návrat v historii. Potom vedl sto desátou jednotku. Stal se jejím prvním velícím důstojníkem. Vlastně ji založil. Její předchůdce, ale ne zářivý příklad. Přesto během těch třinácti let získal Stříbrnou hvězdu, Medaili za vynikající službu, Záslužnou legii, Vyznamenání za statečnost, Purpurové srdce a Bronzovou hvězdu. Očividně měl talent na rozdávání. Což znamenalo, že kdyby více spolupracoval, jeho otec sloužil u armády, jeho matka byla Američanka, mohl by teď být šéfem štábu. Bizarní kariéra. Stříbrná hvězda a Purpurové srdce pocházely z Bejrútu. Když došlo k bombardování kasáren, byl Reacher armádní styčný důstojník sloužící s námořní pěchotou. Při útoku utrpěl zranění a vzápětí po něm se zachoval hrdinsky. U všech ostatních medailí výčet zásluh chyběl, což znamenalo, že obsahovaly tajemství. Reacher byl hospitalizován v Bejrútu a pak ho dopravili letecky do Německa na zotavení. Složka obsahovala i lékařskou zprávu. Byl to zdravý člověk. Rána se rychle a úplně zahojila. Zbylo po ní to, čemu se v armádě říká zřetelná jizva, což znamenalo pěkná spoušť. Měřil sto devadesát pět centimetrů a v době zprávy z Německa vážil sto osm kilo. Nenašli mu žádné vnitřní choroby. Zrak ocenili jako prvotřídní. Vynikal v mnoha oblastech. Byl uznávaným odborníkem na všechny malé zbraně. S rekordním výsledkem vyhrál vojenskou soutěž ve střelbě puškou na tisíc metrů. Zprávy o způsobilosti ho anekdotický hodnotily jako nadprůměrného ve třídě, skvělého v poli, plynule bilingvního v angličtině a francouzštině, slušně hovořícího španělsky, výborného ve všech člověkem přenosných zbraních a víc než výborného v boji muže proti muži. Susan věděla, co to znamená. Jako když se na vás vrhne spuštěná motorová pila. Tvrdý muž, ale inteligentní. Jeho fotografie byla přišitá k vnitřní straně desek. Barevná, ale trochu vybledlá uplynulými lety. Vlasy měl krátké a nepoddajné. Oči jasně modré a malinko přivřené. Díval se zpříma a nevyhýbavě. Měl dvě viditelné jizvy. Jednu v koutku levého oka. Druhou na spodním rtu. Jeho obličej vypadal, jako by ho vytesal z kamene sochař, který byl schopný, ale neměl moc času. Všechno tvrdé rovné plochy. Měl krk. Samozřejmě silný, ale byl tam. Ramena měl široká. A dlouhé paže a obrovské ruce. Pokřiveně se usmíval, napůl trpělivě a napůl popuzeně. Jako by věděl, že tu fotografii musejí udělat, ale zároveň fotografovi sděloval, že ještě tři vteřiny a nacpe mu fotoaparát do hrdla. Jack-bez prostředního jména-Reacher.

Jsem ráda,že mám všechny autorovy knížky s Jackem Reacherem a můžu si je kdykoli přečíst znovu. Je to skvělé čtení.

Já začala knihou Jatka a autor mě naprosto uchvátil. Nenechám si ujít žádnou jeho knihu. Úsporný styl je naprosto úžasny.Včera jsem si koupila Večerní školu a už čtu- super

Já začal knihou Nemáš co ztratit a hned jsem si autora oblíbil pro jeho smysl pro detail a co hlavně,pro Reachera samého.Ten popis si dáte do hlavy a už nepustíte.Když se rozhodne s někým skoncovat,vidíte přesně co nastane a to tak živě až zamrazí.Až je člověku skoro líto nepřítele,páč víte že bude trpět bolestí.To prostě žeru ten styl popisu situace.S Reacherem se prostě nebojíte.Doporučuju a zrovna dnes jsem sehnal přes kolonku Bazar knihu Jatka.Jupííííí

Skvělý autor!Mám rád jeho knihu Poslední sbohem...Autor je celkem bystrý.

Dneska mi došla Pomsta.Musim začít co nejdřív.:)

Před pár dny vyšla Childova Pomsta. Bohužel ještě zde není uvedena. Je to opět klasický Child, napětí, neohrožený, hbitý, silný a chytrý Reacher. Přesto se mi zdá, že autorovi tak nějak dochází šťáva. Jack zabil v průběhu děje jen tři protivníky. Nevěřím, že by se autor tak umírnil.