zlovlk diskuze u knih

nervy: Ovšem! Podobně jako se cítívám útulně u čtení Kafkových románů, zejména Ameriky a Zámku. Jako bych se krčil někde na maličké půdě přecpané zajímavými předměty a zvláštními vůněmi. Mám také hypotézu, že je to snad způsobeno přítomností tak silného autorského ega, že kromě něj se v textu nenachází nic dalšího; a dobrý čtenář pak není rušen hlukem a vřavou a blbstvím nesčetných postav. Místo toho si může užívat koncentrovaného tlaku myšlenek ze strany jakéhosi nezměřitelně moudrého subjektu. Asi to může mít i nějaké náboženské či posvátné konotace, nevím... Ale to útulňoučko tam pro mě prostě je.

30.01.2018

Tolkien sám to neustále popíral do té míry, že v dopise Robertu Murrayovi (č. 142) napsal: "The Lord of the Rings is of course a fundamentally religious and Catholic work; unconsciously so at first, but consciously in the revision."
Ale myslím, že člověk zdravého rozumu s tím nemůže mít problém. To, že kniha je nějak ideologicky podbarvená, ještě neznamená, že člověk po jejím přečtení tu ideologii (nebo náboženství) přebere. Rád čtu Tolkiena, i když nejsem katolík, rád čtu Carda, i když nejsem mormon, rád čtu Wolkera a Olbrachta, i když nejsem levicově orientovaný... nanejvýš si řeknu, že s něčím vyloženě nesouhlasím, ale nezavírám před tím oči.

Proč? Tolkien se dá číst jako ryze dobrodružná nebo fantasy literatura, ale těch křesťanských (nebo přímo katolických) prvků se tam najde opravdu hodně. I když samozřejmě nečouhají tolik jako třeba u Lewise. Tolkien byl docela zapálený věřící.
Ve svém světě má jednoho Stvořitele (Ilúvatar), houfy andělů (Ainur), Lucifera/Satana (Melkor/Morgoth)... Když si přečtete starší texty v The History of Middle-Earth, zjistíte, že měl dokonce zprvu pro lidi na Západě připravené i nebe peklo a očistec, pak to naštěstí předělal na mnohem poetičtější "odcházejí po smrti mimo svět a nikdo neví, co s nimi bude". A spousta věcí v Pánovi prstenů je příliš fundamentalisticky křesťanská i na můj vkus - že síla se dá přemoci jen slabostí, že lítost zadržela Bilbovi ruku, když chtěl zabít Gluma, a tím nakonec nevědomky vše zachránil a tak dále... Člověk se s tím nemusí ztotožňovat, ale to neznamená, že to tam není.

"Jest to zjev namnoze obvyklý a vysledovatelný zejména v databázích žebříčky opatřených; činnost živlů tzv. podvratných je nám nejčastěji pozorovat ve srážení hodnocení vysoce hodnocených knih za účelem takovým, aby preferované svazky daného uživatele nabyly lepších šancí v žebříčku vystoupat."
Tolik Ottův slovník naučný.

30.11.2011

Nechápu, jak si někdo může myslet, že zdejší fanoušci Noci, kdy jsem měla zemřít, mají něco společného, natožpak že jde o jednu a tutéž osobu. Taková domněnka je téměř groteskně nesmyslná. Jistě, všichni mají velmi svébytný, elegantní, luzný způsob vyjadřování, to je spojuje - ale při podrobnějším zkoumání zjistíte, že každý z nich má ten projev vybroušený do dokonalosti trochu jiným způsobem. To, že se všichni tak dobře vyznají v literatuře, prostě znamená, že jsou to vzdělaní lidé, nic víc. Nebuďme paranoidní.

Též je jasné, že nakladatelství MOBA žádné PR oddělení nepotřebuje. Proč taky? Kvalitní zboží se prodává samo, jen se podívejte na ty zástupy spokojených čtenářů! A dokonce sami komunikují s ostatními, velmi otevřeně, laskavě a mile. A s jakou výmluvností a grácií! Ba ne, to by žádné PR oddělení nesvedlo. Pokud ještě někdo váhal, zda si tuhle sbírku detektivních povídek má přečíst, pak po pročtení této diskuse se veškeré pochybnosti rozplynou, troufám si říci.

Jistě, někteří reptálkové nebudou kušnu držet nikdy. Jsme prostě nepřejícníci, zlomyslní intelektuálové a literární pseudovědci. Vyzývám všechny, aby se přestali navážet do Noci, kdy jsem měla zemřít. I obyčejní lidé potřebují svou denní dávku emocí, vždyť celé dny v potu tváře zvelebují naši krásnou zem! Hledat v knize něco jiného než pořádný spád děje, to je zábava leda tak pro nás tady... tedy pro snoby a pozéry, prostě pro kýčeře, kteří nikdy neviděli pořádnou literaturu. A vůbec - my, neužiteční, zbyteční škrabálkové a inťouši, bychom měli konečně naklusat tahat pneumatiky do Michelinky. Neznepokojovat zdejší diskusi otázkami, jestli ta kniha stojí za to. Myslím, že když se líbí tolika lidem, tak nemůže být špatná, ne?