baacinka diskuze u knih

Hvězdičky nedávám, protože jsem to nedočetla, tak by to bylo nefér. Ale číst se to nedalo. Slovní spojení "bezpodmínečná láska" nebo "dávat najevo lásku" se opakovalo tak často, až to trhalo uši. A to bez toho, aby autor nějak konkrétně vyjádřil, co že má rodič dělat. Že má dítě cítit, že je milováno, i když zlobí, to je snad samozřejmé, ne? Těžké na provedení, ale z výchovného i lidského hlediska samozřejmé. Příběhy, kterými své myšlenky ilustroval, byly dost jednoduché: člověk nemusí být terapeut, aby pochopil už po přečtení druhé věty, jaká bude pointa. (Že dítě, jemuž se rodiče vůbec nevěnují, bude mít citový deficit, to snad pochopí i mravenec). Myšlenku pěti jazyků jsem znala z předchozích knih autora a je zajímavá, psát další knihu, kterou to vzthaneme na děti, mi přijde zbytečné.