Castanier91
diskuze
Mě by se palce "taky" moc líbily. Ale ne ty dolu, ty mě rozesmutňují. Ale ty nahoru mi vždycky dokáží vykouzlit úsměv na tváři. Je to zájimavé, vlastně vůbec nevím nic o nějakých neutrálních palcích. "Víte", co by mě nečinily smutným ani veselým. Jakože něco mezi.
Nebylo by pěkné, kdyby si tu lidé mohli veřejně chatovat během čtení knih? Víte, že byste třeba leželi na pláži, nechávali si mořem olizovat malíčky na nohou od písku a u toho by s vámi, ale ne zas tak úplně s vámi, protože jen na videochatu, četla vaše dívka doma v posteli. Mohli byste číst stejnou knihu, nebo třeba jinou, to by záleželo na vás. Mě by se osobně nejvíc líbilo číst takhle Obranu Sókrata, protože to je dialog. Co na to říkáte?
Já je nečtu, protože jsem strasserista a neuznávám bankovní oligarchie, takže nemůžu "číst" nic, co vyhrálo principiálně opresivní ocenění.
Onehdy jsme byli ve Ždáře na výstavě o historii knih a dostával jsem hroznou chuť sníst ty knihy. Jak mají tak krásně krémově zažloutlý papír a vypadají křehce a křupavě jako sýrové nachos. Trochu bych si je okořenil a to "by" bylo foodporno :)))))
Dost často "používám" vytržený stránky s obsahem. Rovnou mám u místa kde jsem skončil i mapu struktury celé knihy. Někdy taky užiju vytrženou stránku, kterou zrovna čtu, ale to se "moc" neosvědčilo.
V příjemném chládku fialového ranního úsvitu při lehkém kolébání vysokých palem a v ochraně nádherného kiosku se štíhlými pozlacenými sloupy, napínala dvě krásná, mladá děvčata v pohodlné nedbalosti s jistou rozkoší svoje sličná jako slonovina bílá těla na širokém koberci, upleteném z papyrusových vláken.
— Kurtizána z Memfidy od Prospera Castaniera
Úryvek z Apotheosy Vysočiny, skvělého a napínavého dramatu, u kterého se vám "občas" tají dech.
Panna: (Sestupuje z oblaků) Do nebeské báně dolehly hlasy spílající
nebešťanstvu. Co odehrává se za události nemilé v chrámě mého syna otci,
mému synu a semeni božímu, jež zplodilo jej, zasvěceném?
Nero: Kdo je ženština tato málo hezká, pravděpodobně z nevěstince jakéhos
po službě předlouhé pošlá, a proč z nebes sestoupila?
Balbín: Hle, bohorodička svatoslavná na neštěstí dnů těchto a řádění
zlovolného císaře shlédnout z své bohorovné sféry přišla!
Nero: Cože? To jest matka, jež muže nepoznala slavná? Nemůže být! Kdo jsi,
cizinko vředovitá? Cos učinila s ideálem, jejž jsem choval v pokladnici
své mysli zlatem obkládané, uměními veškerými tříbené, ve sloji
nejvzácnější, devatero zlatými klíči uzamčené, kde jen nejvzácnější lásky
cíle mohou bytovati? Ty nejsi panna Marie, která do nocí mých vstupovala a
zanechávala mě blouznivě hmatajícího po ňádru, jehož tam nebylo! Jen
vzduch nahmatal jsem a úpěl v trýzni milostné. Mluv, konkubíno přestárlá!
(Akvinský během řeči Nerovy hrozné probouzí se ze spánku otupělého a
vystrašen posledními slovy vládce znovu do mdlob upadá)
Akvinský: Bože, proč jsi mě opustil?
Dost přeceňovaná je modlitební knížka od Eugena Tupého. Modlitby ku svaté Marii jsou skvělé, pak ale modlitby všem svatým a vůbec dost upadají v tempu. Dost tomu chybí "šťáva" a vyváženost v rámci křesťanského katechismu.
pavle 7249, já čichám i ke čtečce. Mám zvláštní kondici zvanou synestezie, neboli mezismyslové vnímání. Když vidím písmena, cítím vůni knih, někdy i trochu politých kávou. Dokonce jsem jednou ucítil i inkoust, kterým si někdo dělal poznámky na okraj a pach prstů lidí, kteří se knihy dotýkali.
Opravdu zajímavé myšlenky (aniž by to byl román) jsou obsaženy v obrazovém průvodci Star Wars: Rogue One. Je to obrázková encyklopedie o filmovém světě, ale člověk se musí divit, kolik se do "vejde" zajímavých myšlenek. Třeba je hodně zajímavé číst o tom, jak impérium zakázalo droidy a k čemu to vedlo. Opravdu doporučuji!
Na mě osobně měla největší vliv jedna knížka: Kurtizána z Memfidy. Opravdu nakopne a člověk pak může makat, jak stroj.