Romain Rolland citáty

francouzská, 1866 - 1944

Citáty (108)

„V přátelství nejsou ani dlužníci, ani dárci.“


A přece je to krásné, když si člověk zavzpomíná, jak byl hloupý v mládí.


Aby lidská činnost, aby učenost měla smysl, k tomu je nezbytně třeba, aby jej také měl život. Petr a Lucie


Abys osvětloval světlem jiné musíš nosit slunce v sobě.


Abys osvětloval světlem jiné musíš nosit slunce v sobě.“


Ale nejraději snili o tom, že se znávali v elementárních plynných podobách, které se navzájem pronikají, zaplétají se do sebe a opět se rozplétají jako závity snu nebo dýmu: jistě se znávali jako bílá oblaka splývající spolu vysoko pod nebeskou klenbou, jako hravé vlnky, jako déšť padající na zem, jako rosa v trávě nebo jako semena z pampelišek, volně plujících vzduchem. (Petr a Lucie)


Buďte silní, bez teorií a násilností, a všechny slabé duše se k vám budou obracet jako rostliny ke světlu.


Což je pro ženu něco slastnějšího než vidět, jak její milenec vypadal v útlém dětství? V duchu ho kolébá, kojí ho, ba málem sní, že ho sama porodila! A pak (och, není tak hloupá), je to velmi pohodlná záminka, aby tomu maličkému řekla všechno to, co nemůže říci velkému. Petr a Lucie


Čím více bláznů, tím větší švanda. Čím větší švanda, tím více člověk zmoudří.


Čím více poznávám lidi, tím více miluji psy.


Člověk je omylný, ale milovat někoho není omylem nikdy.


Dát svoje srdce lásce, svoje rty milovanému, to je stejné jako dát svoje oči světlu: to znamená dávat, to znamená brát.


Dobrodiní lásky není jen to, že nám dává víru v druhého, ale i to, že nám dává víru v sebe.


Hlas, právě jako ruce, sbližuje. Lidé se nacházejí.


Hudba - jako déšť, kapka za kapkou proniká do srdce a oživuje jej.


Hudba - jako déšť, kapka za kapkou proniká do srdce a oživuje jej.“


Hudba je záchrana před obyčejným slovem.


Chtěla bych, aspoň trošinku štěstí.. Není to přání příliš smělé? Často jsem slyšela, že je to sobecké; a já sama mnohdy přemýšlím, na co vlastně má člověk právo. Když tak kolem sebe vidím tolik bídy a tolik utrpení, opravdu se bojím dožadovat něčeho... Ale mé srdce přece žádá a volá : Ano, mám právo, mám svaté právo na trochu, trošinku štěstí. Řekněte mi upřímně: Je to sobecké? Myslíte, že je to špatné? (Petr a Lucie)


Chvíle vyměřená životu je krátká.


I naprostý klid a mlčení mají výraz vášnivý... Petr a Lucie


Inteligence myšlenková není ničím bez inteligence srdce.


Jak by mohl být upřímný, svobodný myšlenkový styk mezi lidmi, z nichž každý se bojí vidět jasně do vlastního ducha? Petr a Lucie


Jakmile člověk myslí, přestává žít... - Lucie Petr a Lucie


Je potřeba zastavit na noční odpočinek, aby se regenerovaly síly. Zastavíš-li ale život - umřeš!


Je potřeba zastavit na noční odpočinek, aby se regenerovaly síly. Zastavíš-li ale život - umřeš!“


Jedinou láskou, která přetrvává, je láska, jež se smířila se vším, s každým zklamáním, s každým nezdarem a každou zradou, která se smířila i se smutnou skutečností, že nakonec žádná touha není tak veliká, jako touha nebýt sám.


Jedna z věcí, na nichž se lidé všech dob shodují, je platonická láska k pravdě a reálný strach, který k ní mají.


K čemu jsou krásné věci, nemůžeme-li je vidět milovanýma očima? Co dělat s krásou, ba i s radostí, neokoušíme-li je v srdci druhého?


K válce, jako k poslední možnosti, přistupují státy - bankroty.


K válce, jako k poslední možnosti, přistupují státy - bankroty.“