Richard P. Feynman citáty

americká, 1918 - 1988

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Citáty (19)

„...a mě napadlo, že jsou to blázni, že prostě nechápou, že nic nechápou.“

„Budu si hrát s fyzikou, kdykoliv se mi zachce, a nebudu si dělat žádné starosti, jestli to je důležité.“

„Byli jsme vedeni k představě věcí nekonečně zázračnějších než představy básníků a snílků minulosti. Ukazuje to, že imaginace přírody je mnohem, mnohem větší než imaginace člověka. Například o kolik pozoruhodnější je pro nás to, že jsme připoutáni vlivem záhadné přitažlivosti k otáčející se kouli - polovina z nás vzhůru nohama -, která si miliardy let pluje prostorem, než představa, že jsme neseni na hřbetu slona nadnášeného želvou plovoucí v bezedném moři.“

„Einstein byl obr. Měl hlavu v oblacích, ale nohama pořád stál pevně na zemi. My, kteří nejsme tak vysocí, si musíme vybrat.“

„Fyzika je jako sex, může přinést praktické výsledky, ale to není důvod, proč to děláme.“

„Fyzikové si rádi myslí, že stačí říci: Toto jsou výchozí podmínky, co se stane pak?“

„Kdyby nějaký Marťan (který nikdy nezemře, snad jen při nehodě) přišel na Zemi a viděl tento zvláštní druh bytostí - tyto lidi žijící asi sedmdesát nebo osmdesát let s vědomím, že přijde smrt - zdálo by se mu, že musí být nesmírně depresivní žít a vědět, že život je jen dočasný. My lidé nějak přijdeme na to, jak žít i přes tento problém: smějeme se, vtipkujeme, žijeme.“

„Když vědec nezná odpověď na problém, žije v nevědomosti. Když výsledek tuší, žije v nejistotě. A když má proklatě velkou jistotu o charakteru výsledku, ještě pořád ho hlodají nějaké pochybnosti. Zjistili jsme, že pro dosažení pokroku to má ohromný význam. Musíme uznat naši ignoranci a ponechat prostor pochybám. Vědecké poznatky jsou souborem tvrzení pronesených s různým stupněm jistoty - některá tvrzení jsou naprosto nejistá, některá skoro jistá, ale žádná nejsou jistá absolutně.“

„Můžeš se naučit jméno toho ptáka ve všech jazycích světa, ale až toho dosáhneš, nebudeš o něm vědět absolutně nic. Budeš jen vědět, jak ho lidé na různých místech nazývají. Tak se na toho ptáka podívejme a zjistíme, co dělá-to je podstatné.“

„Nemít pražádný respekt z autority; zapomenout, kdo to řekl, a místo toho se podívat na to, s čím začíná, kde končí, a zeptat se sám sebe: Je to rozumné?“

„Nenesete odpovědnost za to, že dosáhnete toho, co si ostatní lidé myslí, že byste měli dosáhnout. Nejsem povinen být takový, jaký bych podle nich měl být. Je to jejich omyl a ne moje selhání.“

„Od té doby jsem už nikdy nepil. Nemyslím si, že bych byl v nějakém skutečném nebezpečí, protože bylo velice snadné přestat. Ale ta silná touha, které jsem nerozuměl, mě vyděsila. Víte, myšlení je pro mě zdrojem takové zábavy, že nechci poškodit ten nejhezčí stroj, který dělá život tak vzrušující.“

„Pro ty, kteří neznají matematiku, je složité dostat se k takovým pocitům jako je krása, nejhlubší krása přírody...Pokud se chcete něco dozvědět o přírodě, oceňovat přírodu, je nutné rozumět jazyku, kterým mluví.“

„Proč nám příroda dovoluje uhodnout z vlastností jedné části chování zbytku? Jde o nevědeckou otázku. Nevím jak na ni odpovědět jinak než zcela nevědecky. Myslím, že je to tím, že důležitou vlastností přírody je jednoduchost - a proto je velmi krásná.“

„Rozšíření duševních obzorů, k němuž teoreticky vedou mnohé humanitní obory studované na univerzitě, je kompenzováno všeobecnou tupostí těch, kdo tyto obory studují.“

„Rozvoj vědy a pokrok poznání se stávají stále obtížnější. Na experimentování již nestačí zápalky a sláma.“

„Svého času se v novinách objevil článek, v němž se uvádělo, že teorii relativity rozumí pouze dvanáct lidí. Nevěřím, že tomu tak kdy bylo. Možná jí rozuměl jenom jeden člověk, autor dosud nezveřejněného objevu. Ale poté, co se ostatní vědci seznámili s jeho myšlenkami, většinou tuto teorii tím nebo oním způsobem pochopili, a jistě jich bylo víc než dvanáct. Na druhé straně si však myslím, že mohu klidně prohlásit, že kvantové teorii nerozumí nikdo.“

„V galaxii je 1011 hvězd. Kdysi to bývalo opravdu velké číslo. Ale je to jenom 100 miliard, to je míň než schodek státního rozpočtu. Takovým číslům jsme říkali astronomická, teď bychom jim měli říkat čísla ekonomická.“

„V počátcích všech vědeckých pozorování jsme při hledání rozumného vysvětlení jevů vystačili s pouhou intuicí, založenou opravdu jen na prosté zkušenosti s všedními objekty. Ale jak se snažíme vypracovat lepší popis naší zkušenosti, která začíná zahrnovat stále širší rozsah jevů, přestávají být naše vysvětlení jednoduchá a stávají se tím, co nazýváme zákony. Často se zdá, že jsou čím dál nerozumnější a stále více vzdálené od toho, co považujeme za zřejmé.“