Jan Skácel citáty

česká, 1922 - 1989

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Citáty (48)

„A jsou i slova zoufalá a krutá, jako když jestřáb střemhlav změní let a zaútočí na bílého drozda, a měl jsi nám je Bože zamlčet.“ — A znovu láska

„A nepřijde-li trest hned vzápětí, musíš si vinu odžít životem.“

„A život se nám zdá. Není a je.“ — Květy z nahořklého dřeva

„Až do skonání světa budou Hamleti umírat na scéně...“ — Květy z nahořklého dřeva

„Básníci básně neskládají. Básník báseň nalézá.“ — Květy z nahořklého dřeva

„Dětství je to, co dávno, kdysi bývalo a dnes ze sna visí.“ — Květy z nahořklého dřeva

„Dlužíte mi harfu. Takovou, co by spala.“

„Dost dlouho nehet dívky v parku byl pro nás kouskem měsíce.“ — Květy z nahořklého dřeva

„Chci život milovat...“ — Květy z nahořklého dřeva

„Chraňme tu vodu a nenechme oslepnout prastaré zrcadlo hvězd.“

„Jako všechno umění je i poezie v podstatě tajemství.“

„Je slyšet vůni, stůně růže a vítr usnul znaven v seně, měsíček jako malé slůně po nebi chodí obráceně.“ — Chyba broskví

„Je studánka a plná krve a každý z ní už jednou pil a někdo zabil moudivláčka a kdosi strašně ublížil. A potom mu to bylo líto a do dlaní tu vodu bral a prohlížel ji proti světlu a moc se bál a neubál. A držel ale neudržel tu vodu v prstech bože můj a v prázdném lomu kámen lámal a marně prosil: kamenuj. A držel ale neudržel a bál se ale neubál a studánka je plná krve a každý u ní jednou stál.“

„Je to jak dobrý skutek postát na mostě.“ — Květy z nahořklého dřeva

„Je včera, bude dnes a byla zítra. Snes tyto tři údery a žádný víc.“ — Květy z nahořklého dřeva

„Jestli probudí tě po půlnoci touha, nečekej na úsvit.“ — Květy z nahořklého dřeva

„Jsme jako tonoucí a voda zároveň.“ — Květy z nahořklého dřeva

„K ránu jsou popelnice plné nedosněných snů...“ — Květy z nahořklého dřeva

„Kdejaké ticho děti vysbíraly a zanesly je domů maminkám.“ — Květy z nahořklého dřeva

„Konečně protrhnouti papírové klišé a místo cizích očí dívat se jen svýma.“ — Květy z nahořklého dřeva

„Lety jsem zmoudřel. Co je moudrost – nevím.“

„Město si tě samo jednou najde, tak jako sám sebe hledá v básni rým.“ — Květy z nahořklého dřeva

„Mnoho lidí se domnívá, že moravská hymna je píseň Moravo, Moravo, Moravěnko milá. Není to pravda. Moravská hymna je mnohem krásnější, velebnější a je všelidská. Není národa na světě, který by měl tak inteligentní hymnu jako my, Moravané, kteří na rozdíl například od Slováků národ nejsme. A přece jen málo obyvatelů zeměkoule moravskou hymnu zná. Dokonce ani všichni Moravci ne. Já ji znám a zpívám si ji velice často a s úctou. Hymnu líbezné země Moravské (která není zemí) nezahraje ani ta nejznamenitější kapela na světě. Nedokáže to. Protože moravská hymna je - ticho. Řeknu vám to naplno. Moravská hymna je pauza. Pauza mezi Kde domov můj a Nad Tatrou sa blýska.“

„Musíš bez únavy nést touhu jak nebe propast hvězd. Nad palouky tvé domoviny.“ — Květy z nahořklého dřeva

„Na nebi sbírá se vítr, zítřejší nachový vítr, a znova láska, znova, odedávna zpovzdálí překáží smrti. (Večer ze sbírky Hodina mezi psem a vlkem)“

„Na zlý strach kolem zapomenout a na ten krásný vzpomínat.“ — Květy z nahořklého dřeva

„Nadšení nenosí nikdo po kapsách.“ — Květy z nahořklého dřeva

„Nakonec všichni vejdeme se do hrobu jako do houslí.“ — Květy z nahořklého dřeva

„Nejčistší ze všeho je lítost.“ — Květy z nahořklého dřeva

„Někdy se anděl na nás hněvá, anděla máme každý svého, a naděje má z buku křídla a srdce z dřeva lipového.“