Donatien Alphonse François de Sade citáty

francouzská, 1740 - 1814

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Citáty (10)

„„Ale vy, krásná Eugénie, máte zřejmě na mysli tu anekdotu o zničení Sodomy a Gomory, což byl trest za úchylné praktiky jejich obyvatelstva... Ale to jsou jen historky z té sbírky anekdot zvané Písmo svaté... Ve skutečnosti ta místa zničilo zemětřesení, podobně jako Pompeje – a pokud jde o jejich obyvatele, ti nedělali nic jiného, jako mnozí našinci, když se oddávají svým přirozeným choutkám…“ Filosofie v budoáru“

„„Je neuvěřitelné, jak si mnozí vlastními předsudky zužují hranice svého života. Představte si, například, jak někdo, kdo vraždu nazve zločinem, šidí tím nesmyslným názorem sám sebe. V okamžiku, kdy se sníží k tomu, že uznává chiméru takového předsudku, okrádá sám sebe o sta různých radostí, které jsou lahodnější než cokoli jiného. Což k čertu vadí přírodě, bude-li na světě o deset, dvacet, nebo pět set lidí méně? Copak se dobyvatelé, hrdinové nebo tyrani podrobují takovým nesmyslným zákonům? Můj bože, je-li někdo lačný po vraždě nebo zločinu, z toho přece vyplývá, že je má konat, nebo je dát vykonat jinými. To jsou ty správné zákony přírody. Pravý zákon je vepsán do našich srdcí, musíme se ukájet na úkor kohokoli.“ 120 dnů Sodomy“

„„Kořeny největších požitků jsou v našem nejhanebnějším konání. Čím více požitku chceme získat z jakéhokoli zločinu, tím hrůznější musí tento zločin být. Co se týče mé osoby, pánové, dovolíte-li, abych mluvil o sobě, tak musím doznat, že při malých zločinech, které páchám, již vůbec nepociťuji žádnou dráždivost. Tu cítím už jen při nejhrůznějších darebnostech a zradách, které si lze představit.“ 120 dnů Sodomy“

„„Nedopustíme se ničeho zlého, jestli porušíme třeba všechny zásady lidské spravedlnosti, jaké si jen dovedeme představit, a jestli si vytvoříme podle svého gusta jinou spravedlnost, která bude lepší, protože bude sloužit našim zájmům a tužbám: ony jsou totiž jediné, co je na této zemi svaté, a dopouštíme se velké chyby, jestli dáváme přednost chimérám před pocity, které nám dala příroda...“ Filosofie v budoáru“

„„Ó! Jaká rozkoš je v ničení, nic nevzpružuje tolik chlípnost. Žádné kouzlo se nevyrovná půvabu takové špatnosti. Kdyby všichni lidé znali tuto rozkoš, byla by země do deseti let vylidněna. Drahá Julietto, z vašich skutků vidím, že milujete zločin stejně jako já.“ Julietta“

„„Příroda původně stvořila bytosti silné a slabé, s úmyslem, aby tyto byly neustále podrobeny oněm, tak jako jehně je podrobeno lvu a skřivan sokolu. Obratnost a inteligence člověka mění postavení jedinců: podřadnost jedněch a nadřazenost ostatních již neurčuje fyzická síla, nýbrž bohatství. Člověk nejbohatší stává se nejsilnějším, jedinec nejchudší stává se bytostí nejslabší. Prvenství silného před slabým je ostatně odpradávna psáno v zákonech přírody a je jisto, že je jí lhostejné, že řetěz poutá méněcenného, že drtí chudšího a slabšího a že tito jsou svíráni rukou bohatého a silnějšího člověka.“ Justina čili prokletí ctnosti“

„Boh je jediný omyl, ktorý nedokážem ľudstvu odpustiť.“

„Ideály sú pre mňa posledný prepich mladosti.“

„Je to silné afrodisiakum, že? Mít moc nad jiným člověkem.“

„Lidé horlí proti vášním, a přitom si neuvědomují, že od jejich plamene zapaluje svou pochodeň filozofie.“