Václav Beneš Třebízský

česká, 1849 - 1884

Populární knihy

/ všech 96 knih

Nové komentáře u autorových knih

Zlatá kniha V. Beneše Třebízskeho Zlatá kniha V. Beneše Třebízskeho

,,Bílé husy, bílé, Vysoko letíte, Daleko vidíte, Daleko vidíte. Zatočte se kolem, Nad milého dvorem." Trochu to zde může evokovat známou píseň od skupiny Čechomor, avšak tahle písnička je součástí povídky Vodníkova nevěsta, kterou mám ze Zlaté knihy Václava Beneše Třebízského, rozhodně nejraději. Ostatně všechny povídky, příběhy jsou velice krásně sepsány a nesou v sobě kus historie a folklóru, který bychom neměli zapomenout... Ilustrace Věnceslava Černého jsou dokonalé, přímo uhrančivé. Nejvíce si mi líbí ty, které zdobí, dotváří povídku - Martin Puškar. Obsah: Svatba Litoměřická Tryzna bělohorská Nevěsta za českou korunu Černí Španělé Martin Puškar Gothardův dolík Černí kyrysníci Uriáška na vsi Pod Ročovem Vesnický Jakobín Kolednice Zavedli ho Vodníkova nevěsta... celý text
Leona333


Pobělohorské elegie Pobělohorské elegie

Primitivně řečeno - takový Jirásek. Četla jsem výtisk z roku 1911, jazyk je tedy starý, vznosný, obrozenecký, ale člověk se i na takovou notu naladí. Na rozdíl od Starých pověstí českých zde autor vypráví příběhy malých lidí, byť na pozadí velkých událostí. Doba po Bílé hoře znamenala odliv obyvatel, nastolení pouze katolické víry a potlačení češství na úkor Habsburků. V. B. Třebízský tedy vzal velmi národně-obrozenecké téma, když vypráví o hrdinech, kteří drželi hlavu vztyčenou. Čtenářsky i literárně to bylo velmi obohacující čtení, i když jsem přečetla zatím jen část knížky. Třeba zase budu pokračovat, teď už vím, že se takového čtení netřeba bát a i jeden příběh za to stojí.... celý text
ivetka859


Povídky karlštejnského havrana Povídky karlštejnského havrana

Ve své době to asi bylo přijatelné romantické a vlastenecké čtení.
kolacky



Historické romány a povídky Václava Beneše Třebízského Historické romány a povídky Václava Beneše Třebízského

Třebízský neni nikdy nic moc do dnesni doby, ale mam pocit, ze toto šlo stylem, je to buditel, tak mu vydame i zbytek.
roso.mak


Královna Dagmar Královna Dagmar

Souhlasím s komentářem Atuin, Miriam i Slůníka. Příběh z hlubokého dávnověku, příběh oživující strnulé formulky z učebnic dějepisu, příběh odehrávající se v kamenných zdech ponurých hradů i temných síních ubohých chat nejprostších osadníků. Zprvu mě udivoval ten souboj pohanstva a křesťanstva. Autor svým líčením ale vlastně jen potvrzuje všechny ty známé myšlenky o uchvacování krajiny i lidské duše křížem. Ach ty souvislosti s obrovským tisíciletým přesahem. A nad tím vším světlá kněhyně Drahomíra, Drahuška, dcera Přemysla Otakara I., později mocného krále, který svou dceru pojmenoval po vražedkyni Drahomíře proto, aby usmířil bohy a Boha, aby zrušil její prokletí. Drahuška se později stala královnou Dagmar, sluncem dánského lidu. Jen malinký citát ze str. 299: „Mladistvá královna dánská se zasvěcovala smrti pro bratrský smír … Takovéto vládkyně ostrovy zdejší ještě nikdy neměly.“ Máte-li jen trochu rádi historii a české dějiny, věřím, že budete knihou stejně uchváceni jako já. A dovětek: Královna Dagmar vyšla poprvé roku 1883. Já četla vydání z roku 1970 a bylo to vydání již dvanácté (!) – s nákladem 50 000 výtisků.... celý text
petra.kosiky