Síba Shakib
íránská, 1969
Nové komentáře u autorových knih
V Afghánistánu Bůh už jen pláče
„Málokedy si uvedomujeme obrovské rozdiely sveta, v ktorom žijeme. Kniha je príbehom ženy a hlavne obrazom sveta, o ktorom nevieme, ktorý prehliadame a ktorý je aktuálny aj dnes. Je písaná ako dokument, so snahou o odstup do bezpečnej zóny. V kontraste s naším svetom je zaujímavé až bizarné sledovať ako si ľudia užívajú moderné technológie, majú všetko vrátane nadváhy a sady civilizačných chorôb z pohodlnosti a bezpečia a pritom sa sťažujú na svoju biedu. Je zaujímavé počúvať krik na námestí, že nám chýba sloboda slova. Všetci bojovníci za mier, spravodlivosť sa presunuli do bezpečia za klávesnicou.
Na konci je pekné zhrnutie, že hlavná hrdinka má napokon celkom šťastie, má pšenicu a koberček, ktorý sama uviazala. Má pár dolárov, ktoré dostala na cestu spoločne z nádobou na vodu od Spojených národov. V živote prečítala tri a pol knihy, ako dievčina pila čistú vodu z jazera. Ona sama, jej deti aj manžel (nadšený užívateľ ópia) majú stále obe ruky a nohy. Má dom, kam sa môže vrátiť, síce sa zmenšil, lebo ho trafila raketa. Viete v ktorej krajine je najvyšší výskyt jednonohých a jednorukých?“... celý text
— Pampalini
V Afghánistánu Bůh už jen pláče
„Kniha, kde nám autorka ukazuje krutý život v Afghanistanu za různých politických režimů v období 70. - 90 let. 20. st. Deprimující je, že současná situace je stále stejná nebo horší. Příběh Šírín Gol je plný utrpení, bolesti a smutku. Styl vyprávění na mě působí jako syrový výčet válečného utrpení a strádání, dávám přednost propracovanému, poutavému zpracování příběhu. Např. skvělým vypravěčem je Khaleda Hosseini (zabývá se problematiku Afghanistanu), jeho Lovec draků patří mezi nejlepší knihy s tímto tématem. Třeba to byl záměr dokumentaristky Síba Shakib, aby ve čtenáři zůstala fakta a realita.“... celý text
— Magie233
V Afganistane Boh iba plače
„Přečteno rychle, jako už dlouho nic. Příběh hrůzopříšerný, nicméně čtivý. Ani se vám tomu věřit nechce, kolik bolesti a bídy unese jedna žena, rodina, kraj, stát....a když otočíte poslední stránku, která vám přeci jen dala naději, zjistíte, že kniha vyšla před dvaceti lety. Během nich padl Talibán, země se pomaličku zdvihala a od lońského odchodu Američanů tam zase vládnou zarostlí šílenci prznící zemi a malé chlapce....fuj, kdo zuboženému Afganistánu kdy pomůže? A to ani nezmiňuji postavení žen...“... celý text
— Čičolina
V Afghánistánu Bůh už jen pláče
„Kniha o každodenním životě afghánských žen. Změna režimu ani prostředí nepřinesla bezstarostnost, ale naopak nové problémy a výzvy.
Knížka člověka donutí přemýšlet. Lidé v různých koutech světa jsou různí, v odlišných podmínkách se jim žije jinak, a přesto jsme si v tolika věcech tak podobní...“... celý text
— vemrazik
V Afghánistánu Bůh už jen pláče
„Mno, co říct? Obsahově to není nic moc hezkého, jak se dá ostatně předpokládat, ale jsem určitě ráda, že jsem přečetla (téma momentálně velmi aktuální). Vypovídací hodnota je celkem vysoká, řekla bych, alespoň pro hrubou představu neznalého Středoevropana. Kdysi jsem četla Tisíce planoucích sluncí a vzpomínám si, jak jsem se také jako zde, musela neustále ujišťovat, že čtu knihu odehrávající se téměř v současnosti (dobře, tak třeba dejme tomu 20 let zpátky, ale i tak na prahu 21. století!). Bohužel, kdyby tady občas někdo nešlápl na minu, nevystřelil ze samopalu, kolem neprojelo auto, můžu si klidně myslet, že čtu o tom, jak lidé žili před 100 a více lety… Jistě, tady je nastíněn trochu asi extrém, život věčně na útěku, navíc jsou tu obrovské kulturní rozdíly… Ale i tak, odnáším si zas: Co dokáží vleklé války a fanatismus? Strach, chudoba, omezenost, nevzdělanost, NESVOBODA. Jsem ráda, že žiju v ČR.“... celý text
— Daenerys
Síba Shakib - knihy
| 2002 |
 V Afghánistánu Bůh už jen pláče |
Žánry autora
Štítky z knih
Afghánistán islám Tálibán muslimské ženy iránská literatura
Shakib je 0x v oblíbených.