Ottessa Moshfegh

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

Můj odpočinkový rok

Smrť v jej rukách

Nové komentáře u autorových knih

Můj odpočinkový rok

„Mám pocit, že se toho ve skutečnosti moc nestalo, nic nebylo vysvětleno, hlavní postava nebyla pořádně představena (jako její minulost atd.), ale nějak to bylo takové pohodlné, snadné čtení o dívce, která si dala hodně dlouhého šlofíka, lol.“... celý text
— Leusee

Můj odpočinkový rok

„Tahle knížka je na první pohled o mladé, krásné (to nám zopakuje mockrát, abychom o tom snad nezačali pochybovat) rentiérce s titulem z prestižní školy, která se ve svojí existenci naprosto a totálně plácá. Příběh je možné číst doslovně anebo jako alegorii současné newyorské inteleguánské umělecké scény, kdy si u hovna uprostřed galerie nemůžete být tak docela jistí tím, jestli je to spontánní akt pomsty vyhozené zaměstnankyně nebo součást expozice.Hlavní hrdinka proplouvá netečně životem deformovaná pitoreskně teatrálními rodiči i partnerem/nepartnerem, karikaturou na všechny ty toxické chlapy, o kterých jste toho už tolik četli a ještě víc slyšeli (nebo spíš slyšely). Stejně absurdní je i psychiatrička, kterou si hrdinka najde - do extrému dohnaná doktorka medicíny, která jí na jedné straně sype další a další dryáky a na druhé ji obkládá léčivými krystaly, ale v zásadě jí na ní samotné vůbec nesejde - hlavně, aby včas splatila fakturu (Jak že umřeli vaši rodiče? Pardon, ptám se teprve popáté, kdo si to má pamatovat...). A stejně absurdní je i hrdinčin nápad strávit rok v posteli narvaná po uši chemií, která jí má pomoct prospat se k jejími skutečnému, lepšímu a autentickému já. Je to takový bildungsroman v peřinách zalitý chemickým koktejlem. Nemůže, samozřejmě, chybět ikonická nejlepší (šerednější) kamarádka, stíny minulosti i (možná zbytečně klišoidní) budoucnosti. Hrdinka si nám na rok zaleze do postele (a je jedno jestli je to postel, retreat na Bali nebo léčebna závislých) a pokusí se za pomoci masivního aparátu popkulturních ikon přelomu tisíciletí zbavit starého já. Průběžně se mi přelévalo hodnocení na škále od to je fakt super po to se nám tu ale někdo snaží tak usilovně, až mu praskají žilky v očích. Výsledek je nicméně rozhodně víc než průměr.A teď dobrou s kobrou.“... celý text
— Jizi

Můj odpočinkový rok

„Můj odpočinkový rok vypráví příběh nejmenované šestadvacetileté ženy z Upper East Side, která se utápí v osamělosti, depresi a k obraně využívá silnou dávku cynismu. Cítí se ve svém životě uvízlá a aby tomuto pocitu unikla, rozhodne se prospat celý rok, aby byla před těmi nepříjemnými pocity a myšlenkami v bezpečí. Čím dál se v knize nacházíme, tím více odhalujeme pravou tvář hlavní hrdinky a všechna její traumata. Zjišťujeme hlavní příčinu její deprese a dáváme si vše dohromady. Osobně mě velmi zaujala její obsese tím, že se po roku hybernace stane někým novým - lepším a spousta myšlenek s tímto spojeným. Objevuje se repetitivní vzorec událostí, který vám možná zprvu bude připadat nezajímavý, ale osobně mi to přišlo jako odvážná volba. Autorka se tímto rozhodla napodobit způsob, jakým deprese funguje, což mi takto na papíře přišlo velmi dobře zpracované. Musím se ale přiznat, že přestože mě kniha bavila, nebyla jsem z ní tak nadšená, jak jsem předpokládala. Doporučila bych ji tedy především těm, kterým je okolo dvaceti a cítí se ztraceni. Věřím, že autorčin styl vyprávění bude mít šanci vás zaujmou, když mu dáte šanci. Před čtením si ale raději zkontroluje trigger warnings, který je tu početně.“... celý text
— spencer

Můj odpočinkový rok

„Mám velmi smíšené pocity z této knihy, ať už co se týče hlavní hrdinky, která má vše připravené pro její odpočinkový rok, tak i samotného děje (ještě že byl tak krátký, ale mohl být i kratší). Hlavní hrdinka prostě není sympatická (postupně zjišťujete, proč se tak chová), více se mi líbila její kamarádka, kterou jsem i více litovala a obdivovala za trpělivost s naší vypravěčkou. Nápad nebyl špatný, narážky na kulturu, život a hodnoty byly celkem fajn, ale suma sumárum 2,5-3*.“... celý text
— sabulicka

Můj odpočinkový rok

„Hledáte-li ústřední postavu, k níž si nedokážete vybudovat pozitivní vztah, která vám bude protivná, její smýšlení a pohnutky nepochopitelné, a svou lhostejností vás bude až rozčilovat, pak se seznamte s protagonistkou románu Ottessy Moshfegh Můj odpočinkový rok. Slečně bezejmenné se dostalo dobrého vzdělání, krásy, ba dokonce i finančního zajištění. Podle běžných měřítek našeho světa (či chcete-li kultury) má všechno. Ale právě že ne. A rozumět jí bude především ten, kdo to měl někdy podobně, kdo by měl být, v souladu s všeobecným názorem, šťastný a na nic si nestěžovat, přesto ale cítí podivnou prázdnotu, zbytečnost a není schopen lidské vřelosti. Pokud potřebujete děj, není tohle knížka pro vás. Jestliže ale v literatuře zvládáte experimentální formy a neotřele zpracovanou kritiku konzumní společnosti, farmaceutického průmyslu a povrchnosti, jste tady správně. Není to snadné čtení a často se může zdát nezáživné a nudné, fakt to má ale svůj smysl. Mě to místy ovlivňovalo až tak, že jsem neměla chuť vylézat z postele a v ničem jsem neviděla smysl. A taky si to dost možná jen namlouvám, protože to byl jen náhodný, nesouvisející stav. Who knows.“... celý text
— charlizee

Přejít na knížky autora