Niviaq Korneliussen

Nové komentáře u autorových knih

Homo sapienne

„První tři kapitoly mě hodně bavily a okamžitě ně kniha vtáhla. Škoda, že pak trochu ztratila dech..“
— sBety

Homo sapienne

„Patřím do skupiny čtenářů, která se do knihy zamilovala. :) Zkusím stručně shrnout důvody, proč se tak stalo. 1) Grónsko a queer. Ono totiž... kolik jste viděli nebo dokonce četli knih z grónského prostředí? Já tedy moc ne, před nějakou dobou jsem si pořídila knihu grónských mýtů - ale to je asi tak všechno... Obecně v poslední době severskou literaturu vyhledávám a mám ji ráda, takže přečíst si něco z pro mě ne tak dobře známého koutu světa, nahlédnout do grónské společnosti, trochu se s ní seznámit - to je samo o sobě dost vzrušující. A obzvlášť když se jedná o nahlédnutí do života queer lidí žijících na tomto největším ostrově světa. Z náznaků jsem pochopila, že vydat podobnou knihu právě v Grónsku je něco naprosto jedinečného a dokonce i značně odvážného. 2) Jazyk a styl psaní. Musím říct, že ten moderní styl, kdy se v knize prolínají klasické části s sms konverzacemi, mě bavil. Stejně tak práce s jazykem a vnoření anglických pasáží. Myslím, že to odpovídá stylu komunikace dnešní generace. Bylo to osvěžující a hravé. I to, jak autorka pracovala s odkazy na hudbu (objevily se v názvech kapitol i v příběhu), na mě působilo velmi dobře. 3) Uspořádání knihy. Hodně se mi líbila práce s postavami a že každou kapitolu nám vyprávěl jiný vypravěč. Příběhy jednotlivých protagonistů se přitom neustále prolínaly, navazovaly na sebe a byly pospojovány drobnými nitkami tak, jako tomu je ve skutečném životě. Díky tomu jsem byla do příběhu zcela vtažená a čekala, jak se nastíněná "kudrlinka" rozplete. :) Za mě tedy panovala velká spokojenost a knihu bych doporučila. :)“... celý text
— AlčaH

Homo sapienne

„Homo sapienne je zvláštní kniha, důležitá svým obsahem a pro publikum, kterému je primárně určena (autorka je Gróňanka a své dílo dále přeložila i do dánštiny, díky čemuž se mohlo distribuovat na světový trh). Co šokuje v padesátitisícovém Grónsku, bude asi méně šokující pro Středoevropana neb už jsme se (doufám) posunuli a tématika sexuální orientace a transgenderu nám už (snad) není tak vzdálená. Korneliussen vystavěla svůj román do pěti kapitol, v nichž nechá promlouvat vždy jednoho z protagonistů – příběhy přitom elegantně proplétá a vrství vztahové peripetie. Bohužel podle mého názoru působí postavy poměrně ploše a rozsáhlé a komplikované téma je jakoby odbyté a klouže po povrchu. Více ve mně zůstala akorát transgenderová kapitolka. Zajímavé a dynamiku podporující jsou vložené chaty aktualizující obsah a ukazující, jak vlastně něco, co se odehrává mezi řádky konverzace, velmi silně ovlivňuje dnešní vztahy. Pro někoho angličtiny neznalého budou naopak rušivě působit ponechané celkem rozsáhlé a časté anglické pasáže (překlad najdete na konci knihy). Sama si jejich zařazením nejsem moc jistá a dovedu se představit, že kdybych si je neuměla přeložit přímo v textu, bude mě obtěžovat neustálé listování a snaha pochopit jejich význam. Celkově pro mě Homo sapienne zůstává ve škatulce průměr, téma je důležité a bylo fajn nahlédnout, jak k němu přistupují na dalekém severu (ačkoliv celkem nepřekvapivě dost podobně jako u nás), literárně si ale nemyslím, že se jedná o něco jedinečného.“... celý text
— Sorrow

Homo sapienne

„Současný grónský román, už to by samo o sobě patrně stačilo, aby člověk zbystřil pozornost. Homo sapienne ale vyčnívá i v jiných ohledech, zejména tím, jak věrně zrcadlí dnešní svět a problémy mladých. Důležitá je i promyšlená struktura, kdy je každá část vyprávěna jednou z pěti hlavních postav, přičemž jejich životy se prolínají průběžně, nikoli až v (šokujícím) závěru, jak bývá obvyklé. Obeznámenost autorky s LGBTQ+ komunitou dělá z knihy kromě kvalitního literárního počinu taky společensky přínosnou záležitost.“... celý text
— Alphwen

Homo sapienne

„Možná to někteří z nás zažili. Hledání sexuální identity. Zmatené pocity. Binec v hlavě. Chápu, že v 60-ti tisícovém Grónsku kniha musela vyvolat senzaci. Možná se z ní spousta mladých lidí ztotožňuje. Je napsána moderním jazykem, děj je občas proložený smskami, které přeskočit by byla chyba, neboť jsou pro pochopení děje často zásadní. Nevadily mi ani vulgarismy. Tak nějak do příběhu zapadly. Asi první grónská kniha, kterou jsem četla. Doufám, že ne poslední.“... celý text
— Yorika

Přejít na knížky autora