Nanao Sakaki
japonská, 1923 - 2008
Populární knihy
Nové komentáře u autorových knih
Jít nalehko…
„Cítím se jako doma mezi aljašskými ledovci,
V mexické poušti, v tasmánském pralese,
V údolí Dunaje, v mongolských stepích,
Na sopkách Hokkaida i na korálových útesech
Okinawy.
A - jednoho slunečního letního jitra
Pěšky se tiše vytratí
A nezanechá po sobě ani stín.
(Autobiografie, str. 135)
Potulný japonský básník Nanao Sakaki, prošel celý svět a byl přitom svobodný a ... Šťastný.
P.S.: Já mohu jen číst a v tichosti závidět“... celý text
— evelýny
Jít nalehko…
„Jednou přijde den
(těším se)
kdy duše přivolá jeho knihu
(začnu se smát)
však nevím, zda dokážu
(mám strach)
číst řádky nalehko
(pocítím tíhu)
přestat se bát...“... celý text
— Velekněžka
Jít nalehko…
„/.../
Ve dvacátém prvním století
všechno zmizí
z planety Země
ale někde - -
říká vítr - -
někde ve dvacátém prvním století
žijí Romeo a Julie
žijí Romeo a Julie.
(Nanao Sakaki: Jít nalehko. Básně japonského poutníka)
#letnicteni #3K #klubklatovskychknihomolu #knihomolove #7“... celý text
— Předčítačka
Jít nalehko…
„Je to jen (pod novým názvem) další vydání výběru básní, které vydalo v letech 2002 a 2004 nakladatelství Jitro. Tehdy se jednalo o rozšířenou a poněkud odlišnou verzi výběru, který v roce 1990 vydalo nakladatelství Pražská imaginace.“... celý text
— patsch
Nanao
„Když zemřel, jeho přátelé mu poslali mnoho vzkazů a básní, vyjadřujících jaký byl. Tahle ho dobře vystihuje:
stará duše
básník
radarový operátor
houbař
pouštní krysa -
milovník
10 000 řek
rozbíjející zrcadla,
aby našel
hvězdy
co jsou k snědku
A ještě skvělá vzpomínka, kterou napsal Lee Bentley 6. ledna 2009:
Když jsem byl na univerzitě studovat keramiku raku, začal jsem se zajímat o zenový čajový obřad, který byl spojen s technikou raku. V té době jsme měli hostujícího profesora, pana Inue, který byl kulturním znalcem Japonska.
Řekl jsem mu o svém zájmu, a že bych chtěl cestovat do Japonska, abych viděl obřad, jak jsem o tom četl v zenových textech. Pan Inue velmi jemně vysvětloval, že to, co jsem chtěl vidět, zmizelo již v 19. století. Takže jsem rezignoval, že už to nikdy neuvidím.
O mnoho let později (197?): Bydlel jsem v Arroyo Seco a cestou z Taosu jsem sebral stopaře, to bylo Nanao. Bydlel v opuštěném školním autobusu v lese na hoře na vrcholu silnice. Když jsme se na silnici dostali co nejblíže, vystoupil a zeptal se nás, jestli si dáme čaj. Vydali jsme se tedy lesem k jeho školnímu autobusu. Nanao zažehl malý oheň v hibachi, který měl uvnitř tohoto vraku autobusu, a ke mému naprostému úžasu udělal klasický obřad zenového čaje, přesně jak jsem četl během svých vysokoškolských dnů. Dělal to tak přirozeně, jak jen bylo možno, pokračoval v „brilantním“ rozhovoru, a přitom mával zeleným čajem v konvici, byl jsem v úžasu a viděl před sebou to, co mi bylo řečeno, že zmizelo z tohoto světa.
Bylo mi požehnáno, že jsem Nanaa poznal, byl ztělesněním zenového blázna, budu ho hledat v horských mlhách.
Jeho básně nelze nemilovat. Čtu je už mnoho let před spaním... R.I.P.“... celý text
— Pablo70
Nanao Sakaki - knihy
| 2022 |
 Jít nalehko… |
| 1990 |  Nanao |
Žánry autora
Štítky z knih
japonská literatura japonská poezie haiku
Sakaki je 12x v oblíbených.