Miroslav Jandovský

česká, 1928

Populární knihy

/ všech 26 knih

Nové komentáře u autorových knih

Když naprší, zase uschne Když naprší, zase uschne

Já vůl. Nechám se nalákat, zní to zajímavě. Ale není to ani milostné, ani detektivka, ani vědecké, snad jen zarytý helénofil by si možná přišel na své. Nebo filosofický nerd. Prostě ne. Pár momentů je slušnějších, třeba obálka. Ale jinak to ve dvou třetinách vzdávám a nedočtu. Nic mi to neříká.... celý text
kuruteku


Non testatur Non testatur

Nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že jsem si tenhle titulu vybral jen kvůli jeho obálce. Od Miroslava Jandovského jsem v minulosti četl zatím pouze Prezidentovo poslední odpoledne, a to byl průšvih jako hrom. Mělo mě to varovat, ale kdo chce kam, pomozte mu tam… a tak jsem dal „Neověřené zprávě“ šanci. Tak velká pohroma jako návštěva protiatomového krytu to naštěstí nebyla, ale o nějakém nadšeném jásání se bohužel také mluvit nedá. Hospodské tlachy trojice důchodců o světě, životě, politice, umění, ženách a tak vůbec sice mají punc vysoké filozofické školy a hlubokými myšlenkami až marnotratně hýří (zvlášť když jsou prokládány slavnými latinskými citáty), ale jako kolotoč na pouti se točí stále dokola kolem jediného středu. To už lépe dopadá vztah sochaře Jouzy k o mnoho let mladší Markétě, který v sobě navíc nese pel zakázaného tajemství. Pohříchu se této linii nedostávalo tolik pozornosti, kolik by si zasloužila. Utopena v mohutných salvách filozofování, pak gradovala až příliš opatrně a jaksi do ztracena. Non testatur tak zůstalo v mých očích jen zbytnělým rétorickým cvičením, byť vysoce kultivovaným.... celý text
ludek.n


Sám sobě bezdomovcem Sám sobě bezdomovcem

Název knihy a anotace mě navnadily, obsah trochu zklamal. Příběh zasazený do reálného prostředí, ale pro mě jen těžko uvěřitelný.
Zorka



Vánoční hon Vánoční hon

Knihu jsem si půjčila z Recepce na dovolené, moc se mi líbila, hezký autor popsal své veselé dětství , a poté smutné dospívání v období začínající války.... celý text
jasmína


Mít moc Mít moc

Kdo očekává klasický historický román, ať raději sáhne někam jinam. Kdo má chuť si přečíst něco nestandardního a užít si několik hodin ve společnosti knížete Břetislava ať neváhá. Spousta historických událostí má v jeho vzpomínkách zcela jiný průběh, než je klasický výklad. I jazyk, kterým kníže vzpomíná, je jazykem současným s mnohými přirovnáními v té době určitě neexistujícími. Ale kdo může dnes něco říct o jazyku běžného člověka 11. století? Kníže tak mluví spíš jazykem ne příliš vzdělaného i když inteligentního muže, který má na krku neustálý boj o přežití. Možná i tak trochu šéfa gangu, který bojuje o svůj životní prostor. On k němu měl tehdejší kníže dost blízko. Prakticky jediný argument byla síla trochu křísnutá lstivostí. A ten jazyk to vše jen násobí. Nějaká spisovnost s pár archaickými výrazy by jen škodila.... celý text
hanzmb