Mario Appelius

Přidat do oblíbených Koupit knihy

italská, 1892 - 1946

Populární knihy

/ všech 6 knih
Ju-Ri-San, malířka chrysantém
Ju-Ri-San, malířka chrysantém
Šel jsem světa kraj...
Šel jsem světa kraj...
Za velikou zdí
Za velikou zdí
Hřbitov slonů
Hřbitov slonů

Nové komentáře u autorových knih

Šel jsem světa kraj... Šel jsem světa kraj...

„Tak u téhle autobiografie jsem se hodně nasmál. Mario Appelius byl rozený dobrodruh, bystrý pozorovatel a vtipný vypravěč. Jeho otec byl vojenským atašé, přesto už v 9 letech poprvé utekl z domova, v 15 byl plavčíkem a o rok později jako černý pasažér plul do Saigonu, aby procestoval celý svět. Byl ale také zapálený fašista a rasista. Příhody z Asie a Afriky byly výborné, Paříž nudná, konec knihy je pak oslavou italského fašismu. Nejtemnější byla kapitola Ostrov kokosových palem, kde M.A. se svými kumpány, ozbrojeni revolvery a bičem, honí do otrocké práce v pralese malý nárůdek domorodců na filipínském ostrůvku Roroquí. "Můj otec četl algebraické pojednání jako román, zatím co jeho syn Mario se narodil bez matematických buněk ... Ještě dnes, kdykoliv si vzpomenu na nejmenší společný násobek, představuji si jej jako druh jakéhosi obrovského polypa s dlouhatánskými chapadly. Kořeny a mocnitelé jsou pro mě kabalistickými pojmy. Stejnou záhadou pro mne zůstalo, jak lze rozdělit kosočtverec nebo kouli bez nože, sekery nebo pily."“... celý text
— braunerova

Za velikou zdí Za velikou zdí

„Sice země asijské nejsou pro mě nic moc, ale v této knize si člověk v některých věcech zopakoval zeměpis a nástin dějin ze zemí asijských, které byli součást tehdejšího Sovětského svazu i z dějepisu boj mezi Ruskem a USA o Koreu, která pak v rámci politiky byla rozdělena na Sever a Jih . Jinak jsem si dělala legraci z toho, že my máme bojovného souseda v podobě Německa, Turci zas byli nebezpečí pro balkánské země no a pro asijské národy bylo nebezpečí Japonska. Jediná teoreticky evropská země,která se pletla do asijských území bylo Rusko. Taky je pravda ovšem na druhou stranu o popsání autora Sibiře coby nerostného bohatství tak vlastně tehdejší Sovětský svaz z toho docela i těžil“... celý text
— maryzka

Hřbitov slonů Hřbitov slonů

„Dobrodružný příběh plný bílého rasizmu, italského nacionalismu, černošských pověr a tajemna. Na farmě Bunga kdesi v rovníkové Africe žije Van Der Selder, jeho krásná dcera Magda a skupinka kolonistů, převážně Italů. Pod jejich vedením na 3000 černochů z kmene Batumba, poháněných karabáči a revolvery, přetváří prales na úrodná pole. Kolonii ale hrozí nebezpečí. Pověsti domorodců vypráví, že kdesi v džungli existuje hřbitov slonů a vládne tam král Sambirů. Útlou knížku jsem za večer přečetl. "Ušlechtilá italská krev vřela v žilách těchto statečných mužů a bylo spravedlivé, aby právě tento poslední zápas vybojovala veliká rasa západu, která první započala tento boj ve jménu Říma a kříže."“... celý text
— braunerova

Černá sfinga Černá sfinga

„Cestopis z pera italského fašisty, plný rasismu. Škoda, že je dnes význam těchto slov vyprázdněný, neboť jsou takto nálepkováni šmahem všichni vlastenci a odpůrci multikulturalismu. Jinak je ale M.A. výborný a vtipný pozorovatel krajiny i lidí. Na kapitolu o Tuadeni, solném městě otroků, nebo na jeho vyprávění o islámu jsem musel dlouho myslet: "Kráčím po podivném koberci tříštícího se skla, mezi stěnami hvězdného, chvějícího se světla. Vdechuji ovzduší bledosti. Tuším tajemství země, neznámé tepny globu. Příroda povznáší vašeho ducha, zhnuseného divadlem lidské bestiality, k vyšším pocitům nesmírnosti." "Jejich život je proniknut duchem náboženství, jejž jakoby ssály s mlékem mateřským, náboženství, v němž každá zvyklost a každý čin, i nejprostší a nejintimnější je upraven zákonem, totiž Koránem, jenž je zároveň evangeliem, právním kodexem, sbírkou předpisů policejních a občanských, alfou a omegou osobních citů i vůle, poněvadž je nejvyšším zákonem božím. Allah! Ilallah ... Mohammed cherib!"“... celý text
— braunerova

Za velikou zdí Za velikou zdí

„V roce 1939 získal autor povolení od japonské vlády procestovat loutkové státy Mengkukuo a Mandžukuo a také Koreu. Vlakem jel z Pekingu do Kalganu v Mongolsku, pokračoval do Jeholu a Hsičingu v Mandžusku a přes Charbin a sibiřskou hranici na Amuru se dostal do Koreje. Nakonec navštívil ještě Kurily a Sachalin. V knize popisuje své zážitky, historii navštívených území a tehdejší politickou situaci. Jakožto správný italský fašista představuje japonskou okupaci Číny jako nositele pokroku a obránce asijských tradic proti anglickému, americkému a ruskému imperialismu. Jinak je ale bystrý pozorovatel a jeho vyprávění, plné lehké ironie, přiblíží čtenáři tuto dnes již zapomenutou historii. Kapitola o Charbinu, kde dožívali tisíce bývalých bělogvardějců, byla výborná. Příběh o nelítostném baronu Ungern von Sternberg a jeho snu o mongolské říši byl až dojemný. "Ze všech jejich nadějí a snů nezbývá již nic. Zbývá vodka, která umrtvuje a vraždí. A zbývá Maruška. Maruška, žena ... Maruška, Rossija - Rusko ... Maruška - sen, který umírá vždy až naposled."“... celý text
— braunerova

Přejít na knížky autora