Kealan Patrick Burke

Nové komentáře u autorových knih

Kyselé bonbony

„„Čtyři měsíce poté, co se poprvé setkal s chlapcem ve Walmartu, vypadl Philu Pendletonovi poslední zub.“ Zrnka temnoty vyprodukovala již šest příběhů od různých autorů. Toto je v pořadí sedmá povídka v této sérii. A mohu říci, že zatím je to jeden z těch lepších příběhů. Kyselé bonbony se mi velmi zamlouvaly. Je to příběh tajemný, hororový a smutný. Kelan Patrick Burke se mi trefil do noty. Mám rád tyhle příběhy, kdy si vás někdo svou vůlí totálně podmaní a manipuluje s vámi. Navíc je to okořeněno neznámou dimenzí, či snad jinou alternativou, než pozemskou. Ano, je v tom tak trochu cítit Stephen King, ale tohle má prostě své kouzlo a tak se to dá přehlédnout. Malá ochutnávka: Poté co si Phil v koupelně opláchl obličej a prohlédl zlobra v zrcadle, zamířil do obývacího pokoje a popadl jednu borovicovou židli s tvrdým opěradlem. Bez jakékoli snahy zůstat zticha, protože v tak pozdní fázi se to stejně jevilo zbytečné, zvedl židli nad hlavu a třískl s ní o dřevěnou podlahu. Potřeboval tři rány, než se jedna z noh uvolnila, a právě s třetí ranou zhasla světla, takže se dům ponořil do temnoty. Od začátku je to napínavé, neuvěřitelně uvěřitelné a smutné. Hlavního hrdiny je vám líto, ale na druhou stranu mu fandíte a obdivujete ho. Máte ho rádi hlavně díky tomu, že svůj úděl ve hře vyšších mocností - svůj úkol - přijal. Smířil se s ním a snaží se o možnou záchranu. Přitom mu nejde o sebe, ale o další nástupce, kteří by po jeho odchodu mohli zaujmout jeho místo. A tomu se snaží ze všech sil zabránit. Je to kruté dobrodružství a čte se to s jistím napětí a očekáváním konce. Ten sice nepřekvapuje, ale dokáže s přehledem dovést příběh do zdárného a uspokojivého finále. Citát: Takhle to teď bude? Jsem vězeň ve vlastním domě, ve vlastním životě?“... celý text
— Terva

Kyselé bonbony

„Ta hodnocení tady mě tak navnadila, a přitom to za moc nestojí. Ano, dobře a rychle se to čte. Ano, jste napnutí, co jako bude. A to je vše. Možná nechápu žánr, ale mně tam krutě chybí vysvětlení, co to všechno mělo znamenat. Aspoň trošku. Proč se to dělo, co byly zač ty osoby, co to bylo za "svět". Jasně, jsou horory typu, že někdo vleze někam, třeba do domu, a tam začne řádit nějaká síla, co všechny zmasakruje a oni se jen snaží zachránit, a taky nikdo nevysvětluje, kdo to dělá a proč. Ale tady byl evidentní záměr. Ty bytosti měly jasný cíl, proč dělají, co dělají, evidentně v tom byla logika, postupovaly podle plánu. Takže když se nakonec nic z toho nedozvíte a zůstane jen u toho, že "něco záhadného" ohýbá realitu a ničí postupně "nějak" vybrané lidi, a nic dalšího, je to dost frustrující. A vám nezbude než to prostě přijmout a vystačit si s tím. Ale mně to prostě nestačilo. A taky by knížce prospěla lepší jazyková korektura.“... celý text
— LaCucaracha

Kyselé bonbony

„Tato kniha je emotivní a dojemný příběh, který odhaluje komplexní vztah mezi otcem a synem. Na první pohled se zdá, že jsou jako každý jiný (otec a syn). Nicméně, jakmile se začnete ponořovat do příběhu, zjistíte, že jejich vztah je mnohem bohatší hlubší. Autor představuje Phila jako otevřeného otce, který má sice volnější přístup k výchově, což někoho může zarazit. Jeho tolerance k chování syna a shovívavost k jeho slabostem vytváří dojem, že je příliš uvolněný. Když se Adam dostane do situací, kde ztrácí nervy a začne hystericky řvát, otec zůstává klidný, což může vzbuzovat rozpaky a otázky ohledně jeho rodičovských dovedností. Příběh se postupně stává srdceryvným, když se začíná projevovat zhoršující se zdravotní stav otce. Autor obratně propojuje fyzickou křehkost s emocionální silou vztahu mezi Philem a Adamem. Čtenáři jsou svědky boje s nemocí a zároveň sledují, jak se jejich vztah stává ještě hlubším a silnějším. Je to dojemný příběh, který nabízí pohled na to co znamená být rodinou. Je to sladká lahůdka, ale také silný příběh o lásce, pochopení a síle rodiny, který zanechává hluboký dojem.“... celý text
— Michelle13