Karma Brown

Přidat do oblíbených Koupit knihy

kanadská

Nové komentáře u autorových knih

Recept na dokonalou manželku Recept na dokonalou manželku

„Ale no tak jo, byť to nebylo to nejlepší co jsem četla tak se to dalo, je ale mnoho podobných knih a já tady bohužel nenašla nic nového a dost jsem se nudila.“
— Noisette73

Recept na dokonalou manželku Recept na dokonalou manželku

„Tenhle námět je tak častý, až je trapný. (žena v domácnosti, 50. - 60. léta, USA) Žena, která je diskriminovaná, nešťastná, ... A znovu opět vykresleno, jak je super, že můžeme žít v dnešní době, kdy už tu rovnoprávnost máme. Bravo“... celý text
— Andi

Recept na dokonalou manželku Recept na dokonalou manželku

„Čekala jsem takovou padesátkovou selanku a ono z toho nakonec vyšlo něco jiného. Klidně bych si přidala ke čtení další kapitoly ze života Nellie. I více receptů. Naopak o sebestředné Alice bych už číst nechtěla vůbec. To byla spisovatelka asi tak, jako já jsem kosmonautka. Jinak shrnuto: čtivé, překvapivé, smutné.... s hořkou pachutí na závěr.“... celý text
— Marisol

Recept na dokonalou manželku Recept na dokonalou manželku

„Nejsem příznivec ženských románu, nicméně čas od času není na škodu stočit oko k jinému žánru, a proto jsem po knize sáhla. Zároveň jsem zatoužila po něčem nenáročném, a to kniha splnila. Nellie, která se potýkala s údělem manželky své doby, kdy bylo ženským posláním učinit manžela šťastným (byť to byl třeba násilnický zm*d), mi byla velmi sympatická. Své trable vyřešila překvapivě krajním způsobem. Alice, přestože žila v době rovnocenného partnerství, dělala botu za botou a sama se zamotávala do klubka vlastních lži (byť měla manžela, který by zvládnul ustát pravdu, jelikož svoji ženu evidentně miloval). Tahle holka mi prostě připadala jednoduše pitomá, zahleděná do vlastního mikrosvěta křivd...a ve finále dosáhla svého. Mno, vlastně mi nevadí, že tenhle fascikl mám vypůjčený z knihovny a zítra ho odnesu zpět. Teda, ještě než si opíšu pár receptů;)“... celý text
— Luciefever

Recept na dokonalou manželku Recept na dokonalou manželku

„Vintage obálka evokuje nevšední zážitek, a ten se pod ní opravdu skrývá. Každá kapitola je uvedena obrázkem kuchyňského válečku. Následuje buď recept (většina mi přijde dost divná a zkoušet určitě žádný nebudu), nebo asi sto let staré doporučení pro spokojené manželství (z pohledu dnešní doby už naštěstí docela humorné). Děj tvoří příběhy dvou žen, které spojuje starý dům. V knize se hodně kuchtí a okopává. Autorka píše čtivě, ale žádná z postav mi nebyla sympatická. Jedna je týraná travička, druhá je přebornicí ve lhaní, protože se nevymezila ve vlastním životě. To mi zkazilo celkový dojem. Recept na dokonalou manželku přečtením nezískáte a podtitul Ženy nejsou takové , jak si muži představují…. Nevím, co si představují muži, předpokládám, že nic z výše uvedeného. Já mám o receptu na pana Dokonalého jasnou představu :D 1. Krása. Mužská krása se zbytečně přeceňuje. Jasně, že se mi líbí chlap v padnoucím obleku s podmanivou vůní, ale úplně stejně se mi líbí v orvaných montérkách a propoceném triku. Jediné na čem trvám je výška. Moje kamarádka Katka považovala za nejromantičtější - stát na špičkách v botech na podpadku, když se s Ním bude líbat. Bohužel jí osud přihrál jen asi o 3 cm vyššího… Takže na špičkách nestojí a všechny boty na podpadku vyměnila za balerinky. 2. … aby neměl v hlavě sečku. Tak se to říká u nás v kraji. Já to radši nazývám sexy-mozek. Musí mít v hlavě cokoli, za co je můžeme obdivovat. 3. Prý to máme všechny geneticky zakódované a souvisí to se zajištěním potomků, ale nevěřím, že muj výběr ovlivní jaké má hodinky na zápěstí, značka mobilu u ucha nebo čím se vozí. 4. Podmínkou každého spokojeného vztahu je rovnováha. Jestli někomu naservíruji svou duši, očekávám, že z té své mi dá aspoň půlku. Pokud se úplně netrefím s dárkem, je fajn ocenit třeba snahu. Prostě když absolvuji několik set kilometru snahy, čekám, že ten druhy udělá taky par kroku mým směrem. Sestoupí ze svého piedestalu, ze kterého shlíží na svět. Jinak zlomím pomyslnou hůl s dobrým předsevzetím, “ že už nikdy …” Chvíli dávat a pak těžit. Kdyz mi prosla životem smrt, mela jsem možnost těžit. Využila jsem ji. Moc to pomohlo. Kdyz druhou stranu potká to samé, okamžitě odhodím všechna dobra předsevzetí a chystám si argumenty, ze není konec světa. Jenže pomocná ruka je odmítnutá. Hrdost mu nedovolí sdílet smutek? Je zvyklý rány osudu si vždy lízat sám? Třeba slzy osuší jiná ( motýlí křídla )? Snad Dokonalost vztahu dvou lidí spočívá právě ve sdílení našich jedinečných nedokonalostí. Není to jednoduché - přiznat si je a pak je hojně sdílet s tím druhým. Celé se to okoření špetkou pokory a hrstí úcty…. to je muj recept na dokonalý vztah dvou lidí, ať už je to kamarádství nebo něco hlubšího. PS: Až budu hledat bezchybného idola, pak se z tapety mého PC bude usmívat Paul Atreides a já na něj budu obdivně koukat očima lady Jessiky. ;)“... celý text
— Dámaskloboukem

Přejít na knížky autora