Jack Cohen
britská, 1933
Populární knihy
Nové komentáře u autorových knih
Soudný den
„Jsem překvapivě zklamaný, což se mi u Pratchettovek (s jedinou výjimkou série Dlouhá Země) nestává. Ano, Věda na Zeměploše je už svým cílem jiná a je nutné ji posuzovat jinak. Pokud mě však paměť neklame, předchozí díly tak "zmatené" a "málo stravitelné" nebyly.
Co mi vadilo? Už to, jak málo/nepřímo na sebe vědecká a nevědecká část navazuje. V odborné části se pak skáče od tématu k tématu, dokonce se komentář vrací k předchozím knihám a tam uvedeným informacím, polemizuje se, diskutuje se, některé popisy jsou tak zvláštní (například antihmota v bouřkách), že jsem si musel najít vysvětlení jinde, aby to dávalo smysl... Asi jsem zhýčkaný pravidelným čtením Petra Koubského (obecně doporučuji skvělou populárně-naučnou knihu Věda podle abecedy), ale tady jsem se prostě do některých vysvětlení vůbec nedokázal začíst. Nebylo to dostatečně poutavé a natolik zajímavé, vysvětlující a dobře vystavěné, aby se k tomu člověk z nějakého důvodu vracel. Závěrečné kapitoly zaměřené na náboženství jsou pak sice vzhledem k názvu knihy očekávané, ale psané takovým stylem, že tlačí na pilu i u přesvědčeného. Zajímal by mě názor věřících na tuto knihu, ale neřekl bych, že by je to přesvědčilo (a to bych se mýlil moc rád).
A samotný krátký "výplňový" příběh? I ten byl jakýsi podivný, také skákavý, s rušivými detaily* a nedostatečným prostorem pro nějaké rozvedení... Zapomenutelné, nezeměplošské. Pratchett dokázal vždy názor říct skrze příklady, metafory, vtipy, tady je vše jakési hrubé, nezapadající a na sílu.
* Co měly znamenat např. ty dvě zmínky o olihních? Kdyby někdo věděl, dejte mi prosím vědět. Viz "V chodbách se samozřejmě pohybovali i ostatní – a pokud ji nešálil zrak, pak přinejmenším jeden z nich byla oliheň." a "Tohle místo bylo skutečně kouzelné, občas zahlédla tu podivnou oliheň a svíčky zdejší obyvatelé zapalovali jen pohybem ruky."“... celý text
— puczmeloun
Věda na Zeměploše
„Jedná se o populárně naučnou knihu, kterou Terry Pratchett napsal společně s Ianem Stewartem a Jackem Cohenem. Pratchett dal dohromady krátký povídkový příběh o mázích Neviditelné univerzity, kteří uvedli do provozu magický experiment. Díky němu neúmyslně vytvořili vesmír, který funguje zcela jinak, než ten jejich. Zdá se totiž, že v tomhle nově vytvořeném vesmíru neexistuje magie a tedy ani žádné vesmírné želvy, na kterých by mohl existovat život.
Tento příběh je pak po kapitolách prostřídáván s neučnými kapitolami od Stewarta a Cohena vysvětlující na základě přírodních věd (biologie, astronomie, fyzika, chemie, matematika atd.) fungování našeho vesmíru.
A tak se od velkého třesku dostaneme ke stvoření sluneční soustavy a naší Země ke stvoření života na zemi a jeho postupný vývoj. Projdeme si tak prekambrium, prvohory s bohatým životem v mořích, stvoření hmyzu a ryb, ryb, které se rozhodly zkusit své štěstí na mělčinách, přes dinosaury až po éru savců. Tento vývoj je pak zakončen vznikem inteligentní mysli. Vše dostatečně srozumitelné i pro ty, co už zapomněli vše, co se o přírodních vědách učili na základní škole.
Čtení této knihy je tedy o dost náročnější než číst běžné Zeměplochy, ale tahle kniha vás opravdu donutí přemýšlet a určitě se dozvíte i něco nového, co jste dosud neznali nebo vás o tom ani nenapadlo přemýšlet.“... celý text
— Hadati
Věda na Zeměploše
„Mám moc ráda knihy Pratchetta, ale tato mezi ně nepatří, vůbec mne nebavila.“
— Elea
Koule
„To, co vidíme, to ve skutečnosti nevidíme. Čas je jenom v naší hlavě, která je souborem příběhů, které nám nakukali naši předci. A tak dál. Kdo si troufá rozebrat svoje vnímání na molekuly...
Zatímco první díl byl příjemný svým zpochybněním všech možných myslitelných dogmat, druhý se zvrhává v ultramaterialistické popření všeho, co nás přesahuje.
Jsou to myšlenky komplikované a většinou i hluboké, ale dovolím si autorům oponovat – nevíme o žádném objektivnějším přijímači vnějšího světa než je náš vlastní mozek, z logiky věci ani žádný jiný nemáme šanci poznat. Tuto knihu stvořily stejným způsobem "omezené" mozky. Ústřední myšlenka se tak točí v kruhu.
Ani s myšlením se to nesmí přehánět.“... celý text
— jitrnic
Věda na Zeměploše
„Nutno přečíst. Nejlepší kniha o podstatě všeho, s kterou jsem měl dosud čest. Klade víc otázek než odpovědí a to formou nanejvýše zábavnou. Vyznění o naší vlastní nicotnosti je paradoxně dosti optimistické. Provázání pratchettovské fantasy a skoro-seriózních vědeckých dedukcí naprosto dokonalé.“... celý text
— jitrnic
Jack Cohen - knihy
| 2015 |
 Soudný den |
| 2007 | Darwinovy hodinky |
| 2005 | Věda na Zeměploše |
| 2006 | Koule |
Žánry autora
Literatura světová Humor Romány Fantasy
Štítky z knih
Mrakoplaš sci-fi fantasy romány
Cohen je 0x v oblíbených.