Gyrðir Elíasson

Přidat do oblíbených Koupit knihy

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Okno na jih

„Působivá koláž postřehů a myšlenek. Autor tráví dlouhé měsíce v odlehlé islandské osadě a setkává se jen s několika lidmi. Snaží se psát a promýšlí svůj dosavadní život. Izolovanost umožňuje prožít dny naplněné těmi nejzákladnějšími činnostmi – koukáním z okna, rozděláváním ohně, přípravou jídla, procházkami po okolí. Je to působivé a každý melancholik si v tom něco najde.“... celý text
— pistalka

Mezi stromy

„Pestrá škála námětů od hororových příběhů po krátké příběhy, to vše zarámováno líčením severské přírody. Velmi příjemné čtení“
— 000nugatovej

Měděné pole

„Jako se přemisťovat z životu do životu. Velmi zádumčivé, velmi melancholické, velmi islandské. Zvláštní nálada, kterou kniha vytváří. V celku tísnivá, zvláštní, lehce mrazí. Mně se moc líbilo vidět skrze útržky jiných životů.“... celý text
— CervenaVeronika

Kniha od řeky Sandá

„80% - Asi začínám mít trochu problém s tím, že Elíasson dokáže stvořit jen jeden typ hlavního hrdiny, a to osamělého muže kdesi na konci islandského světa, který v podstatě jen doufá, že se nebude muset s nikým bavit. V Okně na jih to byl spisovatel s tvůrčím blokem žijící ve vesnické chatce, tady je to pro změnu malíř, který z omšelého karavanu vyráží do okolního lesa a pokouší se s pocitem neuspokojení malovat stromy. Autorovi se naštěstí daří přírodu zachytit lépe než malířovi a jeho popisy procházek ve čtenáři zanechají pocit, jako kdyby tam byl s malířem. Opět v příběhu najdeme střípky z předchozího života, pár úsměvných úvah (zauvažoval jsem, zda mrtví mohou spadnout z koně, ale k žádnému závěru jsem nedospěl) a zamyšlení (Teď mě ovšem kladení pastí na králíky už vskutku nezajímá. Mám dost všech těch pastí, které jsem nastražil sám sobě) a pocit, že samota může být nejen bezútěšná, ale i docela fajn.“... celý text
— evismaior

Okno na jih

„Veľmi ma bavilo čítanie si tejto knižky. V podstate sa tam nič dokopy nedialo, len samota muža, ktorý sa snaží napísať knihu (a veľmi mu to nejde - čo mi pripomína naše ľudské ne-snaženie sa o niečo) a pritom sa sem tam zjavuje akási tajomná ženská postava. Na záver si ani človek nemôže byť istý, ako to s ním celé dopadlo. "Svět putuje po podivných dráhách, a to nejen kolem Slunce."..."Už dávno vím, že domy dokážou truchlit, že dokážou cítit stesk."“... celý text
— dominga

Přejít na knížky autora