Andrew Sean Greer

Populární knihy

Zpověď Maxe Tivoliho

Less

Příběh jednoho manželství

Nové komentáře u autorových knih

Less

„Velmi příjemné překvapení. Základní dějová linka mi připomíná román Hostující profesoři od Davida Lodge, kde se s hezkou dávkou sarkasmu zobrazuje, jak mohou univerzitní pedagogové na cizí náklady objíždět svět, planě tlachat na výměnných pobytech a přitom vystupovat jako opory společnosti. V příběhu pana Lesse - básníka a spisovatele - je to podobné: podnikne cestu doslova kolem světa, přičemž "téměř celou výpravu mu zaplatí honoráře od pořadatelů festivalů, literárních komisí, univerzit, stipendijních programů a mediálních korporací" (s. 27). ((Podobných spisovatelských nomádů bývá každoročně plný i náš knižní veletrh.)) Nejhezčí a nejautentičtější mi připadaly epizody z Berlína a Ósaky, a vůbec - na to, že jde o amerického autora, bylo překvapující, kolik lokálních reálií a typických jevů např. z Evropy (o které občané USA většinově netuší téměř nic) autor zná a dovede případně použít. Příběh je i zajímavou sondou do sanfranciského literárního života, vydavatelských praktik a zejména do sféry soudržnosti, hysterie a histrionství, žárlivosti a vydírání, vášní a zrad v komunitě literárně činných amerických gayů - některé epizody tohoto ranku byly dojímavé, některé zas groteskní. Četlo se to snadno - nejen že mne zaujal obsah, ale tentokrát mi velmi příjemne vyšla vstříc i velikost písma a rozteč řádků (moc se přimlouvám za takovýto formát stránek a dávám jej do pozornosti i dalším vydavatelům).“... celý text
— Koka

Less

„Pro mě pitoreskní cestovní román s krásně zakomponovanou milostnou linkou. Bavilo mě to moc a užila jsem si čtení. Půjdu proti proudu, ale za mě je ten Pulitzer oprávněný a bavil mě i jistý úsporný minimalismus vyprávění, který ale dával dostatečný prostor vykreslení atmosféry a neochudil mě o čtenářský zážitek. Vyloženě mě zajímalo, co se Arturovi na jednotlivých zastávkách stane a bavilo mě vyvrcholení celé knihy, i když se dalo tak trochu předvídat. Taková poznámka, pro mě kniha skončila vlastně tím telefonickým hovorem s Robertem a Marion. V tom je tak nějak vše a k tomu to směřovalo, ten zbytek beru jako nutný epilog.“... celý text
— Nifredil

Less

„Tak už vím, jak má vypadat kniha, která je hodna Pulitzera. A není to žádná paráda, to musím zdůraznit. Ačkoliv anotace doslova láká čtenáře na cestování a zážitky z cest, ničemu takovému se čtenáři nedostane. Less opravdu cestuje, ale spíš ve svých myšlenkách navštěvuje lidi z minulosti a zamýšlí se nad tím, jak mu bylo, když byl mladý. Valná většina děje se totiž odehrává v jeho minulosti, kdy vzpomíná. A opravdu ten děj převažuje nad současností a nad jeho cestami po světě. Tento román je popsaný jako "humorný", celou dobu jsem si říkala, kde ten humor je? Gaye jsem vždycky měla za milé a přívětivé lidi, ale Less ani na okamžik nepůsobí takovým dojmem. Spíš jako starý bručoun, který je věčně nespokojený s tím co má, a co zažil. Velice těžko na této knize hledám kladné stránky, a říkám si kde ty kladné stránky našli ti, kteří rozhodovali o Pulitzerově ceně.“... celý text
— Katy_vKnihách

Příběh jednoho manželství

„Asi trochu omyl. Divný pocit ze čtení, zatím nevím o co go. Nesrozumitelné náznaky, rádoby tajemství, ale dost o ničem. Uvidíme, jestli to vůbec dočtu. A najednou po 50. straně zvrat a docela síla. Rodinka jsou černoši, což v 50. letech nebyl žádnej med, navíc na manžela si přišel dělat nárok jeho bývalý milenec a spousta dalších překvapení. Kdyby vynechal lyrický pasáže, tak to mohlo bejt dobrý. Trochu nevyužita síla příběhu.“... celý text
— Radimka

Zpověď Maxe Tivoliho

„Zajímavý nápad a skvěle napsaný příběh, nečekal jsem ,že mě bude kniha takhle bavit. Za mě naprostá spojenost a knihu doporučuji.“
— jiri77

Přejít na knížky autora