Alain-Fabien Delon

Nové komentáře u autorových knih

„Fabiene - tvůj výkřik do tmy jsem si musela nechat rozležet v hlavě .... Ještě si z tisku pamatuji tvé problémy se střelnou zbraní - ale neznala jsem podrobnosti .... Není jednoduché vypořádat se se slávou - a myslím, že i otec Alain se s tím potýkal .... Ale opustit dospívajícího chlapce - nechat ho napospas okolí .... jak to může dopadnout ? I když některé jeho reakce jsou drsné - v podstatě je to obrana proti nepochopení ..... Díky Bohu za to setkání s psychiatrem - snad se Fabienovi podaří vypořádat s osamělostí .... Určitě doporučím ke přečtení ..... není lehké být dítětem, ale ani rodičem ....“... celý text
— intelektuálka

Z rodu vyvolených

„Když jsem na knihu poprvé narazila v knihkupectví, hned mě zaujala, přesto jsem s nákupem dost váhala. Nakonec jsem neodolala a jsem ráda. Chtěla jsem do ní původně jen nakouknout, protože tu mám několik dalších rozečtených knížek, ale chytla mě a během dvou dnů jsem ji dočetla. Přišel mi zajímavý nejen obsah, zpracování náročných témat, ale i výstavba textu, díky tomu si knížka udržela moji pozornost. Některé věci by se nicméně daly udělat lépe, takže dávám jen čtyři hvězdy, ale rozhodně doporučuji k přečtení.“... celý text
— ComposeAdela

Z rodu vyvolených

„Nečekaně dobře napsaná kniha, jejíž autenticitu nepochybně umocňují autorovy vlastní prožitky ze vztahu se slavným otcem. Působivé, naprosto uvěřitelné vyprávění jaké by čtenář mohl očekávat spíše od daleko vyzrálejšího autora. Slibný talent!“... celý text
— IvaKo

Z rodu vyvolených

„Pro mě velmi příjemné překvapení, zcela souhlasím s předchozím komentářem.“
— bagel

Z rodu vyvolených

„Právě jsem s lítostí knihu odložila a píši komentář, dokud je atmosféra čtenářského prožitku ještě naplno ve mně. Ještě před otevřením prodejen knih jsem si ji za výlohou vyhlédla a hned první den koupila. Měla jsem rozečtených několik knih, takže přišla na řadu až včera večer. Na dva zátahy jsem přečetla a byla jsem velice mile překvapena vyspělostí jazyka , strukturováním děje - přechody z minulosti do přítomnosti, z vypravování do vzpomínek. A ta postupná gradace mne zasáhla do morku kosti , při posledních slovech jsem litovala, že už je konec. Přiznám se, původně jsem si myslela, že půjde o čirý kalkul zpovykaného synáčka slavného otce, ve kterém se vykřičí z frustrace ze vztahu se svým otcem. Přesto jsem si knihu chtěla ze zvědavosti přečíst a jsem ráda. Ten mladík je opravdu talentovaný - s lehkostí píše o tak vážných věcech jako je složitý vztah mezi synem a otcem- vice nenapovim. Zatímco v řadě knih přeskakuji řádky a někdy i celé stránky, plné balastu s cílem natáhnout mnozstvi popsaného papíru, zde jsem nepřeskočila ani písmeno. Doporučuji k přečtení i zamyšlení - každý jsme něčí dítě , řada z nás i něčí rodič. Přiznám se , prvním podnětem byla ČV v DK. Budou mě moc zajímat vaše komentáře .....“... celý text
— Jordanka9

Přejít na knížky autora