Robert Maynard Pirsig životopis

Přidat do oblíbených Koupit knihy

americká, 1928 - 2017

Životopis

Jako předčasně vyspělé dítě – v devíti letech IQ 170 – přeskočil Robert Maynard Pirsig několik ročníků, ovšem ústrky kvůli koktavosti v něm nezanechaly na školství ty nejlepší vzpomínky. V roce 1944 začal studovat biochemii na Minnesotské univerzitě, studia dokončil v roce 1950 – k přerušení došlo jeho povoláním do války v Koreji. Zájem o východní filosofii jej přivedl na Benáraskou hinduistickou univerzitu v Indii (1951).

V 50. letech působí na Minnesotské univerzitě na volné noze jako technický redaktor, žurnalista a vede literární semináře.

Na Montanské státní univerzitě v Bozemanu vyučuje anglickou kompozici a technické psaní (1959–61), totéž a rétoriku (1961–62) na Illinoiské univerzitě v Chicagu, oženil se s Nancy Ann Jamesovou (1954–78) ), s níž měl dva syny, Chrise a Theodora.

Duševní problémy jej v období 1960–63 přivedly do psychiatrických léčeben, kde se podrobil šokové terapii.

Následně pak – v letech 1963-67 – pracoval jako autor technických příruček u elektronických firem v Minneapolisu a až do r. 1973 působil u technického nakladatelství Century Publications. V letech 1973–75 byl v představenstvu Minnesotského zenového meditačního centra.

Pirsigův první román se silně autobiografickými prvky Zen and the Art of Motorcycle Maintenance: An Inquiry into Values (1974, č. Zen a umění údržby motocyklu, 1996) – Pirsig jej začal psát v roce 1967 – se stal nejprve oblíbenou literaturou univerzitní mládeže a teprve později velkou knižní událostí. Román je napsán jako cesta redaktora technické literatury se svým synem na motocyklu napříč Amerikou. Na pozadí popisu rázu ubíhající krajiny, jejích změn, s odbočkami technických popisů údržby motocyklu, se odvíjí jeho duchovní cesta zpět do minulosti, o níž byl připraven elektrickými šoky. Na konci cesty se hrdina knihy dostává ke své znovu objevené filozofické teorii, která je svéráznou polemikou s Aristotelem jako hlavním pilířem euroamerické civilizace. Popisy cesty, technické sekvence i filozofické úvahy jsou podány prostým jazykem, zenem inspirovanou metodou příkladů a názorných příměrů, přičemž se nejedná o útěk k této východní filozofii, ale o nový přístup ke zkoumání antických kořenů euroamerické civilizace. Kniha je tak vedle knih Salingerových jedna z mála, v níž se nenásilně kloubí východní i západní způsob myšlení.

Kniha je inspirativní a aktuální v několika úrovních: je stručnými dějinami filosofie, reakcí na anti-technologická hnutí, úvodem k myšlení obecně, zpochybněním možností jazyka, vzdělávacího systému i vědecké metody poznání, a stejně tak postesknutími nad nízkou úrovní řemeslné zručnosti v moderní výrobě, což jsou témata dodnes, ovšem z větší části odděleně přemílaná v denním i odborném tisku.

V roce 1974 obdržel Pirsig Guggenheimovo stipendium, aby mohl napsat další román.

V r. 1975 si Pirsig s manželkou koupili loď a udělali si lodní zkoušky s úmyslem vydat se na cestu kolem světa.

V r. 1977 začal na lodi, toho času v Anglii, žít se svou budoucí druhou ženou Wendy Kimballovou. Z té doby pochází článek publikovaný v Esquire "Cruising Blues and Their Cure" o stresující nudě a klaustrofobii, která člověka sužuje, když žije v těsné blízkosti milovaného člověka v lodní „hrobce“. Následující rok došlo k rozvodu a k uzavření dalšího Pirsigova manželství.

17. listopadu 1979 zemřel prvorozený Chris na následky přepadení před Sanfranciským zenovým centrem – to je popsáno v doslovu Zenu. Několik měsíců po Chrisově smrti se novomanželům narodila dcera Nell.

V roce 1980 se Pirsig s rodinou odstěhoval do Minnesoty, v roce 1984 pak do Švédska, kde začal pracovat na své druhé knize.

Román Lila: An Inquiry into Morals (1991, č. Lila: Zkoumání morálních zásad, 2007) je založený na stejném dějovém principu jako první – cesta lodí po řece Hudsonu s ženou středního věku jménem Lila. Kniha je kritikou akademické povýšenosti, arogance a nedostatečné duchovnosti odborníků na všech úrovních, zároveń a především je ovšem pojednáním o metafyzice – zde nazvané metafyzikou kvality, v níž je obrácen subjektivně-objektivní úhel pohledu na skutečnost a hledaná spojitost mezi kvalitou a morálkou vzhledem k realitě.

Mimo jiné je kniha také výborným zamyšlením nad příčinami nenaplnění snah hnutí hippies.

Po delších zdravotních problémech zemřel Robert M. Pirsig ve svém domě v South Berwicku v Maine ve stáří 88 let. (zdroj životopisu: www.volny.cz/yettinka/pirsig.htm)

Ocenění

Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.