Pjotr Andrejevič Vjazemskij životopis
ruská, 1792 - 1878
Životopis
Vjazemskij: V. Petr Andrejevič, kníže, spis. rus. (*1792 – †1878 v Baden-Badeně), dětství strávil na statku Ostafjevě nedaleko Moskvy, později dán byl do jesuitského ústavu v Petrohradě a pak v Moskvě studoval soukromě u prof. moskev. university. R. 1812 vstoupil k vojsku jako dobrovolník a pod Borodinem zabiti pod ním dva koně. Za Alexandra I. vykonal několik důležitých poslání diplomatických, za Mikuláše I. byl ředitelem státní banky a v l. 1855 – 58 pomocníkem ministra osvěty. Později žil za hranicemi. Vjazemskij: v. byl odchovancem franc. lžiklassicismu a literární činnost zahájil r. 1808 básní Poslanije v děrevňu (»Věstnik Jevropy«), napsanou v duchu Horatiově. Od té doby hlavním rysem jeho básní stal se tón satiricko-didaktický. Jeho bájky, satiry, podobenství, epigrammy atd. nevynikají hloubkou světového názoru ani původnosti obrazův, ale podávají kritiku tehdejších mravů, která líbila se svou jízlivostí a případností. Zvláštnímu úspěchu těšila se satira Da, kak by ně tak, dále básně Sem pjatnic na nědělě; Stancija; Staroje pokolěnije; Smerť žatvu žizni kosit; rukopisná báseň Bog uchabov, Bog metělej a j. Významu nabyl v l. 20tých XIX. stol. i jako kritik a pokrokový žurnalista v »Moskov. Tělegrafě«. Jmenovitě jeho kniha o Fonvizinovi (1848) posud jest nejlepším rozborem rus. dramatika, podobně zajímavy jsou jeho stati o Gogolovi, Puškinovi, Kozlovu, Baťuškovu a j. Vjazemskij: v. náležel vzděláním a vychováním do doby Karamzinovy a Žukovského, nicméně porozuměl uměleckému směru doby Puškinovy a neschvaloval pouze s umělec. stanoviska realistický směr let 50tých XIX. stol. Byl osobním přítelem Puškinovým. Souborné vydání jeho spisů podnikl hr. S. D. Šeremetěv za redakce J. K. Grota, A. F. Byčkova a M. J. Suchomlinova r. 1878. Posud vyšlo 11 dílů tohoto nádherného vydání. (zdroj životopisu: Ottův slovník naučný)
Ocenění
Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.