Lev Nikolajevič Gumiljov životopis

Přidat do oblíbených Koupit knihy

ruská, 1912 - 1992

Životopis

Lev Nikolajevič Gumiljov, rusky: Лев Николаевич Гумилёв (1.10.1912 — 15.6.1992) byl ruský sovětský vědec, spisovatel a překladatel. Archeolog, historik, zeměpisec, etnolog, filosof a orientalista, autor vášnivé teorie etnogeneze. etnohistorik narodů Velké stepi, profesor etnologie na petrohradské univerzitě.
Byl synem slavných básníků Nikolaje Stěpanoviče Gumiljova a Anny Andrejevny Achmatovové.
V období 30. až 50. let byl stalinským režimem 4x poslán do gulagu. Už jeho první knihy (Objevení říše Chazarů a Hledání říše kněze Jana) vzbudily zájem nejen svou literární kvalitou, ale především díky tomu, že v nich prezentoval transversální metodu výzkumu (například získávání potřebných dat o historii států prostřednictvím dějin meteorologie). Obě zmíněné knihy byly publikovány česky. V období totalitního režimu platily za příklad „jiné“ vědy, opoziční vůči ideologizujícím výkladům tehdějších režimů východní Evropy.
Je též autorem souborné knihy Etnogeneze a biosféra Země, připravné k tisku už roku 1979; administrátoři sovětských společenských věd však tehdy označili jeho teorie za ideově nesprávné. Strojopis knihy byl pak masově šířen po SSSR v samizdatových kopiích.
Kniha Od Rusi k Rusku je jeho poslední publikací (ze začátku 90. let). Dějiny Ruska nechápe jako kontinuální vývoj, nýbrž zcela novátorsky jako dva odlišné procesy: závěrečnou fázi východoslovanské etnogeneze, zakončenou rozpadem Kyjevské Rusi ve 12. století, a následně pak zcela novou etnogenezi Ruska od 13. století dodnes. V rámci tématu sleduje širší, asijské i evropské souvislosti vývoje Ruska. Upozorňuje na multietnickou provázanost dějinných změn a na sektářské kořeny „antisystémových hnutí“ (západní heretikové, opričnici Ivana Hrozného atd.).
Vypracoval originální teorii dějinného vývoje, etnogenetickou teorii pasionarity (též vášnivá teorie etnogeneze). Podle něj dochází v dějinách k náhlým energetickým vzmachům nových společensko-kulturně-mocenských formací, které – pod iniciačním vlivem mezietnických a mezikulturních kontaktů – získávají dočasnou povahu celistvých a mocných „superetnosů“ (Římská říše, islámský chalífát, raně středověká křesťanská Evropa, Čingischánova říše atp.).
Ve Evropě a USA je Gumiljov, prezentovaný jako „básník dějin“, díky svému originálnímu přínosu etnologii jednoznačně stavěn po bok například Claude Lévi-Straussovi: „To, co jsou pro Lévi-Strausse slova, to jsou pro Gumiljova události“, tvrdí jeden z etnologů. I v prostoru Ruska a střední Asie mají dnes Gumiljovovy názory velkou váhu. V novém hlavním městě Kazachstánu Akmola byla roku 1996 založena prestižní mezinárodní Eurasijská univerzita L. N. Gumiljova. (zdroj životopisu: https://bit.ly/3eA8NH0; https://www.kosmas.cz/autor/33608/le)

Ocenění

Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.