Jiří Horák životopis

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká, 1884 - 1975

Životopis

Jiří Horák se narodil 4. prosince 1884 v Benešově v rodině právníka, zemřel 14. srpna 1975 v Martině, kde je i na Národním hřbitově pochován mezi členy rodiny své manželky Anny Horákové-Gašparíkové, jedné z prvních slovenských profesionálních historiček, která byla knihovnicí a archivářkou prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. V roce 1906 absolvoval studium slavistiky a germanistiky na filozofické fakultě české univerzity v Praze, kde byl žákem a později spolupracovníkem Jiřího Polívky. V letech 1916 až 1919 byl profesorem na reálce, později na gymnáziu v Praze. Habilitoval v roce 1919 (v oboru porovnávacích dějin slovanských literatur a lidového podání slovanského). V letech 1922 až 1926 působil jako mimořádný profesor Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 1926 byl profesorem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Byl členem České akademie věd a umění a Královské české společnosti nauk a mnoha dalších významných společností, i zahraničních.

Významné je jeho působení v Československé akademii věd: v letech 1952-1954 byl vedoucím Kabinetu pro lidovou píseň, v 1954-1957 vedoucím folkloristického oddělení Kabinetu pro etnografii a folkloristiku ČSAV a v letech 1957-1964 ředitelem Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV v Praze.
Ve svém díle monograficky zhodnotil dílo mnoha představitelů slovanských literatur a slavistiky (Z dějin literatur slovanských, 1948 - soubor 52 studií a rozprav). V rámci dějin národopisu vyzvedl J. Dobrovského, F. L. Čelakovského, K. J. Erbena, B. Němcovou, J. Kollára, P. J. Šafaříka, Ľ. Štúra, P. Dobšinského, J. L. Holubyho a A. Halaše.

Jako folklorista se zabýval hlavně pohádkou a českými a slovenskými lidovými písněmi. Věnoval se porovnávacím dějinám slovanských literatur, slovanské folkloristice a historii národopisu. Je autorem mnoha monografií a editorem výběrů z českého, slovenského a slovanského folkloru.

K jeho nejvýznamnějším dílům patří práce: Naše písně (1940), Český Honza (1940), České pohádky (1944), Naše lidová píseň (1946), Slovenské lidové balady (1956), Pohádky a písně Lužických Srbů (1959), Folk and Fairy Tales from Bohemia (1973). Pro Československou vlastivědu II (1955) zpracoval dějiny českého a slovenského národopisu (Národopis československý). Publikoval přes 200 studií v domácích i zahraničních odborných časopisech, popularizačních článků v časopisech a novinách, statí v encyklopediích a sbornících.

Hana Zelinová

(zkráceno - celý životopis viz odkaz na zdroj životopisu)
(zdroj životopisu: http://www.cesi.sk/bes/07/7x/7xho.htm)

Ocenění

Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.