Jaroslav Kříženecký životopis

česká, 1896 - 1964

Životopis

Narozen 2.3.1896 v Praze, zemřel 21.12.1964 v Brně. Dr.techn., ing., DrSc., biolog, genetik, publikace z oboru genetiky a zemědělské živočišné výroby. Narodil se v rodině profesora architektury na VUT v Praze. Na reálce v Praze ho E. Rádl přivedl ke studiu biologických věd. Rádlova kniha o vývojových teoriích ho naučila dívat se na biologii ze širšího hlediska a vzbudila v něm zájem o vědeckou práci. Ve svých čtrnácti letech zveřejnil své prvotiny z entomologie. Během studia zemědělského inženýrství na VUT v Praze již vědecky pracoval v Ústavu lékařské biologie (u prof. V. Růžičky), v němž po skončení studia nastoupil jako asistent. Z té doby jsou jeho práce z oboru regenerace, vývojové mechaniky, fyziologie, genetiky, eugeniky, výživy a endokrinologie zvířat. Již tehdy v nich spojoval přírodovědné poznatky s filozofickými aspekty vývoje. Krátce po 1. světové válce získal na VUT v Praze vědeckou hodnost doktora technických věd. V r. 1921 přišel do Brna jako asistent Zootechnického ústavu nově zřízené VŠZ. Ihned se tu habilitoval z obecné biologie se zřetelem k živočišné výrobě. V následujícím roce byl jmenován přednostou sekce pro plemenářskou biologii v nově zřízeném Výzkumném zootechnickém ústavu při VŠZ. Za studijního pobytu v USA v l. 1928–29 si uvědomil, že výuka, výzkum a využívání genetiky v zemědělství a lékařské praxi u nás zaostávají. Proto ve spolupráci s prof. J. Bělehrádkem navrhl zřízení Mendlova ústavu pro genetiku a eugeniku. Rozvinul rozsáhlý výzkum vývojové analýzy užitkových vlastností hospodářských zvířat pro využívání genetiky ve šlechtitelské praxi. V r. 1937 rozšířil svou habilitaci na obory obecné a speciální zootechniky včetně rybářství a v r. 1939 byl pověřen i vedením Zootechnického ústavu VŠZ v Brně. Za nacistické okupace byl vězněn. Po válce byl navržen na profesora genetiky na PřF MU a zároveň na VŠZ. Dal přednost zemědělské škole, funkci vedoucího Zootechnického ústavu tu zastával až do r. 1949, kdy byl ze školy propuštěn jako představitel genetiky, která byla tehdejším režimem označována za reakční učení. Po krátkém působení na pracovištích SAV byl v r. 1958 uvězněn. Po 18 měsících se vrátil s podlomeným zdravím. V r. 1963 byl pověřen Moravským muzeem vybudovat genetické oddělení a Mendlovo muzeum, které pojmenoval Mendelianum; otevření muzea se nedočkal. V krátké době ještě zveřejnil významné historické studie zaměřené na zkoumání vzniku a vývoje Mendlova objevu. Poslední léta věnoval studiu Mendlova vědeckého odkazu v souvislosti s nejnovějším vývojem genetiky a evoluce. Jeho přáním bylo vybudovat v Brně i pracoviště pro studium filozofie a historie vědní disciplíny, jejíž základy položil G. Mendel. K. zveřejnil (česky, německy, francouzsky, anglicky) 642 knižních a časopiseckých publikací týkajících se entomologie, biologie, eugeniky, fyziologie, endokrinologie, plemenitby zvířat a historie vědy a zejména genetiky. V řadě publikací věnoval pozornost problémům filozofie a vývoje vědy, výzkumu a využívání vědeckých poznatků v praxi. (zdroj životopisu: http://www.phil.muni.cz/fil/scf/komplet/kriznc.html)

Ocenění

Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.