Georges Cuvier životopis
francouzská, 1769 - 1832
Životopis
Baron Georges Léopold Chrétien Frédéric Dagobert Cuvier (23. srpna 1769 – 13. května 1832) byl francouzský přírodovědec a zoolog. Byl starším bratrem přírodovědce Frédérica Cuviera. Působil jako vůdčí osobnost pařížských vědeckých kruhů začátku 19. století, spoluzakládal komparativní paleontologii svým srovnáváním živých zvířat s fosíliemi.
Narodil se u Mömpelgardu (nynějšího Montbéliardu) a dostal jméno Johann Leopold Nicolaus Friedrich Kuefer. Byl synem důstojníka ve výslužbě pocházejícího z protestantské rodině, která opustila kraj Jura na francouzsko-švýcarských hranicích kvůli náboženskému pronásledování.
Inspirován díly Linného se začal brzy zajímat o výzkum přírodních jevů. Po čtyřech letech strávených na studiích ve Stuttgartu přijal povolání vychovatele v Normandii v rodině hraběte d’Héricy. Tam se setkal se zemědělcem Tessierem, který ho doporučil svým přátelům v Paříži. Cuvier byl po další korespondenci s přírodovědcem Etiénnem Geoffroyem Saint-Hillairem v roce 1795 jmenován asistentem profesora srovnávací anatomie v Národním muzeu přírodní historie.
Ve stejném roce byl založen Institut de France a Cuvier byl zvolen jeho členem. Při otevření národního institutu v roce 1796 přednesl svou první paleontologickou přednášku, která byla později publikovaná pod titulem Mémoires les sur espèces d'éléphants et vivants fossiles, ve které analyzoval kosterní pozůstatky současných indických a afrických slonů a fosílie mamutů.
V roce 1799 se stal profesorem dějin přírody na College de France. Později vykonával krátce povolání ve státních službách, ale vrátil se do Paříže, když ho jmenovali stálým tajemníkem oddělení fyzikálních a přírodních věd Národního Institutu. Od té doby se věnoval hlavně třem směrům výzkumu: třídění měkkýšů, srovnávací anatomii ryb a fosíliím savců a plazů a osteologii jejich žijících příbuzných.
Roku 1812 pronesl svůj proslulý výrok „L’homme fossile n’existe pas!“ – „Fosilní člověk neexistuje!“, a v roce 1821 pak svůj proslulý tzv. „zbrklý výrok“ - „Naděje na objevení nového velkého druhu savce je velmi malá“. Od tohoto data ale bylo objeveno ještě mnoho takových druhů.
Vedle bohatého výzkumu vykonával Cuvier mnoho veřejných funkcí v Národním institutu a vědě a vzdělávání obecně. Napoleon Bonaparte ho jmenoval do rady Císařské univerzity, kterou tři roky dokonce vedl. Vedl úřady vzdělávání pro alpské nebo porýnské oblasti připojené k Francii za Napoleonových tažení.
Před pádem Napoleona byl přijat v roce 1814 do státní rady a jeho pozici neovlivnila ani restaurace Bourbonů na francouzský trůn. Vedl univerzitu, kde jako luterán dohlížel hlavně na fakultu protestantské teologie. V roce 1826 byl vyznamenán jako velkodůstojník čestné legie. Další civilní ocenění vyvrcholila jmenováním ministrem vnitra v roce 1833, brzy na to ale po krátké nemoci (cholera) zemřel. Jeho jméno je uvedeno v soupise 72 vynikajících francouzských osobností v prvním patře Eiffelovy věže v Paříži.
V roce 1798 vydal svou první samostatnou vědeckou publikaci Tableau élémentaire de l'Histoire naturelle des animaux, souhrn svých přednášek. O dva roky později následovaly pětisvazkové Leçons d'anatomie comparée.
První práce o měkkýších vydává už v roce 1792, ale většina pochází z let 1802 až 1815, vydané v roce 1817 souborně jako Mémoires pour servir de l'histoire et a l'anatomie des mollusques. Cuvierovy výzkumy ryb začaly v roce 1801, jejich vrcholem byl popis 5000 druhů ryb Histoire naturele des poissons.
V oblasti paleontologie a osteologie vydal Cuvier celou řadu monografií, které navazovaly na jeho prvotní přednášku z roku 1796. Částečně se věnoval kosterním pozůstatkům vyhynulých zvířat, částečně výzkumu koster žijících druhů a jejich porovnávání. Do druhé skupiny patří například práce o osteologii nosorožce indického, tapíra ad. Ještě více prací vydal o vyhynulých druzích – například o fosíliích pocházejících z eocénového naleziště na Montmartru.
Výsledky Cuvierovy práce byly shrnuty ve dvou sebraných dílech, Recherches sur les fossiles ossements de quadrupedes vydané v Paříži v roce 1812 a Discours sur les revoluce de la surface du globus (Paříž, 1825). Ve druhé z nich už formuloval svou vědeckou teorii katastrofismu.
Nejslavnějším jeho dílem je ale Království zvířat (úplný titul zní Règne Animal distribué d'après son Organisation pour servir de base à l'Histoire Naturelle des Animaux et d'Introduction à l'Anatomie Comparée), jehož první vydání ve čtyřech osmisvazkových sériích pochází z roku 1817, druhé v pěti svazcích z let 1829-1830. V tomto monumentálním díle Cuvier shrnuje celý svůj předchozí výzkum. S výjimkou části o hmyzu připsané jeho příteli Pierru André Latreilleovi napsal celé dílo sám.
Jako vedoucí činovník vzdělávacích a vědeckých institucí zpracoval Cuvier řadu pojednání o jejich historii, např. Rapport historique sur le progrès des sciences physiques depuis 1789.
Georges Cuvier má v Mezinárodním rejstříku jmen rostlin zkratku Cuvier.
Ocenění
Autor (zde) zatím nemá žádné hodnocení.
Georges Cuvier - knihy
| 1834 |
 Rozprawa o přewratech kůry zemnj |
Žánry autora
Literatura naučná Příroda, zvířata
Štítky z knih
Cuvier je 0x v oblíbených.