Tramvají na Jadran: Šest příběhů mé duše recenze

Šest příběhů mé duše je kronika šesti životů jedné bludné duše, která se potuluje po světě na různých místech v různých dobách. Nejedná se však o nějakou doslovnou reinkarnaci, je to spíš koncept, který mi umožnil použít určitou optiku a její pomocí se dostat pod povrch života obyčejného člověka, do jeho vnitřního světa, v nám více či méně vzdálených dobách i zemích. Jde tedy zejména o reflexi atmosféry doby a obraz člověka v ní. Ale aby to neznělo až moc sofistikovaně, podotýkám, že jde o zábavné, dokonce i humorné čtení. Příběhy a jejich hrdinové jsou zasazeni do nejrůznějších oblastí lidské činnosti: pražský tramvaják Jindřich v 30. letech 20. století, kovář Prokop bojující s jezuity ve středověké Praze, písař Marcus, který putuje Římskou říší, americký motivační řečník v 50. letech 20. století, nebo Tomáš, potomek českého polárního vědce a grónské matky, který objevuje český tramping. Hrdiny příběhů – jsou to spíše antihrdinové – spojuje jistá lidská citlivost a specifický pohled a postoj ke světu kolem. Na své minulé životy si vzpomínají jenom pocitově nebo v náznacích; celou knihu propojují jisté společné prvky, které se v příbězích objevují jako deja vu, například zelené polodrahokamy, které hlavní postavu nějak nevysvětlitelně přitahují. Kniha je jako celek rámcována společným začátkem a koncem, ale jinak fungují jednotlivé příběhy i samostatně. Mým cílem bylo vytvořit zábavné čtení, které ale snad s odstupem přiměje i k zamyšlení nad pitvorností i krásou lidského života ve všech dobách.... celý text