Stalinovy krávy recenze

Román populární finské spisovatelky Sofi Oksanen (Očista, Odeon 2012) je originálním a nekompromisním pohledem na poruchy příjmu potravy, bulimii i anorexii zároveň, jejichž hranice je často tak nezřetelné… Mladá Anna vlastně trpí oběma chorobami. Dílo je zároveň sondou do duše člověka, který váhá mezi dvěma nemoceni stejně jako mezi svými dvěma identitami. Autorka se ve svém díle zaměřila na dvojí problematiku: jednak na otázku poruchy příjmu potravy, jednak na problém dvojí identity člověka, který svým „já“ patří do diametrálně odlišných světů. U jedince „postiženého“ takovýmto osudem vzbuzuje kombinace skličující pocit vykořeněnosti, nejistoty a strachu, vyvolává závažnou krizi osobnosti. Román Stalinovy krávy je psán ve dvou časoprostorových liniích: hlavní hrdinkou první, retrospektivní linie, je Katarina, která poznává „svého Fina“, vdává se za něj a stěhuje se do Finska; druhou linii příběhu zastupuje Anna – ač stejným dílem Finka jako Estonka, zdá se, že se ve Finsku vždy cítila jako cizinec a za svůj domov považuje právě druhou zemi. Anna otevřeně vypráví o své nemoci a nezaujatě popisuje mechanismy, které působí mezi ní a jejím „Pánem“ – bulimií. Čtenáře šokuje syrovost, s jakou je tento problém předkládán.... celý text