Pozdě k ránu recenze

Havlíček chápe jazyk jinak, než jeho předchůdci a v této sbírce básní se to projevuje. Autor zde vytváří poezii výjimečných, nevšedních pocitů a představ, jemných nálad, nočních neurčitých a pohádkových krajin bez pevných obrysů a plných fantazijních dějství, při nichž zní hluboké tóny viol, louten a hobojů.