Dialogus recenze

Dialogus Jana z Rabštejna patří k nejvýznamnějším dílům českého latinsky psaného humanismu. Tuto výsadu si zasloužil jednak autorovou vzdělaností a dokonalostí formy, jednak lidskostí a mírností obsahu. Ne nadarmo Rabštejna nazval historik František Šmahel „osvícencem před osvícenci." Dialog dvou světských a dvou duchovních šlechticů se zabývá stavem Čech po křížové výpravě, již vedl jeden z účastníků proti husitům. Odpor Rabštejna, jenž tu sám vystupuje, proti zbytečné a kruté válce a proti utrpení lidu ho řadí k obci humanistů a pacifistů. Autor navrhuje jiné řešení kacířského problému (král Jiří by se měl za konsolidaci země zaručit zástavou či rukojmími) nebo toleranci v zájmu vlasti. Dílo mu formu epištoly (dopisu) příteli Rabštejnovu příteli a učiteli – italskému právníku Grassimu. V dialogu užívá učený humanista řečnické figury a hojně cituje klasiky. Dialog končí jeho modlitbou a odevzdáním se do vůle boží.... celý text