Zlodějka knih

recenze

Zlodějka knih (2009) / Vendiii1

Všichni jistě víme, jaká zvěrstva byla páchána za druhé světové války. O tomto tématu byla napsána spousta knih, ale australský spisovatel Markus Zusak pojal část tuto dějin po svém.
Zlodějka knih má více jak 500 stran, musím se přiznat, že jsem četla celé dny (i noci) a přečetla jsem ji za necelé tři dny.
Jak jsem již na začátku poukázala, Zusak události druhé světové vzal po svém.  Už jen samotný vypravěč příběhu, se vymyká všem dosud napsaným knihách o holocaustu a válce. Do postu vypravěče Zusak jmenoval Smrt.

A jaký je tedy příběh Zlodějky knih? Zlodějka knih - vlastním jménem Liesel Memingerová - se na počátku roku 1939 ve svých devíti letech stěhuje k pěstounům Hubermannovým - kteří bydlí za mnichovským předměstím v malém městečku Molching v ulici Himmelstrasse.


Liesel se k manželům Hubermannovým - Rose a Hans - měla původně nastěhovat se svým malým bratrem, ten bohužel zemřel, a Liesel se s jeho smrtí musí vyrovnat tak, jak jen je to v devíti letech možné. Liesel si do svého nového domova přináši i svoji první knihu, nedostala se k ní zrovna poctivě. Knihu s názvem - Hrobařova rukověť. A Liesel neumí číst..
Už tady dostátá sklep u Hubermannových svojí významnou roli v celém dlouholetém příběhu. Hans Hubermann učí Liesel číst - ve sklepě. Učí ji jednotlivá písmenka, vyučuje pomocí kreslení po zdi. Liesel dělá pokroky a za čas i svou první ukradenou knihu přečte.


V příběhu vystupuje spousta rozmanitých postav s rozdílnými charaktery.. Hans Hubermann - Lieselin pěstoun, kterému naše malá Zlodějka brzy začne říkat tati a pokaždé, když se Liesel v noci probouzí vyděšená nočními můrami, táta je pokaždé na blízku. Rose Humbermannová - pěstounka - která, jak to tak vypadá, neumí nic jiného než ječet a nadávat. I přesto, v jádru je to skvělá žena a Liesel má ráda. Kluk s citronovými vlasy Rudy Steiner, který se v průběhu stran stane Zlodějčiným nejlepším přítelem a komplicem.  Frau Dillerová věrná árijka.

Boxer Max, čtení ve sklepě, roznášení vypraného prádla, občasný Watschen, fotbal, nedostatek jídla, přítel, rodina, Führer, Hrobařova rukověť, Roznašeč snů, Česačka slov, smrt, hlad, Poslední cizinka mezi lidmi, Rudy, knihy, Saumensch, Dudenův slovník, Hitlerjugend, Hvízdal, táta, starostova žena, sklep, harmonika, knihovna, žid, Německo, Dohlížitel, Mein Kampf, Maják, Pes Faust, Pokrčení ramen, cigarety, zlodějství, psaní.. to jsou slova, kterými byste mohli definovat život Liesel Memingerové - Zlodějky knih.


Jen co jsem se se slzami v očích dostala za 526 stran, měla jsem potřebu začíst číst od začátku. Kniha, která vypráví o válce, by neměla být legrační a směšná, ale věřte, že některé činy Zlodějky knih a Rudyho Steinera vám vykouzlí úsměv na rtech. Ale hlavně.. kniha popisuje lhostejnost k lidskému životu, která za dob nacistického německa byla něčím, co bylo na denním pořádku. Příběh o vzájemné pomoci za těžkých časů.
Zlodějka knih je možná kniha o válce, ale i přesto, je to nádherný příběh, který vás donutí číst dlouho do noci.
Neotřela a originální, taková je Zlodějka knih.

Komentáře (2)

Přidat komentář

---