Život po tobě aneb Po Willovi

recenze

Jak prožíváte příběhy? A co víc – knihy nebo filmy/seriály?

První díl této série jsem četla začátkem letošního roku. Na citové výbuchy jsem byla připravena filmem. Ale na druhý (i třetí) díl mě nic nepřipravilo.

Lou se ve druhém díle vyrovnává s Willem a s tím, co jí (i ostatním) způsobil. A co si budeme povídat, moc dobře jí to nejde. Líbil se mi Kruh a jeho obyvatelé, malé příběhy ve velké knize jsou vždy zajímavé.
V této knize dostaneme nějaké nové postavy. Sam se mi moc líbil, hned od první chvíle. Jeho povaha a vstup do příběhu byl prostě trefný. A mám pro vás další otázku… Slyšeli jste někdy o záporákovi, který se jmenuje Sam? Já nad tím dumám už dlouhou dobu a pořád mi vystávají v paměti jen samí dobráci. Napište mi, jestli vás nějaký záporák Sam napadne.
Další novou postavou je Lily. Jako matka musím říct, že byly chvíle, kdy bych Lily tak trochu propleskla :D. Celkově se mě ale její příběh hodně dotkl a bylo mi jí často líto – hlavně kvůli její matce.
V knize se ale objevují i postavy, které známe z prvního dílu a tahle část mě opravdu bavila. Obzvlášť se mi líbí části s Louinou rodinou. Taková normální anglická rodinka z maloměsta.
Tak trochu otevřený konec jsem mohla naštěstí rychle vyřešit dalším dílem. Ne, že by to bylo tak napínavé, ale koho by nezajímalo, jak to s Lou dopadne, že?

Obálka a grafika: Stínové obálky už jsou téměř značkou Jojo Moyes a mě se moc líbí.

Verdikt: Člověk by řekl, že se mi ta kniha docela líbila a tak proč to lehce nadprůměrné hodnocení? Protože mi kniha přišla moc depresivní, vždy když jsem jí zavřela, neměla jsem zrovna moc dobrý pocit.

Komentáře (0)