Trošku statický tanec

recenze

Vítejte v paralelním světě Hostiny pro vrány; ve stejném časovém úseku, ale na jiných místech a s jinými postavami. Na více než tisíci stranách si doplníte a následně spojíte veškeré západozemsko-valyrijské události, které spějí…k čemu vlastně? Bude se v pátém díle konečně něco dít? Ne :) . ALE! Trpělivost prý přináší růže. Na samém konci vás ony růže skutečně čekají. Jsou znepokojivě trnité a vezmou vám dech. Cesta k nim vás však bude stát úsilí, pot a dřinu, protože…

…do Západozemí se připlížil podzim a spolu s ním také neklid, nejistota a čekání. Nejenže se postavy začaly předčasně klepat zimou; některé z nich se klepou také strachy – o svůj život, o moc, o který prst přijdou příště nebo jestli náhodou neposlouží jako topný materiál při zapalování ohně.
Tísnivou atmosféru ještě více zahustí ústřední svatá trojice Daenerys, Jon a Tyrion a my budeme spolu s nimi kontemplovat nad tím, jak hluboko sahá dno jejich vlastních problémů a kolik dalších postav je potřeba k tomu, aby toho dna bylo skutečně dosaženo. S jinými, zcela zapomenutelnými postavami si procvičíme bleskovou orientaci na mapě a na severu necháme divoké tak trochu zaZdít.

Vertikalizované pásmo postav se v pátém dílu fantasy ságy zabývá duševní degradací lidí na úkor jejich epického posunu. Primárním cílem Tance s draky je totiž vytvořit dostatečný časový prostor k tomu, aby mohli vyrůst draci. Autor tedy pomalu přesouvá figurky svého světa do pozic, ve kterých budou čelit nejkrutějšímu ročnímu období, a zanechává čtenáře v předtuše, že se blíží zima a s ní něco opravdu zlého.

Komentáře (0)