Tam kde všechno začalo, tam vše také skončí

recenze

Bitva na Hackhamské pláni je pokračováním sequelu První roky série Hraničářův učeň, kterou milují děti i dospělí po celém světě. Jaké je to pocit číst příběh, jehož konec a následky znáte?

Sérii Hraničářův učeň jsem začala číst před třemi lety. Pamatuji si to už jen mlhavě, ale vím, že mě dobrodružství Willa, Halta, Horáce a dalších hrdinů uchvátila. Zprvu to byly nesmělé zážitky, učili se zacházet se zbraněmi a stávali se z nich přátelé. Až zhruba od čtvrtého dílu přichází zlom a hraničářský učeň, královská dcera a rytíř dubového listu se za pomoci dalších hraničářů a bojovníků vydali na mnohá dobrodružství po celém světě. A protože je má autor rád (a ví, že čtenáři také), vždycky jim vnukne nějaký záchranný nápad a oni tak nepřijdou k újmě. To se trochu mění s pokračováním série (od dvanáctého dílu se už příběhy točí kolem nové generace).

Ale zpět k Bitvě na Hackhamské pláni. Vzpomínky na tuhle bitvu, v níž král Duncan obhájil své postavení a Halt a Crowley si získali slávu, se vynořují čas od času už od začátku. Teď se čtenář konečně dozví, jak to tedy bylo. Králova armáda stojí proti obrovské přesile wargalů, primitivních mědvědovitých stvoření, která naverboval zrádný baron Morgarath. Válka je na spadnutí a král ví, že nesmí prohrát. V sázce je totiž nejen budoucnost království, ale také život královny a nenarozeného dítěte.

Kladné rysy? Myslím si, že touhle knihou nepolíbený čtenář nezačne, pokud se bude pouštět do série. Pokud jste ale přečetli třeba Turnaj Gorlanu a nevíte, jestli pokračovat, pak jsou tato doporučení právě pro vás. Kniha je čtivá, tak jak to John Flanagan umí. Objevuje se tu spousta postav - Halt, Crowley, Duncan, Morgarath, ale čas od času i jiní důležití aktéři - a na dění tak máme pohled vždycky z vícero úhlů pohledu a nic nám neunikne. Některé kapitoly srší vtipem a zaručuji vám, že se zasmějete nahlas (nejvíc vtipných scén se samozřejmě týká hraničářských koní).

Jako lehký zápor vidím ale velkou míru násilí. Jistě, jinak to při knížce s bitvou v názvu nejde. Ale ne všechny díly Hraničářova učně se točí kolem boje a zabíjení, a byla by škoda, kdyby tento prvek někoho odradil od dalšího čtení.

Mně osobně vadilo také dost nelogické míchání reálií. Já vím, že se jedná o fiktivní svět, ne o skutečný raný středověk. Ale i tak mi nejde na rozum, jak by mohl být klášter "nenáboženský" a kde vzal Halt kompas. Případně jak se Crowleymu podařilo vézt novorozeně zabalené jen v šálu šestnáct hodin poklusem. Ale to jsou drobnosti a těmi byste si neměli nechat čtení zkazit.

Kniha totiž především plní základní účel odpočinkové literatury - pobaví vás, odreagujete se a čtení si užijete od začátku do konce.

Komentáře (0)