Starý dobrý Londýn

recenze

Mám slabost pro příběhy, ve kterých si autor hraje s představou, že fiktivní postava doopravdy žije. Sherlock Holmes je dokonalou předlohou a literární styl Laurie R. Kingové je excelentní. Vše navíc zasazené do zimního londýna, prosincovo-lednový čas a doba po první světové válce. Máte chuť? Tak se pojďme společně knihou projít…

Chudák Holmes!
Člověk by ho politoval. Více či méně mu nervy čechrá Artur Conan Doyle, který má to jeho požehnání využít jeho talentu a jména a psát o něm většinou smyšlené příběhy, do novin, knihy, no však to známe! A navíc ještě ke konci knihy přišel s vílami, jakože prý existují!? A do toho sem tam jeho duševní stav osvěží i pocuchá sličná, čerstvě jednadvacetiletá Mary Russellová, kterou už čtenáři mohou znát z prvního dílu série (Holmesova učednice, 2016, ARGO). Učila se u něj dobře a směle používá jeho metody a tady v tom temném Londýně se po Vánocích připlete i do svého vlastního případu.

Kniha je na přebalu opentlena lichotivými názory typu, že „takhle se má psát anglická detektivka!“, takže očekávání a laťka, která byla v mé čtenářské mysli nasazena, byla vysoká!

Starý mlžný Londýn
Mary nás pozvala do svého světa, do své mysli, do svého plánu, kdy vlastně jen tak bezcílně tráví čas v Londýnských uličkách v přestrojení ne nepodobném Sherlocku Holmesovi. Milovníci slavného detektiva zaplesají, protože je tu ohromné množství různých dedukcí, tajemství, úkrytů a fíglů, které umí vymyslet jen on.

Tedy, Artur Conan Doyle… a nyní i Laurie R. Kingová.
Povětšinou se děj odehrává v Londýně, jehož uličky a mlhavá atmosféra, déšť a vlhko způsobí, že vás i v teple domova rozbolí klouby tím lezavým chladem. Umí být Anglie taky romanticky zasněžená? Umí, jenže to by moc neodpovídalo té ponuré a mystické atmosféře, kterou autorka vládne s mistrnou dovedností.

V druhé polovině knihy už si s ní kupujete poněkud kýčovitý majetek z dědictví, protože právě dosáhla jednadvacátých narozenin, a užíváte si poněkud roztříštěný životní styl a hrajete ne úplně čistou hru na jednu z nejvlivnějších žen Londýna. Nebo se jen tak tváří? S další a další stránkou se stává druhá polovina knihy méně oddechovou a pořádně vibrující nebezpečím a jestli jsem byla z první půlky knihy nadšená, tak u druhé poloviny už mi docházel dech. A hlavně – nedá se od toho odtrhnout, číst Hrůznou vládu žen před spaním nedoporučuji. Jak u toho člověk usne, tak se ráno neuvěřitelně těší na další večer!

Krásná hra s reáliemi, dějem i češtinou. Určitě je fér na tomto místě vyseknout poklonu překladatelce i redakčním pracovníkům, protože je tu do jiskrné dokonalosti zachována úcta k českému jazyku, využití všech jeho krás a košatého bohatství slov a výrazů.

Komentáře (0)