Smrt na druhém břehu

recenze

Richard Krauz s parťákem Jozefem Fischerem, kterému nikdo neřekne jinak než Chosé, pracují na novém případě. Na břehu řeky Moravy je nalezena polozahrabaná mrtvola ve značném stádiu rozkladu. Při zběžném ohledávání mrtvoly (nebo spíše toho, co z ní zbylo) objeví patolog vzadu na lebce díru o průměru 9 mm. Na první pohled je jasné, že tady šlo o popravu. Totožnost mrtvého je pro všechny záhadou. Nikomu nechybí a v registru pohřešovaných osob se nikdo jeho věku či barvě vlasů ani nepřibližuje. Navíc mrtvý u sebe neměl žádné doklady ani jiné osobní věci. Pak jednoho z policistů napadne, že by mohlo jít o cizince, Rakušana, neboť řeka tvoří přírodní hranici mezi Slovenskem a Rakouskem, takže by teoreticky mohl být zavražděn v tam a na druhý břeh ho mohli pachatelé jen odklidit. Slovenští policisté proto požádají o součinnost rakouskou policii, která by jim pomohla taktně se zbavit jednoho případu. Ti jim nijak nepomohou a Richardovi nezbude, než se spojit s podsvětím...

Ve stejnou dobu Burger a Hanzel pracující na témže oddělení vražd řeší trochu jiný případ. Burgera vyhledá jeho sousedka s tím, že má strach o svou dceru Aničku, která z ničeho nic přestala chodit do tiskárny a našla si novou práci krupiérky v jednom nočním klubu. Potud by to bylo celkem v pořádku, Anička je dospělá a má právo na svůj život. To by jí ale její matka nesměla najít v kabelce revolver osmatřicítku Smith&Wesson a ruličku bankovek k tomu. Je to znepokojující o to víc, že Anička nevlastní zbrojní průkaz...

Kniha Smrt na druhém břehu je již třiadvacátým dílem série s názvem Naše Město s Richardem Krauzem v hlavní roli, kterou napsal pod pseudonymem píšící slovenský autor Dominik Dán, jenž je v současnosti nejprodávanějším slovenským autorem a každá jeho kniha se stala bestsellerem. Spolupracoval na scénáři úspěšného televizního seriálu Kriminálka Staré Město a v roce 2016 vstoupila do kin zfilmovaná podoba knihy Rudý kapitán.

Z knihy Smrt na druhém břehu jsem upřímně nadšená. Konečně kniha z našich končin (Slováky stále beru jako naše bratry, ač to může působit jako klišé), která se mi opravdu dostala pod kůži. Musím podotknout, že je to má druhá kniha od tohoto autora; asi před rokem jsem četla Popel všechny zarovná, která ve srovnání s touto byla o malinko horší. Dánův styl psaní mi neskutečně sedl, navíc je vidět, že autor tomu, o čem píše, opravdu rozumí, má spoustu zkušeností a nebojí se je použít. Na začátku knihy se setkáme s obligátní formulkou o tom, že jakkoli nám mohou být postavy či děj povědomé, jedná se o pouhou náhodu, která se skutečnými událostmi nemá nic společného. Přesto vám toho povědomého může být celkem dost. Co se týče podsvětí a různých praktik, z toho mi běhal doslova mráz po zádech a věřím tomu, že přesně takhle se to dělo, ne-li děje dodnes.

Dalším plusem je, že děj se neodehrává v současnosti, ale v devadesátých letech, těsně po revoluci, kdy pád železné opony otevřel mnoho možností, každý chtěl podnikat a hned vydělávat miliony. Já v té době prožívala léta školou povinná a o dění okolo jsem se nijak zvlášť nezajímala, maximálně jen tak okrajově. Dnes mě jako první s touto dobou spojené napadne kmotr Mrázek, který se v mysli vynoří většině občanů.

Dominik Dán mě natolik uchvátil, že jsem si ještě toho dne po dočtení objednala na knižním bazaru díl s názvem Uzel, který je sice v pořadí šestnáctou knihou autora, ale chronologicky se řadí na první místo. Richard Krauz nastupuje na oddělení vražd jako detektiv, přičemž tam v té době ještě nepracuje Chosé ani Kuky. Už teď mám takový pocit, že knihám Dominika Dána zcela propadnu a budu chtít mít doma další a další díly. Už teď se toho nemohu dočkat :-)

Autor píše velmi čtivě, hází jednu vtipnou hlášku za druhou, jímž jsem se smála nahlas a od srdce. Moc ráda bych zde nějakou ocitovala, ale vytržená z kontextu by se nikomu vtipná nepřišla. Nechybí ani napětí, které se ke konci dalo již krájet a já pomalu ani nedýchala, když se stal Krauz podezřelým z vynášení informací. Kniha mě doslova přikovala k židli a nechtěla pustit až do samého konce. Nakonec se oba případy pěkně promíchaly a já jako čtenář jsem se nestačila divit, jak to autor dokonale promyslel. Nemohu jinak, než dát knize plný počet a těšit se na další počin Dominika Dána.

Zmínit se musím rovněž o povedené obálce s výrazným žlutým pruhem, která se nedá přehlédnout a u níž je na první pohled jasné, s kým máte tu čest.

Smrt na druhém břehu je určena pro všechny, kteří by se chtěli dozvědět více o chodu oddělení vražd v devadesátých letech a jak do případů zasahovalo podsvětí, které má neskutečně dlouhé prsty. Výjimkami nejsou ani zrádci v řadách policie a konkrétně v této knize nechybí ani domácí násilí. Autor se s ničím nepáře, nic si nepřibarvuje a naopak vás nechce ničeho ušetřit. Servíruje vám to přesně tak, jak to bylo a nebojí se s tím jít až na dřeň.

Začátek devadesátých let byl hektickým obdobím nejen na oddělení vražd, ale v celé společnosti. Ze zelenáče Richarda Krauze je samostatně pracující detektiv a s parťákem Jozefem Fischerem zvaným Chosé řeší jeden případ za druhým. ... více

Komentáře (0)