Sci-fi překvapení roku

recenze

Číst Knihu zvláštních nových věcí je zážitek. Ať už v Krista věříte či ne, příběh vás určitě osloví.
Proč mluvím o Kristu hned takhle na začátku? Křesťanství jsou totiž nejvýraznější kulisy celého příběhu. Misionář Peter je poslaný na planetu Oáza, kterou lidstvo objevilo a kde buduje svou kolonii. Jeho úkol je šířit Kristovo učení mezi místními domorodci, kteří jsou dychtiví po víře a Bibli, kteréžto přezdívají Kniha zvláštních nových věcí. Peter v Anglii, odkud pochází, nechává manželku Beu a kocoura Jošuu. Jeho úkol se zdá být velmi snadný, ale co by to bylo za dobrý román, kdyby vše bylo tak, jak se zdá na začátku?

Psal jsem, že křesťanství jsou kulisy příběhu, ale rozhodně to není téma. Je to spíš nástroj, díky kterému Faber rozehrává mnohem niternější téma – jak člověk snáší odloučení od svých nejbližších, jak komunikovat s cizími lidmi, jak se chovat v neznámém prostředí. Láska je silný prvek románu, ale nechci, aby to vyznělo, že je Kniha zvláštních nových věcí o lásce. Přestože láska pohání kdeco, není motivem vyprávění.

Michel Faber si tentokrát ukousl velké sousto. Mnohé severské detektivky se ohánějí tím, že vám bude při jejich čtení mrazit, ale málokdy dokážou vybudovat tak tísnivou atmosféru, jako se to povedlo v této knize. Kniha zvláštních nových věcí je téměř klaustrofobická. Tísnivá. Měl jsem nutkavou potřebu obejmout svou přítelkyni, když jsem knihu četl, abych se ujistil, že náš svět je ještě v pořádku. Málokterý autor ve mně dovede vytvořit takové pocity a co se žánru sci-fi týče, ještě se mi nikdy nepovedlo uvěřit, že se nacházím ve světě budoucnosti. Čímž se dostávám k dalšímu postřehu.

Kniha zvláštních nových věcí sice formálně spadá do žánru sci-fi, ale myslím, že Faber se nám snaží říct, že ta budoucnost nemusí být vůbec vzdálená. A že se z toho vůbec nemáme těšit. Může se klidně stát, že za padesát let budou příští generace tuto knihu označovat za předpověď budoucnosti, podobně jako u Orwellova románu 1984. Možná i proto jsem u knihy zažíval takovou tíseň.

Autor si pro sebe nechal mnohá tajemství, na která si budete muset přijít sami. Co je vlastně zač ta nadnárodní organizace USIC, která kolonizuje novou planetu? Kdo jsou lidé v posádce? Mnoho se toho o nich nedozvíme, kromě jedné z nich, se kterou jsem se v duchu velmi sblížil. Téměř všechny příběhy z knihy zůstanou nedovyprávěné, ale na to jsme u Fabera zvyklí. Co se vedlejších postav týče, nejvíce vyčnívá \"lékárnice\" Graingerová, která se stane jakousi průvodkyní misionáře Petera na jeho novém bydlišti.

Kniha zvláštních nových věcí je takový novodobý manifest humanismu. Čtivě podaný příběh, kde atmosféra postupně temní a postupně se zahušťuje – to je u Michela Fabera příjemný standard, ale současná beletrie v průměru takovéhoto standardu rozhodně nedosahuje. Pochvalu si zaslouží i Kniha Zlín, která si dala hodně záležet na tom, aby byl výsledek působivý a důstojný. Zmínit bych měl i (opět standardně) skvělý překlad Viktora Janiše.

Hodnocení: 90%

Komentáře (0)