Po dlouhé době skvělý díl

recenze

Oběť 2117 (2019) 5 z 5 / pankaplan
Oběť 2117

Trvalo to několik let, než se Jussi Adler-Olsen dostal zpět do formy, kterou ukázal naposledy v Složce 64 (4. díl). Marco, Nesmírný a Selfies totiž nebyly úplně to pravé ořechové.

Ale zdá se, že JAO je „zpátky ve hře“. Oběť 2117 má totiž všechny prvky napínavého thrilleru. Děj je krutě současný a týká se migrační vlny, která zaměstnává Evropu už několik let. Olsen jakoby vycítil příležitost pomocí aktuálního tématu splnit svůj slib čtenářům: Dovyprávět příběh okolo Asada.

Ano, čtete správně, v Oběti 2117 se už konečně dozvíte, jak to s ním bylo a kdo je vlastně Asad zač. A není to hezké čtení, to vám mohu slíbit. Příběh knihy se tedy tentokrát netýká odloženého případu, ale případu, který s Asadem přímo souvisí.

Děj je vyprávěn z pohledu hned několika postav, což není na škodu, ale klidně bych se bez toho obešel. Budete obracet stránky tak rychle, až se u toho zapotíte.

Olsen navíc chytře podstatnou část děje umístil do Německa, kde je velká část jeho fanoušků. Dávám 5* z možných pěti, protože mě Oběť 2117 velmi mile překvapila. Nečekal jsem, že mě bude ještě nějaký díl Oddělení Q takhle bavit.

Komentáře (0)

Přidat komentář